Nejvýraznější škrty v rámci tohoto úsilí se týkaly státní správy – a přinesly výsledky.
Ministerstvo pro vládní efektivitu (DOGE) pod vedením Elona Muska iniciovala druhá administrativa prezidenta Donalda Trumpa bezprostředně po svém nástupu do úřadu. Navzdory svému názvu se nejednalo o oficiální exekutivní ministerstvo schválené Kongresem, ale o prozatímní poradní orgán zřízený prezidentským dekretem.
Média strávila tolik času připomínáním nepravděpodobných slibů a kritikou přehnaných tvrzení ze strany šéfů DOGE, že do značné míry přehlédla, co toto úsilí skutečně změnilo. Byť DOGE nakonec dosáhl pouze mírného snížení vládních zakázek a několika škrtů ve vládních dotacích, měl obrovský dopad na federální státní správu a počet jejího úřednictva. Než Trump nastoupil do úřadu, dosáhla státní správa moderního maxima s více než 2,3 miliony zaměstnanců. Od té doby se zmenšila o více než 270 000 lidí, což představuje 12 % pokles – nejrychlejší pokles zaměstnanosti ve federální správě od konce druhé světové války.
„O kolik lidí může federální vláda přijít, než se zhroutí?“ znepokojoval se Brookings Institution koncem loňského roku. Takové katastrofické předpovědi od té doby nápadně utichly. Podle většiny známek funguje federální vláda v podstatě stejně jako dříve. Někteří kritici možná budou muset přiznat: snižování počtu zaměstnanců v režii DOGE fungovalo.
V listopadu 2024, krátce po znovuzvolení Donalda Trumpa, Elon Musk a Vivek Ramaswamy oznámili svůj plán pro DOGE v komentáři pro Wall Street Journal. Tuto iniciativu popsali jako „štíhlý tým bojovníků za malou vládu“, který usiluje o „zmenšení federální vlády na přiměřenou velikost“. Slíbili, že budou „úzce spolupracovat s Úřadem pro řízení a rozpočet Bílého domu“, o kterém Trump brzy oznámil, že jej povede rozpočtový jestřáb Russ Vought.
Všimněte si, že komentář Muska a Ramaswamyho se soustředil spíše na deregulaci než na snižování výdajů. Teprve v další části svého článku poznamenali, že omezování regulací by umožnilo „masivní snižování počtu zaměstnanců v celé federální byrokracii“. Uvědomovali si, že ochrana státních zaměstnanců ztěžuje propouštění jednotlivých pracovníků, ale argumentovali, že rozsáhlé propouštění spolu s dalšími změnami pracovních podmínek by mohlo počet zaměstnanců snížit. „Požadavek, aby federální zaměstnanci chodili do kanceláře pět dní v týdnu, by vedl k vlně dobrovolných odchodů, kterou vítáme.“
Federální zaměstnanci
Již osm dní po nástupu nové Trumpovy administrativy zaslal Úřad pro personální řízení, vládní personální agentura, svůj dnes již proslulý e-mail s názvem „Fork in the Road“ (Rozcestí). Název byl téměř identický s názvem e-mailu, který Musk poslal zaměstnancům Twitteru o něco více než dva roky dříve, poté co převzal kontrolu nad společností. E-mail „Fork“ upozorňoval, že práce na dálku skončí a že dojde k propouštění a „restrukturalizacím“. Pro ty, kterým se tyto změny nelíbily, byl vytvořen program odloženého odchodu (Deferred Resignation Program), který zaměstnancům umožňoval okamžitě podat výpověď, ale zachovat si plat a benefity až do 30. září 2025. O několik dní později administrativa rozšířila program dobrovolného předčasného odchodu do důchodu (Voluntary Early Retirement Authority), který zaměstnancům umožňoval přijmout předčasný odchod do důchodu s náhradou mzdy.
