Na jaké informace mají lidé ještě nárok? |

Na jaké informace mají lidé ještě nárok? |

Události z posledních několika týdnů, které jsou symbolem doby. Odkaz na zdroj informací přímo v textu.

Jsou to kriminálníci

Státní zástupce státu Florida podal žalobu na společnost Pfizer a jmenovitě na jejího ředitele Alberta Bourlu.

Text žaloby začíná nezvyklým způsobem:

„Tito lidé jsou kriminálníci. To řekl Albert Bourla, ředitel farmaceutické firmy Pfizer, o občanech Floridy, kteří se odvážili veřejně vyjádřit svoje obavy z bezpečnosti její vakcíny. Ale jak je častým zvykem u těch, kteří se uchylují k hrozbám a cenzuře, byli to Bourla a Pfizer, kdo porušovali zákon, ne ti „kriminálníci”, které ostouzeli.”

Sázka na strach

Žaloba dále pokračuje popisem událostí během pandemie (výběr, překlad autor):

Obyvatelé Floridy se cítili ohroženi. Vědoma si obav občanů, vsadila firma Pfizer na rychle vyvinutou vakcínu založenou na do té doby neznámé technologii mRNA. Společnost věděla, že mimořádné zisky se dostaví pouze v situaci, kdy bude vakcína aplikována velkému počtu Američanů.

Aby zmírnila rizika a zajistila si velké zisky, zahájila společnost Pfizer velkou marketingovou kampaň a mezi lety 2020 a 2023 na ni vynaložila 10 miliard dolarů. Kampaň se soustředila na dvě témata. Za prvé, firma ujišťovala občany, že její vakcína je bezpečná, přestože byla vyvinuta v neobvykle krátkém čase. Za druhé, tvrdila, že plošné očkování je nutné pro zastavení šíření nemoci Covid 19. Občané mají morální povinnost nechat se očkovat, aby nenakazili ty, které „milují nejvíce”. Firma ujišťovala, že její vakcína zabraňuje přenosu nemoci z člověka na člověka, a následně přiznala, že důraz na zabránění přenosu byl klíčovým argumentem při generování poptávky po vakcíně.

Marketingová kampaň byla úspěšná. Firma Pfizer utržila za prodej vakcíny více než 80 miliard dolarů. (Pro představu je to 70 % rozpočtu České republiky.) Její ředitel Albert Bourla si přišel za 3 roky na 100 milionů dolarů.

Informace, které se nehodí

Text žaloby dále uvádí, že společnost Pfizer měla informace o vedlejších účincích vakcíny:

V době, kdy ředitel Bourla informoval veřejnost, že společnost neregistruje žádné varovné signály, které by indikovaly souvislost onemocnění srdce a vakcíny proti nemoci Covid 19, existovala řada oficiálních reportů, které tvrdily opak. Stejně tak měla společnost Pfizer k dispozici údaje o vážných nežádoucích účincích, které zahrnovaly infarkt a další zdravotní potíže. Firma je nezveřejnila.

V době, kdy byla vakcína schválena k použití, existovalo v databázi vedlejších účinků téměř 160 tisíc záznamů o 42 tisících případů. Studie státní agentury pro kontrolu léčiv FDA zjistila, že u starších osob, které dostaly současně vakcínu proti nemoci Covid 19 a chřipce, stouplo riziko mrtvice o 20 %. Vakcína nebyla podle informace členky vedení firmy nikdy testována na to, zda je schopna zabránit přenosu, tento fakt potvrdila samotná agentura FDA.

Firma Pfizer tvrdila, že její vakcína nepředstavuje riziko pro těhotné ženy, přestože z interní komunikace vyplývá, že imunitní reakce na vakcínu naznačuje, že by mohla být příčinou potratů v prvních třech měsících těhotenství.

Tolik oficiální text.

Žaloba je podána na základě zákona státu Florida, který zakazuje podvodné obchodní praktiky. Podle názoru státního zástupce porušila firma Pfizer několik ustanovení zákona a stát Florida požaduje kompenzaci ve výši až 15 tisíc dolarů za každé jednotlivé porušení.

