Přinesl to Wall Street Journal, přinesla to Al Jazeera a množství světových zpravodajských kanálů. Jen Česká televize a ti jí informačně na roveň postavení, jako třeba Deník nás toho ušetřili! Samozřejmě pro naše dobro , jak jinak! Jako vždycky!
Oč běží? O to, že jistý Guaidó, takto venezuelský Emanuel Moravec nebo Quisling, uznaný kolektivním Západem asi před třemi roky za šéfa venezuelského státu, aniž by vyhrál nějaké volby, byl nyní svými vlastními nohsledy a samozřejmě i naším slavným kolektivním Západem – odvolen!
Už není tou hvězdou jasnou a nehasnoucí, kterou prý všichni Venezuelci bez reptání následují. Kdepak. Chlapec jeden ušatá, už jako mouřenín našemu kolektivnímu Západu posloužil, neuspěl, krajany na svou strany nezískal. Takže může jít. Moc pěkně o téhle kauze píše Wall Street Journal. Děkuji kosíři ze Spojených států, který mne na to na Silvestra upozornil. Jedna z mála veselých silvestrovských příhod roku 2022. Takže je čas si ten WSJ dát, co říkáte?
Největší venezuelské opoziční strany hlasovaly pro odstranění Juana Guaidó z pozice jejich vůdce, což znamená konec odvážného politického gambitu podporovaného Spojenými státy, v němž byl uznán jako legitimní prezident země v rámci neúspěšné snahy odstranit autoritativního Nicoláse Madura od moci.
Zákonodárci, rozptýlení v exilu po celém světě, odhlasovali v nové výzvě restrukturalizaci svého hnutí, odstranění Guaidóa a takzvané prozatímní vlády, kterou vede. Dočasnou vládu uznalo za legitimní vládu Venezuely více než 60 zemí, když byla počátkem roku 2019 vytvořena. Nyní však USA a jen hrstka spojenců nadále uznává hnutí vedené Guaidóem, zatímco pan Maduro tvrdí, že ovládá zemi s podporou Ruska, Íránu a Číny.
Pan Guaidó, 39 let, bude i nadále stát v čele venezuelského opozičního kongresu i prozatímní vlády až do 5. ledna, kdy budou pravomoci jeho hnutí rozděleny. Opozice uvedla, že vytvoří nový výbor, který bude dohlížet na venezuelská státní aktiva, která se dostala pod její kontrolu – včetně americké rafinerie Citgo Petroleum Corp. a zlatých prutů v Bank of England – a nyní jsou terčem věřitelů, kteří se jich chtějí zmocnit.
Mezitím bude speciální panel složený z politických zástupců pracovat na jednáních, která opozice připravuje s Madurovým režimem, s nadějí na uspořádání svobodných a spravedlivých voleb v roce 2024.
Otřesy ve vedení přicházejí po čtyřech letech neúspěšných snah zbavit se Madura prostřednictvím pouličních demonstrací , mezinárodních sankcí a neúspěšného vojenského povstání . Většina zákonodárců, kteří hlasovali poměrem 72:29 pro odvolání pana Guaidóa, uvedla, že jejich politická koalice potřebuje jiné strategie k obnovení demokracie v neklidné zemi bohaté na ropu.
„Venezuela potřebuje v tomto boji nové lidi,“ řekl zákonodárce Juan Miguel Matheus a vysvětlil, proč už nepodporuje hnutí Guaidóa. Prozatímní vláda se podle něj odchýlila od svého původního cíle, kterým byl boj za spravedlivé volby. „Bylo to něco, co mělo být dočasné, ale stalo se to něčím trvalým,“ řekl.
Tři hlavní strany stojící proti panu Guaidóovi, který drží asi tři čtvrtiny křesel v Kongresu, uvedly v prohlášení, že „činíme tento krok k vybudování pevnější a realističtější koalice v demokratickém boji“.
