Nacistický mučitel, který v Osvětimi pořádal noční střílení na vězně – Detlef Nebbe

Nacistický mučitel, který v Osvětimi pořádal noční střílení na vězně – Detlef Nebbe

video
play-sharp-fill


…Během francouzského tažení byl Detlef Nebbe zraněn a 15. října 1940 byl přidělen do Osvětimi. Následující měsíc byl povýšen do hodnosti SS-Unterscharführera, odpovídající hodnosti seržanta.

Od roku 1939 převzala SS odpovědnost za „řešení“ tzv. židovské otázky, které vyvrcholilo v roce 1941, kdy vedení SS plánovalo, koordinovalo a řídilo tzv. konečné řešení. Tímto „řešením“ byla genocida evropských Židů během druhé světové války, známá také jako holokaust. Důstojníci SS byli přímo odpovědní za řízení koncentračních táborů, kde byly miliony Židů zavražděny jedovatým plynem.
Od února 1941 sloužil Detlef Nebbe v Osvětimi jako dozorce. Mezi ostatními příslušníky SS byl zastrašující osobností, proslul jako oddaný nacista a vězně týral tím, že je surově bil. Také svým kolegům předváděl, jak se mají k vězňům chovat.
Nebbe byl školitelem pro lidi z různých zemí, například z Chorvatska, kteří byli vybráni do SS. K vězňům se choval krutě, často je bezdůvodně bil a kopal, takže se mu vězni vždy snažili vyhnout obloukem.
Nebbe údajně také stál za organizací nočních střílení pro své kolegy, při nichž jako terče sloužili vězni.

Detlef Nebbe v Osvětimi proslul týráním vězňů za ty nejbanálnější přestupky. Například zkopal vězně, který byl pověřen úklidem velitelství tábora, a to jen za to, že našel na koberci skvrnu.
K vězňům byl velmi příkrý, zejména ke dvěma sovětským vězňům, kterým nerozuměl, a proto je často bil.
Stanislaw Malinski, bývalý osvětimský vězeň, který pracoval v důstojnické jídelně v táboře jako pomocník v kuchyni, na něj vzpomínal takto: „Třikrát mě zbil. Poprvé za to, že jsem vešel do jeho pokoje, kde jídával večeře, protože jsem chtěl odnést talíř do jídelny a později jsem měl jinou práci. Zřejmě mě zbil za to, že jsem tam vstoupil, když tam nebyl. Několikrát mě udeřil rukou do obličeje. Podruhé jsem dostal výprask za to, že jsem v pracovní době kouřil cigarety na chodbě velitelství. Potřetí mě zbil bezdůvodně, když byl opilý. Také jsem slyšel, že když vedl cvičení v blízkosti pracovních stanovišť vězňů, údajně tyto vězně zbil a zkopal, prý za to, že špatně pracovali.“

V září 1943 dosáhl Detlef Nebbe hodnosti SS-Hauptscharführera, nadporučíka. Za své služby byl nejen povýšen, ale v září 1943 mu byl také udělen Válečný záslužný kříž II. třídy s meči.

Jerzy Fliegel, který byl v osvětimském táboře vězněn od ledna 1943 až do evakuace tábora v lednu 1945, popsal roli Detlefa Nebbeho v událostech z podzimu 1943. Do Osvětimi tehdy přišel takzvaný Standgericht – zrychlený soud -, jehož výsledkem bylo zastřelení více než stovky lidí v areálu starého táborového krematoria. Příslušníky SS, kteří obklíčili popraviště, aby nikdo nemohl uniknout, vedl Nebbe.

Od konce jara 1944 sloužil v koordinační kanceláři wehrmachtu v Osvětimi, která měla na starosti začlenění vojáků neschopných boje na frontě do strážních jednotek. Nejméně 500 bývalých vojáků bylo zařazeno mezi SS v Osvětimi. Většinou se jednalo o starší, nemocné vojáky, kteří již nestačili na náročné frontové podmínky. Mnozí se od příslušníků SS příjemně lišili, i když ne všichni.

Ve dnech 17.-21. ledna 1945 bylo z Osvětimi a jejích pobočných táborů evakuováno v doprovodu těžce ozbrojených jednotek SS asi 56 tisíc vězňů obou pohlaví. Když 27. ledna 1945 vojáci 60. armády 1. ukrajinského frontu otevřeli brány osvětimského koncentračního tábora, čekalo na osvobození v hlavním táboře Osvětimi, Březince a Monowitzu asi 7 tisíc vězňů. Historici odhadují, že během necelých pěti let existence Osvětimi v ní zahynulo kolem 1,1 milionu lidí. Většinu, přibližně 1 milion tvořili Židé.

Po skončení války Nebbe konečně musel čelit spravedlnosti a zaplatit za své zločiny. Byl zajat britskými jednotkami a v roce 1945 byl vydán do Polska, kde byl souzen v osvětimském procesu, který začal 24. listopadu 1947 a trval jeden měsíc.

Za své zločiny byl Nebbe 22. prosince 1947 polským Nejvyšším národním tribunálem v Krakově odsouzen k doživotnímu vězení.

Nicméně díky amnestii byl 23. října 1956 propuštěn, poté co ve vězení strávil pouhých 11 let. V 60. letech pak dokonce vystupoval jako svědek během osvětimského procesu ve Frankfurtu.

Když Nebbe 17. dubna 1972 v Kielu zemřel, bylo mu 59 let.

Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.

► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1

#ww2
#historie
#dejiny
#worldwar2
#holocaust
#holokaust