h4.cjk { font-family: „Droid Sans Fallback“; }h4.ctl { font-family: „FreeSans“; }p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 120%; }a:link { } Václav Hoffbauer
10.6.2017 KosovoOnLine
Zítra, 11. června proběhnou na Kosovu a Metochiji, jihosrbské provincii uloupené Srbsku v roce 1999 agresí NATO, volby do parlamentu samozvaného albánského státního útvaru Republiky e Kosovës. Západní politici i protektorátní správa Kosova v misi EULEX prohlašovali, že si od voleb slibují „prohloubení odpovědné politicky a smíření“. Především smíření mezi obyvateli většinové albánské a menšinové srbské národnosti. „Místo toho na Kosovu duní velkoalbánské bubny“, hlásí rozhlasová stanice Deutsche Welle (DW).
Toto hodnocení padlo z úst zástupkyně ředitele německé Asociace pro jihovýchodní Evropu se sídlem v Mnichově Johany Deimelové. Analytička s jinak typicky německým pohledem na svět v rozhlasovém interview DW ve vzácné chvíli prozření uvedla, že kosovští Albánci ignorovali výzvy mezinárodního společenství, aby „nestavěli kandidáty, proti nimž byla u soudů vznesena obvinění“ a že „v očích mnoha Kosovanů tyto výzvy musí připadat téměř cynicky.“
Pomineme-li demagogický pojem „Kosovan“, který Deimelová používá, což má být označení jakéhosi obyvatele kosovské národnosti, která samozřejmě neexistuje a nikdy neexistovala, její postřehy stojí za pozornost. „Ve skutečnosti nejen Kosovo ale i mezinárodní společenství za sebou vláčí řetězec chyb a uhýbání pohledem.“ říká Deimelová. „Přinejmenším po celá léta mlčky tolerovalo starou politickou gardu, z které se opět rekrutují kandidáti a vůdcové, jimž je připisována kriminální minulost – počínaje současným prezidentem Tačim za Demokratickou stranu Kosova, pokračujíc Haradinajem za Alianci pro budoucnost Kosova až po Ljimajovu stranu ‚NISMA‘“, konstatuje analytička.
Deimelová říká, že následkem toho je, že na „politické scéně i nadále dominují bývalí bojovníci UČK, kteří jsou podezřelí ze spáchání válečných zločinů nebo jsou zapojeni do kriminální činnosti.“
„Korupce, protekce, nepotizmus a organizovaný zločin patří devět let po získání nezávislosti ke každodenní kosovské politické praxi“, pokračuje. Dále konstatuje, že proti členům albánského hnutí ‚Sebeurčení‘, jež se staví proti „staré kosovsko-albánské gardě“ a prezentuje se jako čisté nezkorumpované hnutí, bylo podáno trestní oznámení za napadení v kosovském parlamentu. Mezi jinými i proti lídrovi hnutí Albinu Kurtimu. ‚Sebeurčení‘ tvrdí, že není nováčkem, že má konstantní volební potenciál a politiky jako například starostu Prištiny Špenda Ahmetiho, který by mohl stranu vyvést z kouta nacionalistických protestů.
Na Kosovskou politickou scénu vystoupily ale i nové strany, nezatížené tolik minulostí a nacionální nenávistí, která převládá u bývalých členů UČK. Například k volbám jde poprvé strana ‚Alternativa‘ založená mladými kosovskými Albánci – Mimozou Kusariovou a Ilirem Dedou. Strana je sice příliš mladá na to, aby se jasněji profilovala, ale spojila se do volební koalice s Demokratickým svazu Kosova odcházejícího premiérem Isy Mustafy a s Aliancí pro nové Kosovo milionář Bedžeta Pacolliho, což jsou lidé, kteří s UČK nejsou spojováni.
Ke volbám jde poprvé skoro 120.000 mladých lidí a to by mohlo vést k novému, tolik potřebnému přeuspořádání kosovské politické scény. Toto vše vyplývá z úvah německé politoložky. Deimelová, podobně jako i další němečtí pozorovatelé, si pochvaluje, že představitelé zastupující srbskou národnost na Kosovu, se „emancipují od Bělehradu“ ale přitom nejsilnější srbskou stranu na Kosovu těsně svázanou s Bělehradem – Srpskou listu (Srbský seznam) – zmiňuje jako méně významnou a skoro neznámou. Kladně hodnotí, že politika kosovských a metochijských Srbů „odráží geopolitickou změnu na tomto terénu, která vyžaduje smířlivou a odpovědnou politiku“, rozumějme politiku, sloužící zájmům USA, EU a NATO.
„Místo toho duní na Kosovu velkoalbánské bubny,“ konstatuje Deimelová, když těsně před volbami hodnotí albánskou strana.