Neshody v řadách opozice se tvořily celé měsíce uprostřed narůstající frustrace z nedostatků strategie, kterou Trumpova administrativa silně podporovala . Někteří kritici pana Guaidó byli rozzlobeni údajnými úplatky a špatným zacházením se státními prostředky ze strany představitelů prozatímní vlády, která spravovala vše od ambasád po zámořské státní společnosti a bankovní účty. Guaidó slíbil, že obvinění prošetří.
Ovšem Guaidó a jeho spojenci bojovali proti rozpuštění jejich hnutí. Argumentovali tím, že eliminace prozatímní vlády by ohrozila zahraniční aktiva , která se snaží chránit před věřiteli v soudních síních v USA a Spojeném království Po léta tvrdili, že jsou legitimní venezuelskou vládou, která brání Madurovi v přístupu k zahraničním fondům. .
Guaidóovi příznivci uvedli, že tento krok hrozil rozbitím opozice, takže bude obtížnější žádat o podporu zahraniční spojence. Řekli, že to posílí Madura, který byl USA a dalšími zeměmi považován za nelegitimního za údajné volební podvody a je široce obviňován ze spuštění brutálního ekonomického pádu Venezuely . Guaidó řekl, že dodržuje ústavu, která stanoví, že úřednická vláda může zůstat u moci až do konání voleb.
„Nejde o obranu mojí osoby“ řekl pan Guaidó. „Jde o to, abychom neztratili důležité nástroje, které v tomto boji máme.“
Zákonodárce Freddy Guevara, který Guaidóa podporoval, označil páteční rozhodnutí za „politickou sebevraždu“ opozice. „Maduro dnes musí dávat párty,“ řekl další kongresman, José Antonio Figueredo.
Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu odmítl interní jednání opozice komentovat. „Spojené státy budou i nadále podporovat venezuelskou demokratickou opozici, demokraticky zvolené Národní shromáždění a prozatímní vládu, bez ohledu na to, jakou bude mít formu,“ uvedl mluvčí v prohlášení.
Opoziční krok přichází v době, kdy se USA i řada nových levicově orientovaných vlád v Latinské Americe snaží navázat spolupráci s panem Madurem. Bidenova administrativa z velké části upustila od takzvané kampaně maximálního tlaku poznamenané sankcemi ve finančním a ropném sektoru. Američtí diplomaté se již měsíce setkávají s vysokými představiteli Madurovy vlády a uvažují o možnosti snížení sankcí vůči Madurovu režimu výměnou za závazky k demokratickým reformám.
Začátkem tohoto roku si USA vyměnily vězně s režimem , přičemž USA propustily dva příbuzné pana Madura, kteří byli odsouzen za obchodování s drogami, a Venezuela osvobodila šest amerických občanů a jednoho legálního rezidenta v USA. USA také udělily speciální licenci společnosti Chevron Corp. , která umožnila ropnému koncernu vrátit se k čerpání a přepravě ropy ve Venezuele, kterou USA v roce 2018 zakázaly, aby finančně izolovaly Madura.
Elliott Abrams, nejvyšší diplomat USA ve Venezuele během Trumpovy administrativy připisoval rvačky opozice politickým dostihům mezi některými vůdci, kteří se snažili zastínit pana Guaidóa jako hlavního představitele hnutí.
To, co dělají, je riskantní, příliš riskantní,“ řekl Abrams. „Když čelíte kruté diktatuře, je velmi nešťastné, když se zdá, že osobní rivalita převažuje nad hlavním cílem. Riskují, že od nich zahraniční vlády odejdou.“
Propad Guaidóa je posledním zvratem v pokračující politické patové situaci ve Venezuele, která probíhá souběžně s ničivým ekonomickým poklesem od nástupu pana Madura k moci v roce 2013. Ze země uprchlo více než sedm milionů migrantů, tedy asi čtvrtina populace. za Madura byl největší masový exodus, jaký kdy v Americe zaznamenal , tvrdí historici a skupiny pro lidská práva.