Většina snížení počtu státních zaměstnanců proběhla prostřednictvím těchto dobrovolných iniciativ. Během následujícího roku využilo program odloženého odchodu přibližně 140 000 lidí, což představovalo více než polovinu celkového snížení počtu zaměstnanců. Předčasné a dobrovolné odchody do důchodu mimo rámec programu DRP přinesly dalších 90 000 odchodů. Vláda rovněž zavedla dočasný zmrazovací příkaz pro přijímání nových zaměstnanců, čímž zpomalila příliv nových pracovníků.
Navzdory četným diskusím o propouštění a nesčetným soudním sporům bylo v prvním roce Trumpova funkčního období v rámci „snižování počtu zaměstnanců“ (RIF), jak se tomuto opatření ve federální vládě říká, propuštěno pouze asi 10 000 lidí – což představuje přibližně 0,5 % původního počtu. V předchozích letech však byla RIF ještě zanedbatelnější a obvykle se týkala jen několika stovek lidí. Kombinace tlaku, lákavých nabídek a cílených propouštění stačila k dosažení výrazné změny ve federální pracovní síle.
Média často vykreslovala DOGE jako způsob, jakým se Donald Trump mstil agenturám, které neměl v oblibě, a sociálním programům, které se mu nelíbily. Mnohé by překvapilo, kdyby se dozvěděli, že k největšímu snížení počtu zaměstnanců došlo v bývalém Ministerstvu obrany, nyní Ministerstvu války. Ministerstvo má o více než 85 000 zaměstnanců méně než v době Trumpovy inaugurace, což představuje pokles o více než 10 %. Trumpova administrativa a republikánský Kongres zahrnuly toto ministerstvo štědrými dotacemi a rozšířily vojenské nákupy, což však DOGE ani Trumpovi nezabránilo v omezování počtu civilních zaměstnanců.
Ačkoli agentury s liberálním zaměřením, jako je Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb, zaznamenaly proporcionálně větší pokles, škrty se dotkly všech agentur federální vlády. Ministerstvo pro záležitosti veteránů, další agentura, kterou Trump a republikáni upřednostňují, má dnes o 27 000 zaměstnanců méně než před inaugurací.
Většina snížení počtu zaměstnanců se však týkala tradičních vládních agentur, od Ministerstva války přes Ministerstvo dopravy až po Správu sociálního zabezpečení (SSA). Navzdory vroucím obavám (nebo spíše nadějím) kritiků existuje jen málo důkazů o tom, že by tyto reformy ochromily fungování těchto agentur.
Podíváme-li se na typy zrušených pracovních míst, zdaleka největší skupinu (přes 43 000 pozic) tvořily pozice v oblasti obecné správy, řízení a „analýzy programů“ – tedy typy pracovních míst na úrovni středního managementu. Mezi další pozice, u nichž došlo k velkým škrtům, patřili pracovníci personálního oddělení, úředníci a obecní obchodní manažeři, přičemž v každé z těchto skupin ubylo zhruba 7 000 pracovníků. Pokud byste chtěli omezit nadbytečné výdaje, právě s těmito pozicemi byste začali.
DOGE také zrušila 1 000 nebo více pozic mezi specialisty na veřejné záležitosti, manažery logistiky, finančními správci, účetními, rozpočtovými analytiky, analytiky společenských věd a manažery grantů. Ztratila také asi 100 interiérových designérů a terapeutů využívajících kreativní umění.
Dvěma překvapivými oblastmi, kde došlo ke snížení počtu pracovních míst, byly informační technologie (o 17 000 méně) a zadávání veřejných zakázek (o něco méně než 7 000). Vláda klade důraz na reformu těchto oblastí, takže některé z těchto škrtů se mohou ukázat jako dočasné a zaměřené spíše na obměnu personálu než na trvalé zeštíhlení pracovní síly.
Škrty ve státní správě provedené DOGE byly značné, ale nejvíce se dotkly administrativních a manažerských pozic. Ti, kdo je kritizují, musí vysvětlit, proč jsou například zbývajících přibližně 160 000 pracovních míst v oblasti administrativy, řízení a analýzy programů nedostatečná – a jak by desítky tisíc dalších takových státních zaměstnanců zlepšily životy Američanů.
