Náčelník generálního štábu britské armády prohlásil, že politici začnou brzy mluvit o obětech, a že vojáci se musí připravit na válku a civilisté, až to bude potřeba, na obranu a bezpečnost vlasti! Zaznělo to ve chvíli, kdy Zelenský poprvé prohlásil, že Ukrajina se nemusí ubránit! A šéf JPMorgan Chase prohlásil, že Ruská armáda může dopochodovat až do Paříže!

proxyLeave a comment

Náčelník generálního štábu britské armády prohlásil, že politici začnou brzy mluvit o obětech, a že vojáci se musí připravit na válku a civilisté, až to bude potřeba, na obranu a bezpečnost vlasti! Zaznělo to ve chvíli, kdy Zelenský poprvé prohlásil, že Ukrajina se nemusí ubránit! A šéf JPMorgan Chase prohlásil, že Ruská armáda může dopochodovat až do Paříže!

Náčelník generálního štábu britské pozemní armády Roland Walker před přibližně sedmi stovkami vojáků v posádce Catterick oznámil, že se musí připravit na válku, zatímco civilní obyvatelstvo se musí připravit na oběti a rovněž k obraně země, tedy k mobilizaci [1]. Na sociálních sítích v Británii způsobilo video s jeho vystoupením doslova poprask.

Novináři si všimlii, i když generál vážil opatrně každé slovo a úzkostlivě se vyhýbal termínům jako “mobilizace”, “válka” a “Rusko”, tak všem bylo jasné, o čem mluví. Použil slova jako “oběti“, “politici brzy o tom začnou mluvit“, “obrana” a “role civilistů v obraně a bezpečnosti země.” Vojáci nemají zrovna dar politků maskovat hrozné zprávy, protože generál Walker to řekl sice zaoabaleně, ale ten obal spíš připomínal zcela průhledný celofán, takže lidé mohli všechno vidět a pochopit

Generálův slovník byl opatrný, ale jeho sdělení průhledné jako celofán. Mluvil o podpoře armády, občanských obětech a boji proti nepříteli, tedy o skutečnostech, které mají pro vojáky velmi konkrétní obsah. Výraz „oběti“ zde může znamenat finanční a společenské ústupky; sám o sobě ještě neoznamuje mobilizaci ani lidské ztráty. Přesto jde o zásadní politický vzkaz. Veřejnost má postupně přijmout, že obrana začne rozhodovat o rozpočtu, prioritách státu i jejích vlastních povinnostech. Právě tuto změnu očekávání Walker svým vystoupením pojmenoval.

!function(r,u,m,b,l,e){r._Rumble=b,r[b]||(r[b]=function(){(r[b]._=r[b]._||[]).push(arguments);if(r[b]._.length==1){l=u.createElement(m),e=u.getElementsByTagName(m)[0],l.async=1,l.src=“https://rumble.com/embedJS/ubrzme“+(arguments[1].video?‘.’+arguments[1].video:“)+“/?url=“+encodeURIComponent(location.href)+“&args=“+encodeURIComponent(JSON.stringify([].slice.apply(arguments))),e.parentNode.insertBefore(l,e)}})}(window, document, „script“, „Rumble“);

Rumble(„play“, {„video“:“v7evz1m“,“div“:“rumble_v7evz1m“});

Přepis videa: Náčelník gen. štábu britské armády Roland Walker

„Možná jste to nevěděli, ale naše země vás bude potřebovat. Byla doba, kdy si naše země nechtěla ani představit, že by někdy potřebovala své vojáky k boji ve válce. Ve skutečnosti velmi brzy začnou političtí představitelé této země vést upřímný rozhovor s občany této země o tom, co se vlastně děje a kde spočívá riziko. Budou se snažit našim občanům vysvětlit, že musí souhlasit s oběťmi, aby se upřednostnila obrana a bezpečnost.

