Analýzy, bilancování, rozbory a předpovědi. Vlády evropských „velmocí“ se otřásají v základech. Dva krvaví herci – jeden v podbřišku Srdce světa, druhý v srdci Světového ostrova (dle anglosaské McKinderovy světovládné teorie) – se tváří suverénně. A přitom ani jeden z nich si nemůže být jist, jak bude po přestávce drama pokračovat. Uprostřed představení jim ředitel Velkého západního vězeňského divadla teprve dá nové texty. Pokud vůbec sám ví, jak to má celé skončit.
Jen diváci (svých vlastních osudů) jsou na tom stále stejně. Sedí v hledišti Kinoautomatu, který jim předstírá, že mají vývoj příběhu ve svých rukou. Když se děj zauzlí, mačkají tlačítka v důvěře, že většinový názor určí pokračování. Nemůže být větší iluze, protože kdo jejich „hlasy“ sčítá, nevědí. A už vůbec je nenapadne, že i když zvolí jakoukoli variantu, konec je vždycky stejný – podle předem připravených instrukcí režiséra.
A úplně největší problém je v tom, že (téměř) všichni dohromady pak ignorují Autora. Už na něho (rovněž podle instrukcí režiséra) zapomněli. Jenže On z pozadí vše tiše sleduje. A přitom (naštěstí) je to nakonec On, kdo má právo veta v té lidské komedii.
Představení se při tom skutečně tváří občas jako komedie, obvykle však jde o tragikomedii. Občas je to skutečná tragédie, nejčastěji však fraška. Podle toho, který „producent“ právě dominuje. V tomto smyslu je okamžik, v němž se před nástupem (staro)nového ředitele věznice právě ocitáme, je sice jedním z mnoha ("všechno už tu bylo kdysi bylo a zase bude," slovy písně Jarka Nohavici O Jakubovi), a přece je pro aktuálně žijící generace nový.
Rabování
Vypadá to, že na sebe právě doopravdy narazily dvě tektonické desky, které kdesi hluboko v podzemí formují podobu a pohyb kontinentů podle zadání, o němž kromě Autora nikdo nic neví. Ač v rámci „vědeckého světového názoru“ všemožní politici, mediální analytici, politologové a agentury pro výzkum veřejného mínění předstírají opak. To proto, aby manipulovali pocity diváků v hledišti, a přiměli je mačkat tlačítka podle toho, co je nejvýhodnější pro jejich kariéry a stav narůstajících čísel na bankovních účtech.
Pojďme se poradit!
V pondělí 20. 1. 2025 od 18:00 vysíláme v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených.
Témata určují čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři jak k aktuálnímu dění, tak k obecnějším otázkám a problémům, jež určují náš (viditelný i neviditelný) svět.
Těchto je absolutní většina. Ne ale všichni. Jsou takoví, jejichž zájmy jsou složitější. Tihle druzí mají obvykle tolik peněz, že by je spolu se svými blízkými neutratili ani za několik životů. Nepotřebují krást – a právě proto je ti první z toho obvykle obviňují, protože si neumějí představit nic jiného. Podle sebe soudí druhé. U nás typicky všichni pinčlíci ženoucí se již leta po stopě Andreje Babiše.
Všichni ti mafiánští Rakušanové, Fialové, Bartošové, donedávna Kalouskové. To oni (jako zástupci velkých byznysových zájmů v pozadí) spustili letitou absurdní kauzu Čapí hnízdo, v níž k žádné krádeži nedošlo. Teď si ještě narychlo zvyšují své už tak nemravně astronomické platy přisáti na krvavé daně. Ty ovládaným stále zvyšují, protože musí být i na platby jejich protektorům v zahraničí (aktuálně především americkým zbrojovkám) a statisícům parazitů v „nevládních organizacích“, kteří je společně drží v jejich křeslech. A protože ani to už nestačí, rabují vyhublé peněženky důchodcům a drasticky zadlužují stát.
Krása vězeňského řádu
Činili a činí tak podle importovaného vzoru „svobodné a (liberálně) demokratické společnosti“, která – už v okamžiku, kdy nás v ní státním převratem a vstupem do NATO a EU noví protektoři uvěznili – už byl zhruba tak svobodná a (liberálně) demokratická jako Kartouza parmská. Jen jsme o tom zprvu nevěděli.
Rozdíl proti předchozí již poněkud ošuntělé věznici byl jen v tom, že tahle se tvářila moderněji. Předstírala, že má i bohatší výběr potravin (ale také drog), hraček na odvedení pozornosti, televizních kanálů ve „společenské místnosti“ – a dokonce i větší „výběh“ po vězeňském dvoře.