Zaměstnance nenahradili externisté
V předchozích obdobích reformy pracovní síly vláda někdy nahrazovala státní zaměstnance dodavateli vykonávajícími podobnou práci. To se v případě DOGE zjevně nestalo.
Zaměříme-li se na služby v oblasti odborné, administrativní a manažerské podpory (což je smluvní ekvivalent, který se nejvíce blíží velké části práce vykonávané státními úředníky), utratila Trumpova administrativa za rok končící v červnu 100 miliard dolarů na tyto smlouvy – což představuje nezanedbatelný pokles oproti 112 miliardám dolarů, které byly vynaloženy během posledního roku Bidenovy administrativy. Rozšíříme-li tyto kategorie o IT služby, školení, analýzy a provoz vládních zařízení – tedy další činnosti, které se blíží funkcím státní správy –, vidíme podobný, byť menší pokles, a to z přibližně 226 miliard dolarů na 218 miliard dolarů.
Podle jakéhokoli rozumného měřítka tedy zrušená pracovní místa ve státní správě nebyla jednoduše nahrazena dodavateli. Ve skutečnosti došlo i k poklesu zadávání veřejných zakázek.
Federální dotace
Dalším z hlavních cílů DOGE bylo drastické omezování dotací, které často směřovaly k levicově orientovaným neziskovým organizacím a univerzitám s minimální odpovědností. V roce končícím v červnu vláda vynaložila 226 miliard dolarů na projektové dotace a dohody o spolupráci, tedy na typy dotací, u nichž má administrativa největší volnost rozhodování.
Porovnání této částky s posledními měsíci Bidenovy administrativy by pokles zveličilo, a to kvůli bezprecedentnímu úsilí vyplatit dotace po volbách, ale ještě před nástupem Trumpa do úřadu. Jeden z Bidenových úředníků uvedl, že to bylo, jako bychom „byli na Titanicu a házeli zlaté cihly přes palubu“. V posledním celém roce Bidenovy administrativy před volbami vláda na tyto dotace vynaložila 237 miliard dolarů. U dotací tedy došlo k mírnému, ale znatelnému poklesu.
Souhrnně lze říci, že Trump a DOGE provedli určité škrty ve smlouvách a dotacích a zároveň přesměrovali výdaje na nové priority. Úspory v této oblasti se však pravděpodobně ukáží jako dočasné: celkové výdaje v těchto oblastech se podstatně neliší od úrovně za Bidenovy administrativy. Reformy v oblasti pracovní síly mají větší šanci přetrvat – a zůstat nejdůležitějším odkazem DOGE.
Žádný chaos nenastal
Od příchodu DOGE předpovídali odpůrci katastrofální důsledky ztráty federálních zaměstnanců. Everett Kelley, předseda Americké federace vládních zaměstnanců, varoval, že škrty budou „mít obrovské, nezamýšlené důsledky, které způsobí chaos“ pro Američany.
Média od té doby takové katastrofické důsledky neustále hledají. Když během víkendu 4. července 2025 zabily v Texasu přívalové povodně více než 100 lidí, někteří tvrdili, že škrty v Národní meteorologické službě (NWS) vedly ke zpoždění varování. Avšak i bývalí zaměstnanci NWS poznamenali, že agentura vydala naléhavé varování několik hodin před povodněmi a fungovala podle očekávání. NWS poukázala na to, že v dané oblasti bylo ve službě pět zaměstnanců, což je typický počet pro noční směnu v případě očekávaného nepříznivého počasí. Jakákoli souvislost mezi úmrtími a zredukovaným počtem zaměstnanců byla v nejlepším případě velmi slabá.