A pak požádají ty občany, pro které my nejsme nutně na prvním místě, aby i oni sehráli svou roli v obraně a bezpečnosti této země. Musí tedy pochopit, co pro ně děláme. Musí s tím souhlasit a umožnit nám to, což znamená, že i oni budou muset přinést oběti, a nakonec budeme potřebovat, aby nás podpořili, aby podpořili vás, abyste mohli dělat to, co děláte a co nikdo jiný dělat nemůže, a to je vést boj proti nepříteli.“

Walkerova slova zaznívají v situaci, kdy britská účast na budoucím vojenském uspořádání Ukrajiny existuje jako konkrétní politický projekt. Parlamentní přehled z letošního srpna připomíná [2] lednovou deklaraci Británie, Francie a Ukrajiny o rozmístění sil v případě mírové dohody. Počítá s vojenskými uzly, výcvikem a obnovou ukrajinských schopností, ale také s odstrašujícími operacemi na zemi, na moři a ve vzduchu. Případná přítomnost evropských vojáků tedy dávno překročila hranici akademických debat.

Londýn připravuje možnost vojenské přítomnosti na Ukrajině

Jeho vystoupení nebylo náhodné, protože Londýn už tuší, že válka na Ukrajině dopadne opravdu špatně pro západní elity, a že Ukrajina bude brzy potřebovat na svoji pomoc vojáky západních sil nekěterých zemí NATO. Zřejmě ne jako celku NATO, ale některých ochotných zemí. A jednou z nich je právě Vleká Británie. Dáva to naprosto logický smysl, zapadá to dokonale do sebe. Právě o vídkendu totiž Zelenský pro americkou MSNBC prohlásil a přiznal, že pokud se USA postaví na stranu Ruska, potom Ukrajina válku nevyhraje a neubrání se.

!function(r,u,m,b,l,e){r._Rumble=b,r[b]||(r[b]=function(){(r[b]._=r[b]._||[]).push(arguments);if(r[b]._.length==1){l=u.createElement(m),e=u.getElementsByTagName(m)[0],l.async=1,l.src=“https://rumble.com/embedJS/ubrzme“+(arguments[1].video?‘.’+arguments[1].video:“)+“/?url=“+encodeURIComponent(location.href)+“&args=“+encodeURIComponent(JSON.stringify([].slice.apply(arguments))),e.parentNode.insertBefore(l,e)}})}(window, document, „script“, „Rumble“);

Rumble(„play“, {„video“:“v7evnio“,“div“:“rumble_v7evnio“});

Přepis videa: Zelenský a jeho obava, že USA jsou na straně Ruska

„Ať už zvítězíme, nebo ne, jde především o to, jde o náš lid. Bez podpory Spojených států to bude velmi obtížné. Ale pokud Spojené státy podpoří Putina, tak to je prostě neuvěřitelné. Je to tragédie. Je to historická chyba a velká tragédie. Proto si myslím, že nechci žít v iluzích, ale myslím si, že musíme být pragmatičtí. Pokud se Spojené státy oficiálně postaví na stranu Ruska, samozřejmě, pokud se tyto dvě země spojí, samozřejmě nezvítězíme a nebudeme schopni se ubránit.“

Zelenský tím reagoval na dohodu Bílého domu s Kremlem o dodávkách ruské ropy do USA a do světa, a o dohodě o pozastavení ruských sankcí do 7. dubna příštího roku. Takové výroky jen potvrzují, že kolaps ukrajinské obrany může přijít kdykoliv, a proto Londýn chystá své vojáky a dokonce civilisty na potenciální střet s Ruskou armádou. Portože pokud vstoupí britská vojska na Ukrajinu, tak válce s Ruskou armádou nepůjde zabránit. Ty počty jsou naprosto jasné.

Zelenského podmínka odhaluje závislost na Washingtonu

Zelenského vyjádření obsahuje tvrdé přiznání strategické závislosti. V dodaném přepisu výslovně říká, že při spojení Spojených států s Ruskem by se Ukrajina nedokázala ubránit. Jde o nepřímé přiznání, že ukrajinská obrana kolabuje a je plně odvislá od americké pomoci. Po letech ujišťování o západní podpoře ukrajinský vůdce bez legitimity veřejně už popisuje situaci, v níž rozhodnutí Washingtonu v podstatě zlikviduje celou jeho vojenskou juntu.