Manipulace s daty

Když nezávislí novináři v minulosti požadovali odtajnění dokumentů, firma Pfizer tvrdila, že potřebuje z důvodu pracnosti více než padesát let. Soud její argumentaci neuvěřil a nařídil jejich zveřejnění. Pozornost vzbudily zejména údaje z databáze nežádoucích účinků.

Lidé je měli oznamovat do aplikace V-SAFE, ve které si ale museli vybírat pouze z nabízených možností, které zahrnovaly mírné potíže, jako například pálení v oblasti vpichu nebo únavu. Zoufalí lidé k popisu svých obtíží využívali pole určené pro poznámky omezené na 250 znaků.

V záznamech lidé uvádějí necitlivost končetin, nervové problémy, ucpávání cév nebo opakované návštěvy pohotovosti. Někde jsou jen zprávy od příbuzných, kteří oznamují, že daná osoba zemřela. Ve zveřejněných datech je zmínka o 1069 úmrtí.

Informace, které byly obsaženy v „poznámkovém poli”, nevzaly úřady v době povolování vakcíny vůbec v potaz. Jejich tvrzení o absenci výstražných signálů a bezpečnosti vakcíny bylo založeno na datech ze „zaškrtávacích” polí.

Okénko do minulosti

V roce 2010 skončila pandemie prasečí chřipky. V reportáži britské televize tehdy zaznělo: Politici požadují vyšetřování role, již hrály farmaceutické firmy při ovlivňování politických rozhodnutí, která vedla k rozhazování peněz. Evropské země jsou zatíženy účty za miliony dávek vakcíny, kterou nikdo nechce. Byly vládám prezentovány zavádějící informace?

Nebylo to poprvé. Obavy z pandemie prasečí chřipky vedly v roce 1976 k plošnému očkování Američanů. Zhruba 500 z nich hlásilo rozvinutí Guillain-Barré syndromu, 25 na následky očkování zemřelo. Očkování bylo po několika týdnech zastaveno.

V roce 2020 publikoval německý vědec Christian Drosten studii na téma detekce nového typu koronaviru v reálném čase. Studie byla recenzována za jeden den a ihned publikována. Následně vydává světová zdravotnická organizace doporučení, jak používat testy PCR k detekci nemoci Covid 19. O několik měsíců později napsalo více než 20 vědců z Německa, USA a dalších zemí vydavateli studie dopis, ve kterém žádají, aby byla studie stažena, neboť podle jejich názoru obsahuje závažné nedostatky.

Vydavatel v odpovědi napsal, že recenze nejsou veřejně přístupné. Žádost o stažení studie je zamítnuta, neboť zkrácený proces recenze byl dostatečně kvalitní, byť trval pouze „hodiny”. Novinář, který na rychlé schválení PCR testu upozornil, byl na sociálních sítích zablokován.

Test ústavních práv

Samuel Alito je soudcem Nejvyššího soudu USA. V rozhovoru z počátku tohoto měsíce upozornil, jak pandemie otestovala pevnost ústavních principů svobody:

„Pandemie podrobila naši oddanost ústavním právům testu. A bohužel odhalila, že mnoho lidí je ochotných oslabit některá ústavní práva, svobodu projevu a právo na svobodné vyznávání víry. Byli ochotni je podřídit jiným věcem.”

„Kolovaly obrázky lidí v kasinech. Neměli masky. Přitom ve stejné době zavedl stát Nevada přísný limit na počet lidí, kteří mohli navštívit kostel, bez ohledu na to, jak velký byl.”

Post scriptum

Pozn. autora:

Každý má právo věřit, čemu chce. Pokud chce někdo slepě poslouchat rady firmy Pfizer, je to jeho rozhodnutí. Ale nikdo nemá právo svému spoluobčanovi nařizovat, čemu má věřit, a bránit mu v přístupu k informacím. Ani vláda, ani nikdo jiný. Pokud o tom někdo pochybuje, může si přečíst, co lidé psali do poznámkového pole aplikace V-SAFE, a zeptat se sám sebe, jestli by takové informace chtěl mít pro vlastní rozhodování.

Občanský projekt syrzdarma můžete podpořit libovolnou částkou zde. Děkujeme.

Liga svobodných: Příběhy o svobodě v podání Marka Vašuta. Krátké, zábavné a poučné. O nejslavnějším textu na obranu svobody slova nebo o Polybiově teorii o střídání vlád. Poslechněte si zde.