Daňový úřad a správa sociálního zabezpečení
Daňový úřad (Internal Revenue Service) zaznamenal největší snížení počtu zaměstnanců ze všech vládních „podřízených agentur“ – přišel o přibližně 27 000 zaměstnanců, což představuje více než čtvrtinu jeho celkového stavu. Mnozí předpovídali, že by to mohlo vést ke ztrátě daňových příjmů v řádu miliard dolarů. Tato snížení však z velké části zvrátila nárůst počtu zaměstnanců z období Bidenovy administrativy a vrátila agenturu zhruba na úroveň zaměstnanosti z prvního funkčního období prezidenta Trumpa. Celková částka dodatečných daní doporučená na základě auditů se ve fiskálním roce 2025 skutečně snížila, a to o 2 miliardy dolarů na 27 miliard dolarů. Tento údaj však byl také v zásadě v souladu s úrovní na začátku Bidenovy administrativy, zatímco celkový výběr daní podstatně vzrostl. Snížení počtu zaměstnanců IRS může v konečném důsledku skutečně omezit schopnost agentury vybírat daně, ale zatím existuje jen málo důkazů, které by podporovaly masivní ztráty příjmů, jaké kritici předpovídali.
Správa sociálního zabezpečení (SSA) zaznamenala druhé největší snížení počtu zaměstnanců ze všech agentur. Martin O’Malley, který stál v čele SSA během Bidenovy administrativy, předpovídal katastrofu. „Dočkáte se kolapsu systému a přerušení výplaty dávek. Věřím, že k tomu dojde během příštích 30 až 90 dnů.“ Seniorům doporučil, aby se na to „začali připravovat a šetřit“. Když O’Malley vydal své varování, administrativa plánovala zrušit 7 000 pracovních míst; nyní jich zrušila 8 000.
Následná debata se netýkala žádného přerušení výplaty dávek, k němuž nikdy nedošlo, ale toho, zda se čekací doby na telefonní lince prodloužily, či zkrátily. Audit, který provedla generální inspektorka SSA Michelle Andersonová, dlouholetá státní úřednice, zjistil, že agentura zaznamenala 65 % nárůst počtu hovorů oproti předchozímu roku, zatímco průměrná čekací doba se zkrátila. Audit dospěl k závěru, že agentura „zlepšila výkonnost díky zavedení nové telekomunikační platformy a reorganizaci personálu“.
Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID)
Žádný zásah DOGE nevzbudil tolik pozornosti jako zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). USAID zaznamenala největší procentuální snížení počtu zaměstnanců ze všech agentur: více než 90 %. Atul Gawande, bývalý úředník USAID v Bidenově administrativě, zopakoval obvinění, že ještě před koncem prvního roku Trumpovy administrativy způsobily škrty v USAID již 600 000 úmrtí, z nichž většinu tvořily děti. Časopis The Lancet tvrdil, že při pokračujících škrtech by do roku 2030 mohlo dojít k dalším 14 milionům úmrtí.
Tyto katastrofické odhady se však těžko slučují s vlastními údaji vlády o výdajích. Spojené státy poskytly ve fiskálním roce 2025 téměř 9 miliard dolarů na zdravotní pomoc. To bylo méně než 13 miliard dolarů v posledním úplném roce Bidenovy administrativy, ale ne o mnoho méně než 10 miliard dolarů poskytnutých v roce 2023 a zhruba stejně jako téměř 9 miliard dolarů poskytnutých v roce 2019, během Trumpova prvního funkčního období. A v zákoně o rozpočtových prostředcích na národní bezpečnost a Ministerstvo zahraničí pro fiskální rok 2026, který prezident Trump podepsal na začátku tohoto roku, Kongres vyčlenil 9,4 miliardy dolarů na globální zdravotnictví.
Širší pohled na zahraniční pomoc, zahrnující zdravotnictví, humanitární pomoc a další programovou podporu, ukazuje podstatnější pokles oproti konečným částkám Bidenovy administrativy – téměř o polovinu, na 18 miliard dolarů. Ale ani tato částka není o moc nižší než 22 miliard dolarů poskytnutých v roce 2019. I po zohlednění inflace vláda loni na takovou pomoc vynaložila o miliardy více než v roce 2006, během vlády George W. Bushe.
