Dnes se opět vracíme k nekonečnému tématu neekologických, neefektivních a nevzhledných větrných monster, jejichž instalace se v poměrně značné míře chystá také u nás. Tentokrát si posvítíme na jejich zimní provoz, který je značně problémový, jak nyní potvrzují ze Švédska, kde od prvních dní letošního roku zažívají silné mrazy.
V zemi mají zároveň letité zkušenosti s větrnou energií, dokonce se tam nachází i aktuálně krachující největší větrná elektrárna v Evropě.
V souvislosti s tradičním zimním počasím bylo mnoho větrných turbín v zemi nečinných kvůli problémům s námrazou listů rotoru. Výsledná ztráta výroby elektřiny byla značná.
Skutečnost, že v zimních měsících byla opět zima, znamenala, že v některých dnech nemohlo být kvůli námraze dodáno až 1 000 MW. Nedávné nízké teploty ovlivnily především větrné elektrárny v nabídkových oblastech 1 a 2.
Sedm větrných elektráren v nabídkové oblasti SE2 a tři větrné elektrárny v nabídkové oblasti SE1 vykázaly v pátek 5. ledna ztráty výroby v celkové výši 1 110 MW z celkové výrobní kapacity 2 316 MW, tedy šlo o téměř polovinu.
Podle Johana Sigvardssona, analytika trhu s elektřinou ve společnosti Bixia, jsou námraza a problémy spojené s chladem běžným jevem, který se opakuje každý rok.
„Je to běžné v pozdním podzimu, kdy jdou teploty při vlhkém vzduchu pod nulu, ale pak se to většinou uklidní. Lze to přirovnat k problémům vodní energie při zalednění řek. Letos je ale nezvykle chladno,“ řekl pro Second Opinion.
Ztráta výroby má důsledky pro elektrizační soustavu a ceny. Týká se to také nabídkových oblastí 3 a 4, kde se kvůli výpadkům větrné energie musela elektřina dovážet.
Ohodnoťte tento příspěvek!