Spor o americkou politiku vůči Rusku přitom není akademický. Londýn po americko-ruské dohodě z 9. října vydal [3] vlastní prohlášení, v němž zdůraznil pokračování vojenské a finanční podpory Ukrajině i zachování britského sankčního tlaku. Tím veřejně vymezil svou další cestu. Pro Evropu tak vzniká děsivá otázka: pokud bude chtít pokračovat v dosavadní strategii při změně amerických priorit, kdo poskytne potřebné schopnosti, peníze a případně vojáky? Walkerovo vystoupení do této nejistoty zapadá.

Šéf kmenové banky FEDu varuje, že ruští vojáci dopochodují až do Paříže, a že systém Pax Americana se fragmentuje

Do stejného obrazu vstupuje Jamie Dimon, šéf JPMorgan Chase, který 14. října vystoupil v Chicagském ekonomickém klubu. Ve zveřejněné ukázce zaznělo [4] i tvrzení, že ruská armáda by mohla dojít do Paříže, kdyby chtěla. Takovou větu je třeba chápat jako Dimonovo vyhrocené hodnocení evropské slabosti. Politický význam spočívá v tom, kdo to vyslovuje: představitel amerického finančního establishmentu, který zároveň upozorňuje na fragmentaci Západu a ohrožení systému Pax Americana.

Rozdílné národní postupy už mají konkrétní podobu. Robert Fico oznámil [5], že na 25. listopadu je naplánováno zasedání slovensko-ruské mezivládní komise, jejíž poslední jednání proběhlo v roce 2021. Bratislava tím obnovuje hospodářský a diplomatický kanál s Moskvou v době, kdy jiné evropské vlády zdůrazňují především tlak a odstrašování. Samotná schůzka sice ještě neznamená uzavřené nové dohody, ale ukazuje, že představa jednotného západního postupu naráží na rozdílné zájmy jednotlivých států. A to je přesně ta fragmentace, o které Dimon hovořil.

!function(r,u,m,b,l,e){r._Rumble=b,r[b]||(r[b]=function(){(r[b]._=r[b]._||[]).push(arguments);if(r[b]._.length==1){l=u.createElement(m),e=u.getElementsByTagName(m)[0],l.async=1,l.src=“https://rumble.com/embedJS/ubrzme“+(arguments[1].video?‘.’+arguments[1].video:“)+“/?url=“+encodeURIComponent(location.href)+“&args=“+encodeURIComponent(JSON.stringify([].slice.apply(arguments))),e.parentNode.insertBefore(l,e)}})}(window, document, „script“, „Rumble“);

Rumble(„play“, {„video“:“v7evnji“,“div“:“rumble_v7evnji“});

Přepis videa: Jamie Dimon, generální ředitel JPMorgan Chase

„Ale zamyslete se nad vojenskými spojenectvími Ameriky. Máme jich 40 – jen pro představu, v rámci NATO je jich asi 27, a k tomu ještě Austrálie, Filipíny, Jižní Korea a spousta dalších zemí – a právě to drží svět pohromadě. To vytvořilo Pax Americana.

Bože, jak my děláme chyby. Chci říct, Amerika udělala spoustu chyb, ale nikdy to nebylo kvůli vlastním zájmům. Nechtěli zlato, ropu ani nic podobného od jiných lidí, a ten systém stále drží pohromadě. Z NATO jsme neodešli. Víte, kvůli tomu některé naše spojence trochu trápíme. Neopustili jsme ani tyto další závazky.

A je tu ekonomické hledisko – máme 20 poměrně rozsáhlých dohod o volném obchodu, velkých obchodních dohod po celém světě, a lidé se na nás spoléhají. Víte, bez amerického vedení – i když si z Ameriky dělají legraci – vědí, že bez nás neexistuje žádné vedení. Budete vyjednávat dohody přímo s Čínou a Ruskem, a jim se to bude líbit.