Mnoho lidí zaměňovalo dva druhy škrtů: ty, které se týkaly počtu zaměstnanců USAID, a ty, které se týkaly samotné zahraniční pomoci. První z nich byly mnohem drastičtější než ty druhé. S menším počtem zaměstnanců USAID Trumpova administrativa změnila způsob rozdělování prostředků na zahraniční pomoc. Utratila miliardy na čtyřnásobné navýšení rozpočtu fondu OSN pro humanitární záležitosti a poskytla další miliardy prostřednictvím bilaterálních dohod se zahraničními vládami, místo aby se spoléhala na tradiční distribuční kanály, jako jsou neziskové organizace. Vyplácení prostředků se zpomalilo, a to i z nově přidělených fondů, ale administrativa zaměřila rozdělené prostředky na platy zdravotnických pracovníků a nákup léků. Naopak výrazně omezila financování programů, jako je například odborná příprava pracovníků. Je ještě příliš brzy na to, abychom znali dopady nového systému.
Lze pádně argumentovat, že zdravotní pomoc přinesla obrovské zlepšení životních podmínek některým z nejzoufalejších lidí na světě a že je třeba jí poskytovat ještě více. Obvinění z úmrtí v důsledku škrtů v USAID však často vycházela z nejasností ohledně toho, co se skutečně stalo. Velká část pomoci byla i tak poskytnuta. Tvrzení o masových úmrtích také přehlížejí, že podle stejné logiky by bylo možné obvinit předchozí prezidenty z toho, že způsobili miliony úmrtí tím, že odmítli utratit ještě více.
Mnozí představitelé médií však, ačkoli tvrdili, že DOGE zdevastovala vládu a dokonce zabila miliony lidí, zároveň argumentovali, že její škrty neušetřily vůbec žádné peníze. Poukazovali na grafy ukazující nárůst federálních výdajů v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024. Tak co tedy, uškudlil Trump, kde neměl, nebo utratil víc, než měl? Taková srovnání ignorovala pokračující růst výdajů na sociální dávky a úroky z dluhu, které byly z velké části mimo dosah DOGE, stejně jako skutečnost, že mnoho úspor plynoucích ze snižování počtu zaměstnanců a rušení smluv se projeví až s odstupem času.
Někteří se proti škrtům ve státní správě ohrazovali tím, že poukazovali na to, že federální pracovní síla představuje pouze malý podíl federálních výdajů. Výdaje na federální zaměstnance činí méně než 400 miliard dolarů, což představuje asi 5,5 % federálních výdajů.
Federální vláda je však tak velká, že škrty téměř v jakékoli oblasti lze považovat za zanedbatelné. Mimo Washington se 400 miliard dolarů stále považuje za velkou částku a úspora i jen zlomku této částky rok co rok může znamenat podstatný rozdíl. Centrum pro inovace hospodářské politiky odhadlo, že snížení počtu federálních zaměstnanců o 10 % by během zhruba deseti let ušetřilo asi 600 miliard dolarů na platech a zdravotních dávkách. Další úspory by nakonec plynuly ze snížení důchodových závazků. Snížení počtu zaměstnanců ze strany Trumpovy administrativy by mohlo přinést ještě větší úspory.
Mnohé z tvrzení DOGE byly přehnané, částečně kvůli Muskově typickému přehánění. Trump ho proslulým způsobem popsal jako „z 50 procent génia, z 50 procent kluka“. Pokud však přestaneme srovnávat DOGE s jeho sliby a zaměříme se na jeho skutečné dopady, vypadá jeho bilance zcela jinak. Za zhruba rok a půl se počet federálních zaměstnanců snížil o více než desetinu, přičemž klesl i objem cílených dotací a zakázek. Vláda však fungovala v podstatě stejně jako dříve. Dalo by se to nazvat úspěchem.
Judge Glock je vedoucím výzkumným pracovníkem v Manhattan Institute a přispívajícím redaktorem časopisu City Journal, kde byl text publikován; redakčně upraveno a kráceno.
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
