Zhruba 450 lidí se v sobotu odpoledne účastnilo pochodu, který uspořádal spolek Svatopluk. Průvod vyrazil od Kongresového centra v Praze a zamířil k budově České televize.
Zatímco na přibližně dvoukilometrovou trasu dohlíželo několik policistů, kteří nemuseli řešit žádné přestupky, před sídlem ČT byla situace dramatičtější. Na pořádek tam dohlíželi také těžkooděnci.
Několik policistů sdělilo, že by mohlo dojít ke konfliktu mezi skupinou podporující Českou televizi a skupinou vystupující proti ní. K tomu nakonec nedošlo, i když atmosféra na místě několikrát připomínala spíše fotbalové derby.
Stanislav Kostka Neumann
K předem ohlášeným vystoupením Michala Semína, Jana Schneidera či Lenky Procházkové se nakonec k velkému překvapení účastníků přidal také herec Oldřich Kaiser. Ten ovšem nepřednesl klasický projev. Přítomným citoval budovatelskou báseň Stanislava Kostky Neumanna Náš zpěv. Při verších „Ztroskotali jsme tolikrát, my, dělná třída, proletariát. Zabloudili jsme v tmavé noci, zrazeni byli jsme, bez pomoci.“ se ozýval potlesk a skandování: „Náš Olda, náš Olda.“
Oldřich Kaiser po přibližně dvouminutové recitaci poděkoval a za bouřlivého potlesku opustil provizorní pódium.
Oldřich Kaiser recituje báseň S.K. Neumanna
pro Českou televizi 7.11.2026 – nádhera!
(na závěr zazněla jistá slova: vysvětlení viz dole)
Kritický pohled na ČT
Ostatní řečníci se vymezovali především proti tvrzení, že změna způsobu financování veřejnoprávních médií znamená jejich ohrožení. Europoslanec Dr. Ivan David (SPD) řekl:
Změna financování České televize je důležitá, ale není tím nejpodstatnějším. Česká televize, Český rozhlas, ale i Česká tisková kancelář budou konat v souladu s oprávněným očekáváním jen tehdy, když budou pod veřejnou kontrolou. A to nejsou. Veřejnoprávní média nemají právo na nezávislost. Tak jako soudce nesmí být nezávislý na zákonu. I tato média mají zákony, kterými se mají řídit.
Europoslanec Dr. Ivan David (SPD) se spisovatelkou Lenkou Procházkovou
Spisovatelka Lenka Procházková zdůraznila potřebu kvalitní kultury „do každého obýváku“, stejně jako bohatého programu pro děti a sportovní fanoušky. To se podle ní neděje.
„Když si pak koncesionář písemně stěžuje Radě ČT na neplnění těchto konkrétních povinností, dostane odpověď. Po druhé odpovědi této rady jsem ČT odhlásila. Na poště to tehdy trvalo dlouho, protože úřednice vyplňovala formulář poprvé. Lidé ve frontě poslouchali mé důvody a pobaveně mi zatleskali. Když je dnes chce zrušit vláda, už legrace končí. Zaměstnanci dotčených médií dokonce stávkovali proti hlasování Poslanecké sněmovny,“ uvedla.
Bývalý náměstek ministra zahraničních věcí prof. Petr Drulák reagoval zejména na hluk, který vytvářeli odpůrci sobotní demonstrace:
Lidé musí být správně informováni, musí se jim dostávat široká škála informací. Tuto roli však veřejnoprávní média neplní. Dnes, když se vláda odhodlala ke kosmetickému kroku změny financování, spustili celospolečenskou hysterii. Říkají, že chtějí debatu. A dnes, když přicházíme debatovat, tak se snaží tuto debatu rušit.
VYSVĚTLENÍ K ZÁVĚRU KAISEROVA VYSTOUPENÍ
Autorem slov je český básník, disident a hudební manažer Ivan Martin Jirous, známý pod přezdívkou Magor, který v roce 2006 obdržel Seifertovu cenu. V roce 2008 Ivan Martin Jirous prorocky řekl:
Je mi k smrti smutno aneb
člověku nad tím rozum i čurák zůstává stát
Kolem nás vyrostla cynická, zrůdná společnost, která má naprosto vyprahlou citovost a zajímá se hlavně o brutální zrůdnosti. Neonacisti se formujou a možná už příští rok založej stranu. Až tady budou lidi mlátit a mučit, až tady zvítězej, což není vyloučeno, tak se budou všichni divit. (…)
Řítíme se do apokalyptický doby, ale mně je to u prdele. Underground přežije všechno. Komunismus nás drtil, ale aspoň se nás bál. Kapitalismus nás zalil asfaltem, a tím si myslí, že se nás zbavil. V tom asfaltu jsou však praskliny, kde se můžem schovat a o něco usilovat.
Jirousova poezie takovému světu čelí, provokace a záměrná primitivita se střetává s religiózní zkušeností, přetéká v permanentní rozhovor s Bohem, v reflexi mizérie, kterou zakouší zkoušená duše napříč dějinami.