Pravděpodobně ani sjednané dohody, jako je ta o pohraničním statusu mezi Kosovem a Černou Horou nebudou mít v novém kosovském parlamentu potřebnou většinu pro ratifikaci. Podle odhadů vzejde z voleb jako nový ministerský předseda Kosova Ramuš Hardinaj, který např. ve vztahu k dohodě s Černou Horou dvakrát otočil. Sám Haradinaj ale bude mít vážné starosti se sebou samým, respektive se Zvláštním soudem pro válečné zločiny, ustaveným misí Eulex, který má konečně v několika příštích týdnech zahájit činnost. Haradinaj je totiž důvodně podezřelý ze spáchání mnohočetných válečných zločinů za občanské války v letech 1998-9. Mnohé náznaky ukazují, že Haradinaj nebude jediný z vysoce postavených kosovsko-albánských politických lídrů, který může stanout před Zvláštním soudem.
Mnozí západní politologové tvrdí, že je dobrou ideou nápad založit Komise pro pravdu a smíření. S tím přišel dnešní kosovský prezident Hašim Tači. Otázkou ale je, zda to Tači nedělá proto, aby se sám zachránil před procesem u téhož Zvláštního soudu. Haradinaj i Tači hřeší na fakt, že co se týká zločinců z řad UČK, je shromažďování důkazů proti nim stále těžší a těží.
Serbeza Hadžaj, odvážná albánská novinářka, nedávno v jednom svém článku popsala, do jaké míry je nebezpečný život svědků, kteří svědčili nebo budou svědčit proti bývalým členům UČK. I pouhá kritika špatné situace na Kosovu vyžaduje osobní statečnost. Znepokojující je chudoba a nedostatek perspektivy pro mladé lidi. Jen málo přes čtvrtinu kritérií vyžadovaných Dohodou o stabilizaci a přidružení k EU je za strany samozvané kosovsko-albánské administrativy splněno. Nevznikají nová pracovní místa, procentuální pokles počtu nezaměstnaných na Kosovu je způsoben silnou emigrací práceschopných obyvatel za prací do Západní Evropy. Kosovsko-albánské školství je na nízké úrovni a zastaralé, zdravotnictví je v katastrofálním stavu. Při pohledu na volební programy kosovsko-albánských stran, jdoucích do zítřejších předčasných voleb a utápějících se v nacionalistickém řečnění, je téměř jisté, že neutěšená situace nebude ani v budoucích čtyřech letech řešena.
Nakonec ještě detail typický pro předvolební atmosféru na Kosovu: nejsilnější srbská kandidátka – Srbský seznam (Srpska lista) byl pokutován Volebním panelem pro stížnosti a odvolání za svůj předvolební videoklip. Za trest má Srbský seznam do 15 dnů zaplatit pokutu 25 000 eur. Porota Volebního panelu, složená valnou většinou z Albánců, své rozhodnutí o trestu vysvětluje tím, že video obsahuje „vyhrůžky proti vytvoření kosovské armády a úplnému fungování státu Kosovo, vyzývá k zachování srbských institucí na Kosovu a Kosovo nazývá Kosovem a Metochijí “ a dále že „v obraze používá mapu Srbska, jehož součástí je Kosovo“. Porota se proto domnívá, že takové sdělení „podporuje a podněcuje nenávist a je provokací proti existenci státu Kosovo.“
Jinými slovy Srbský seznam je pokutován za to, že mluví a ukazuje, co Srbům a Srbsku zaručují mezinárodní dohody – rezoluce Rady bezpečnosti č. 1244 či dohoda z Kumanova, že Kosovo a Metochija jsou nedílnou součástí Srbska, že samozvaná kosovsko-albánská administrativa nemá právo zakládat ani svoji armádu a že Srbská republika má právo na Kosovu i během okupace státy NATO provozovat svoje instituce.
Bohužel, neměl jsme čas na otitulkování inkriminovaného videoklipu, v srbském originálu je zde:
Volně přeložený text klipu:
Volby, které jsou před námi, jsou osudové pro náš národ.
Každý hlas je velmi důležitý.
abychom zabránili zformování tak zvané Kosovské armády u našich domovů
abychom zabránili likvidaci institucí Srbské republiky,
abychom ubránili ohroženou existenci Srbů na Kosovu a Metochiji.
Známe pravdu, nadešel okamžik, abychom se sjednotili.
Jen Srbský seznam má podporu Bělehradu,
Může uchránit a posílit srbské instituce,
Podporujeme Svaz srbských obcí (na Kosovu),
Srbský seznam má srbské kandidáty, srbské poslance, abychom zůstali samosprávní a svoji ….