A musím poukázat na další velké riziko pro tento svět, pro západní svět, a to, že Evropa klesla z 90 % našeho HDP na osobu na 70 %. Dobře, nemohou si dovolit svou armádu. Sotva si mohou dovolit systém sociálního zabezpečení. Ruská armáda by dnes mohla přímo vpochodovat do Paříže, kdyby chtěla, a oni jsou tak trochu v hlubokých potížích.

Když to říkám, nemluvím o příštím roce. Mluvím o tektonické desce, což znamená, že se z toho musí vymanit, a my bychom jim měli pomoci. Myslím si tedy, že bychom je měli tlačit k tomu, aby dělali správné věci. Měli bychom s nimi uzavírat o něco více obchodních dohod a to, co nechceme, je roztříštit západní svět.

Pokud se roztříštíme, pokud se budeme podílet na roztříštění západního světa, každý si bude muset rozmyslet, s kým a jak bude nebo nebude obchodovat, a o tom je ten komentář, který jsem napsal. První věta zní: ‚Nechci v roce 2050 číst knihu s názvem Jak byl Západ ztracen.‘ A to se stane, právě kvůli roztříštění západního světa. Každý bude sám za sebe.“

Multipolarita ve světě bude znamenat, že každý bude samostatně vyjednávat s Čínou a Ruskem o surovinách, a jim se to bude líbit. To už se přitom děje teď, viz Slovensko a ta obnova činnosti mezivládní komise pro hospodářskou a vědecko-technickou spolupráci s Ruskem. Takže ta fragmentace již probíhá v přímém přenosu. Jednotlivé země západu už nečekají na vedoucí úlohu USA, na jejich leadership, a prostě Bratislava si sama začíná uzavírat dohody s Ruskem. Přesně o tom hovořil Jamie Dimon.

Válka na Ukrajině se blíží ke konci v podobě porážky Kyjevy a jeho západních podporovatelů

Co to znamená v důsledku? No přece to, že válka na Ukrajině neskončí porážkou Ruska, ale porážkou Ukrajiny a jejích západních podporovatelů. Jenže se neví, co ta porážka bude znamenat, jestli se Ruská armáda na Ukrajině zastaví na linii Donbasu, anebo půjde dál. Londýn evidentně počítá s eskalací. Mimochodem, ten plán o rozmístění evropských vojsk na Ukrajině po dosažení “míru” nikdo nezrušil, je stále platný. Přípravy navíc dostávají podobu konkrétního vojenského nácviku.

Britští vojáci v listopadu zapojí [6] do rozsáhlého mnohonárodního cvičení v Polsku, které má prověřit přesun vojáků a nezbytných zásob na Ukrajinu po případném příměří. Vedle britských jednotek se mají účastnit také francouzské, německé a polské síly. Plán evropské vojenské přítomnosti na Ukrajině tak přechází od politických deklarací k procvičování praktického provedení. Walkerova slova o připravenosti vojáků a podpoře civilního obyvatelstva tím získávají konkrétní kontext: Londýn připravuje schopnost uskutečnit nasazení, jehož bezpečnost bude záviset na podmínkách případné dohody a dalším vývoji konfliktu.

A protože Kreml neustále opakuje, že vstup západních vojsk na Ukrajinu bude znamenat, že se stanou legitimním terčem úderů ruských vojsk, tak je jasné, že generálnímu štábu britské armády teď nezbývá nic jiného, než připravit své vojáky a civilní obyvatelstvo na pravdu. Nejprve tedy na pravdu, a hned potom na realitu takového konfliktu. Tedy na válku, boje, zmíněné oběti a mobilizaci na pomoc armádě.

A to je realita, žádné přehánění. Ve chvíli, kdy náčelník genštábu britské armády oznamuje, že brzy začnou politici mluvit o potřebě obětí i jejich vlastního nasazení na obranu státu, je jasné, že legrace právě skončila. Je logické, že když Evropa chce zbrojit na válku s Ruskem, že bude o potřebovat někde nabrat vojáky, bude potřebovat od veřejnosti oběti, součinnost a nakonec – jak uvedl generál – i vlastní participaci na obraně státu, tedy rozuměj mobilizaci.

-VK-

Šéfredaktor AE News