…Na podzim roku 1941 sice v Německu existovaly koncentrační tábory a probíhala výstavba táborů smrti, ale zařízení k systematickému masovému vyhlazování ještě nebyla plně funkční. Místo toho byly deportační vlaky směřovány do ghett ve východní Evropě, kam nacisté soustředili místní židovské obyvatelstvo, často označované jako “Ostjuden”.
Nakonec bylo rozhodnuto, že pět vlaků s německými Židy bude posláno do kaunaského ghetta v Německem okupované Litvě a zbývající vlaky budou směřovat na jiná místa v nacisty kontrolované východní Evropě.
Když pět vlaků dorazilo do Deváté pevnosti, věznice na okraji Kaunasu, bylo z vlaků vyvedeno téměř 5 000 obětí, které byly popraveny Einsatzkomandem 3 pod velením Karla Jägera.
Popravy proběhly ve dvou oddělených masových střelbách, 25. a 29. listopadu 1941. Při první střelbě bylo zavražděno 1 159 mužů, 1 600 žen a 175 dětí. Při druhé bylo zabito 693 mužů, 1155 žen a 152 dětí.
Jägera proslavila takzvaná Jägerova zpráva, děsivý dokument, v němž pečlivě popsal počet lidí zabitých pod jeho velením od 2. července do 25. listopadu 1941. Zpráva zdokumentovala datumy a místa masakrů, počet obětí a jejich rozdělení do kategorií – Židé, Romové, mentálně postižení, komunisté, zločinci a další. Akce prováděné Einsatzkomandem 3, jehož byl Jäger velitelem, zaznamenával sám Karl Jäger, s téměř každodenním vedením hlášení o vraždách, které dosáhly celkového počtu 137 346. Avšak 9. února 1942 v ručně psané poznámce pro svého nadřízeného Franze Waltera Stahleckera, který byl velitelem Einsatzgruppe A, Jäger aktualizoval celkový počet na 138 272 osob. 136 421 Židů – z toho 46 403 mužů, 55 556 žen a 34 464 dětí. Mezi další oběti patřilo 1 064 komunistů, 653 mentálně postižených a 134 dalších osob.
Ve své zprávě Jäger napsal: „Dnes mohu potvrdit, že Einsatzkommando 3 dosáhlo cíle, kterým bylo vyřešení židovského problému v Litvě. Už zde nejsou žádní Židé, kromě těch pracujících, včetně jejich rodin.
Chtěl jsem zlikvidovat i tyto pracující Židy i s jejich rodinami, ale narazilo to na ostrý odpor civilní správy a wehrmachtu, což vedlo k vydání rozkazu, který to zakazoval. Tito Židé a jejich rodiny nesmějí být zastřeleni!“
Jägerův přínos pro SS, naplňování cílů nacistické ideologie a masové vyvražďování Židů, byl jeho nadřízenými oceněn. Za své služby byl Himmlerem vyznamenán prstenem SS Totenkopf a později obdržel čestný kord SS. Hitler mu také udělil Válečný záslužný kříž 2. třídy a 1. třídy s meči. Poté, co se Jäger kvůli masovým vraždám, jichž se účastnil, nervově zhroutil, byl koncem roku 1943 poslán zpět do Německa. Pak byl jmenován velitelem SD v Liberci, v protektorátu Čechy a Morava.
Po válce žil Jäger pod svým pravým jménem a pracoval v zemědělství ve Wiesenbachu u Heidelbergu v Západním Německu. Již v roce 1948 byl hledán americkými úřady pro vraždu, ale nepodařilo se ho identifikovat a byl zatčen až v dubnu 1959. Vyšetřování Jägerových činů vedlo k zatčení několika dalších důstojníků SS, kteří pod jeho velením působili v Litvě v letech 1941-1943.
Muž, který zavraždil více než 90 000 nevinných žen a dětí, se však za své činy nikdy nepostavil před soud. Karlu Jägerovi bylo 70 let, když 22. června 1959, zatímco čekal na soud, spáchal sebevraždu oběšením ve věznici Hohenasperg.
Během tří let nacistické okupace bylo v Litvě zavražděno téměř 200 000 Židů a jen několik tisíc jich válku přežilo. V tomto období bylo vyhlazeno více než 90 % litevské židovské populace, což představuje jednu z nejúplnějších a nejničivějších destrukcí židovské komunity ze zemí postižených holokaustem.
Na začátku roku 2017 byl v Jägerově domovském městě Waldkirch postaven památník věnovaný obětem zavražděným v Litvě v roce 1941, za jejichž smrt nesl Jäger odpovědnost. Na pomníku je báseň waldkirchské básnířky Evy-Marie Berg, která oslovuje budoucí generace následujícími slovy:
„V bolesti, hanbě a zármutku
tváří v tvář nepředstavitelnému,
vzpomínajíc zde
každého ze 138 272 jedinců –
děti, ženy, muže –
zavražděné,
hlavně židovského původu v Litvě,
na příkaz
občana Waldkirchu
a jeho kompliců.
Otázka k nám
Kde stojíme my?
Kde stojíte vy?
Co budete od této chvíle dělat,
na svém místě,
když jsou lidé souzeni
pro jejich vzhled, přesvědčení nebo myšlenky?
Co uděláte, abyste se vzepřeli,
se silou, kterou máte,
neboť jste to vy, kdo je povolán jednat?“
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2
