…Aby si usnadnil práci, převzal Arājs kontrolu nad několika modrými autobusy, v Rize obvykle používanými pro veřejnou dopravu. Naložil do nich až 40 svých policistů a cestoval od vesnice k vesnici a shromažďoval Židy určené k popravě. Na konci každé návštěvy přišlo mrazivé prohlášení, že daná oblast je Judenfrei, tedy bez Židů.
Viktors Arājs hrál ústřední a hlavní roli při zvěrstvech páchaných v rižském ghettu, zejména při masakru v Rumbule koncem roku 1941.
Rižské ghetto bylo zřízeno nacistickými ozbrojenými silami v říjnu 1941, krátce po invazi do Lotyšska. Ghetto se nacházelo v chudé a hustě obydlené moskevské čtvrti a stalo se zadržovacím prostorem pro tisíce lotyšských Židů, kteří byli násilně vystěhováni ze svých domovů. Podmínky v ghettu byly strašlivé – panovalo zde přelidnění, hlad a nemoci, přístup k základním potřebám byl omezený nebo žádný. Ghetto bylo obehnáno ostnatým drátem a přísně střeženo, což jeho obyvatele izolovalo od zbytku města.
Masakr v Rumbule, k němuž došlo 30. listopadu a 8. prosince 1941, představoval jednu z nejbrutálnějších epizod v dějinách lotyšského holokaustu. V rámci nacistického konečného řešení bylo shromážděno asi 25 000 Židů z rižského ghetta, kteří byli nuceni pochodovat několik kilometrů do rumbulského lesa a tam byli systematicky popravováni. Oběti se musely svléknout a lehnout si obličejem dolů do velkých jam, kde je poté zastřelily popravčí čety. Celý proces byl proveden s mrazivou efektivitou během pouhých dvou dnů.
Arājs a jeho muži měli klíčovou roli při vyklízení ghetta a u popravčích jam, kde hlídali a nutili oběti pochodovat na smrt. Zatímco samotné střílení prováděli příslušníci Einsatzgruppen, členové Arājsova komanda měli za úkol nakládat ukradené cennosti obětí na nákladní automobily, které je měly dopravit zpět do Rigy. Viktors Arājs byl během akce údajně opilý, což nebylo u účastníků takovýchto zvěrstev nijak neobvyklé.
V roce 1942 byl Arājs se svými muži nasazen do protipartyzánských operací v Bělorusku. Vedle účasti na masovém vraždění také se svými oběťmi brutálně zacházeli, často je surově bili a znásilňovali. Za cenné služby pro nacistickou věc byl Arājs v roce 1943 povýšen na SS-Sturmbannführera, což odpovídalo hodnosti majora.
Během tří let nacistické okupace Lotyšska bylo zavražděno přibližně 70 000 Židů, tedy asi tři čtvrtiny z celkového předválečného počtu 95 000 Židů.
Druhá světová válka v Evropě skončila 8. května 1945. Po válce byl Viktors Arājs jako válečný zajatec umístěn do britského internačního tábora v Německu, kde zůstal až do roku 1949, kdy zmizel.
Poté se Arājs ukryl v Německu, kde vystupoval jako bratr své ženy a přijal její dívčí jméno Zeibote. Podařilo se mu dokonce získat lotyšský pas na lotyšském velvyslanectví v Londýně, které fungovalo i po připojení Lotyšska k Sovětskému svazu.
V letech 1944-1966 bylo stíháno 352 členů Arājsova komanda. Ačkoli mnozí z níže postavených členů dožili svůj život, aniž by za své činy čelili jakýmkoli právním důsledkům, jejich vůdce Viktors Arājs nakonec spravedlnosti čelit musel.
Od roku 1950 žil Arājs v západoněmeckém Frankfurtu nad Mohanem, kde si našel práci v tiskařské firmě. Následujících 25 let strávil na svobodě, aniž by byl za své zločiny postaven před soud. V červenci 1975 ho však západoněmecké úřady zatkly a soudili ho za jeho účast na masakru v Rumbule. V prosinci 1979 byl po 199 soudních jednáních shledán vinným z účasti na zavraždění 13 000 lidí a odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. Jedním z klíčových svědků byla Zelma Shepshelovitz, lotyšská Židovka, kterou Arājs brutálně znásilnil. Ta válku přežila a její silné svědectví bylo klíčové pro jeho odsouzení.
V posledních letech svého věznění měl Arājs povoleno opouštět vězení a navštěvovat svou přítelkyni ve Frankfurtu. 13. ledna 1988, v den svých 78. narozenin, zemřel Viktors Arājs na infarkt ve věznici v západoněmeckém Kasselu po návratu z jedné z těchto návštěv.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2