Guaidó získal podporu od více než 50 % Venezuelanů, když se z málo známého zákonodárce stal šéfem kongresu, který se nazývá Národní shromáždění, a prozatímním prezidentem. V politicky polarizované zemi to byla neobvykle vysoká míra podpory, řekl Saul Cabrera, ředitel společnosti Consultores 21, která provádí průzkumy veřejného mínění a průzkum trhu v Caracasu.
Ale jeho popularita klesla o více než polovinu, když se Maduro udržel u moci a získal vliv. „Není to tak, že by ho lidé neměli rádi osobně.“ Je to spíš jako ‚Ach, tenhle chlap mě taky zklamal‘,“ řekl třeba jistý pan Cabrera.
V Caracasu čelil pan Guaidó rostoucí izolaci , protože Madurův režim zavíral politické disidenty a donutil spoustu dalších k útěku do exilu. Veřejné projevy pana Guaidóa jsou zakázány v televizi nebo rádiu a jsou téměř výhradně omezeny na sociální média. Zveřejňuje videa ze své kanceláře ve 14. patře ve zchátralém nákupním centru, kde záchod často nesplachuje kvůli nedostatku tekoucí vody.
Minulý měsíc, kdy byly jeho dny ve funkci dočasného prezidenta sečteny, Guaidó v rozhovoru pro The Wall Street Journal uznal mnoho nedostatků svého hnutí. Zavázal se ale, že bude dál bojovat za demokracii, s tím, že nemá jinou možnost.
Scéna, kdy sedí shrbený nad tabletem ve své kanceláři, ostře kontrastovala s Madurem, který ve stejnou dobu cestoval na ekologický summit OSN v Egyptě, kde si potřásl rukou s francouzským prezidentem. Emmanuelem Macronem a vyslancem USA pro klima – Johnem Kerrym.
Pro některé analytiky venezuelské politické situace byla Guaidoova nejistá situace pana znamením, že opozici opustili bývalí spojenci.
„Nikdy bychom se neměli vzdát šance na obnovení demokracie a podporu opozice, a zdá se, že to ve Venezuele právě děláme,“ řekl Abrams. „Je to docela smutné.“
Takže kolektivní Západ, rozuměj – kolektivní USA pustili hrdinu našich minulých dní a symbol venezuelské demokracie, onoho úžasného Quidoa prostě k vodě.
Samozřejmě zq pomoci rozvracečů v Quaidoově táboře.
USA a Bidenova administrativa hledají každou sebemenší cestičku, jak uškodit Rusku, jak omezit jeho ropné a plynové příjmy a při tom nezpůsobit ekonomickou katastrofu na kolektivním Západě. Proto před časem – už na jaře , začaly námluvy mezi Washingtonem a Caracasem. Najednou už Maduro nebyl krvavý ursurpátor, nýbrž někdo, s kým se dá jednat. USA totiž po zákazu dovozu ruské ropy pro svůj petrochemický průmysl potřebují jinou tzv. těžkou ropu… Takže Venezuela.
K tomu se přidali ambice Guaidoových souputníků, větřících velké státní majetky na dosah!!§ Stačí po nich přece jen sáhnout a proč by to měl shrábnout ten šášula Guaidó, že, když my s tím naložíme daleko zajímavěji – pro nás.
Zejména když za 4 roky akcí proti Madurovi je tenhle tyran stejně silný, či silnější než dříve….
Zkrátka – mouřenín dohrál, už není k ničemu dobrý, takže ho kolektivní Západ nyní nakopl. Ať si letí kam chce. Třeba tam, kde končí záda. Nebo do 8.března do nějaké takové Prahy. Protože na oficiálních internetových stránkách prezidentské kanceláře pořád visí toto pozvání Miloše Neomylného pro venezuelského, kdysi superdemorkata a dnes už jen trapného lůzra Guaidoa:
Ale to není důležité.. Zajímalo by mne, co tomu říká další podobný demokratur – jistý Zelenský….Není náhodou další na řadě?