Jak na sebeobranu proti vládním zločinům?
Debata Petra Hájka s bývalým ministrem financí Vlastimilem Tlustým a expertem na zlato Robertem Vláškem jsme 13. 11. přinesli další část nového pořadu Noční hlídka, který nepodvoleným otevřel zcela nové možnosti sebeobrany před zfialovělým státem, jenž nás zotročuje a bere nám nejen základní občanské svobody (slova a projevu na čelném místě), ale bezostyšně nám různými cestami krade i naše peníze a majetky.
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé se již ke své spokojenosti s námi nalodili na "záchrannou archu", mnozí ale ještě nevědí, jak na to.
Přitom stačí napsat Vaše telefonní číslo na tuto adresu:
zlato@protiproud.info
Postupně se ukázalo, že je však daleko víc rozkastovaná, takže její „výhody“ si mohou dovolit jen někteří. Bachaři jsou totálně zkorumpovaní, což znamená, že malá část „elitních“ vězňů si může dovolit skoro cokoli, zatímco zbytek tlučou po hlavě za každou drobnost. A postupně už i za každé slovo protestu – či dokonce jen myšlenku na něj.
Tím hůř, že pravidla, která ve vězeňském řádu stanovili, jdou proti přirozenému řádu věcí a zdravému rozumu. Každá deviace, zvrhlost, znásilňování, podlost a lež jsou ctěny jako vysoké mravní hodnoty. Všechno je v tomto vězení naopak: válka je mír, pravda je lež, cenzura je obrana svobody, zdraví je nemoc, smrtící vakcína je lék, počasí je klima.
Tak to bylo až doposud – a zdálo se, že to vydrží „na věčné časy a nikdy jinak“ – čili jako předtím, jen mnohem hůř.
Jaké bude letos počasí?
Roční kalendář počasí nám umožňuje zjistit jak bude po celý rok. Petr Hájek natočil video, jakým způsobem interpretovat naměřené údaje, podívejte se na tajemství starých horalů. Budete žasnout!
Patříte k nepodvoleným, jejichž zvídavost se neomezuje pouze na bezprostřední budoucnost? Nechcete spoléhat na každodenní Politické školení mužstva o takzvaném globálním oteplování, respektive klimatické změně, kterou do nás několikrát denně lijí televize, rozhlas a další korporátní média pod názvem Předpověď počasí? A především: Zajímá vás, jaký zhruba bude v místě, kde žijete letošní rok – což žádný z „předpovědců“ ani netuší?
Pak jste možná s Protiproudem sbírali na konci roku data, která podle staletých moudrostí našich předků (dokud ještě nebyly HARPyje a další nástroje na manipulaci počasím) bezpečně ukazují, co máme očekávat. Bez "vědců" a "klimatologů".
Ta data ovšem potřebují interpretaci. Tak – pokud chcete – si pusťte pár minut výkladu, který vám umožní dát si vše do souvislostí.
Něco se stalo
Jak ale mnohým již dobře známo, žádný (lidský) plán nikdy nevyjde. Věznice Západ byla po mnoho desetiletí zásobována bachařskými sbory, které bezohledně drancovaly okolí. Když už se opět ředitelé Kartouzy ocitli u snědeného krámu, potřebovali vydrancovat jednu velkou usedlost na východě. Tam se jí ale místní po počátečním šoku postavili na odpor. Nezbylo než jí obsadit trestnou výpravou.
Obklíčili ji a zaútočili v jejím jižním měkkém podbřišku, kde to vypadalo, že je nejméně bráněná. Jenže opět narazili. A teď – co s tím? Pustit se do bezhlavého útoku – když odpověď zocelených a odhodlaných (protože zatím stále ještě nepodvolených) obránců může být drtivá a rozprášit nejen věznici, ale i ředitelství? A tak začalo být chudo. A mezi vězni narůstala nespokojenost.
Ve střední a východní části už dokonce některé cely vytvořily samosprávu (Maďarsko, Slovensko, teď možná i Rakousko). V ostatních se stupňuje hněv.
Jenže to by pořád nic neznamenalo. Rozhodující je západní část umístěná za vodním příkopem. Chvíli se tamní vězně podařilo pacifikovat korupcí a podvody. Jenže pak je museli přece jen pustit do Kinoautomatu. A volba byla tak jednoznačná, že ji už nešlo zfalšovat. A tak se něco stalo.
Sebeobrana našeho zdraví a životů
V rozhovoru s Jiřím Černotou se kromě jiného dozvíte o unikátních novinkách ve vývoji a produkci fascinujících zcela přírodních prostředků na posílení těla i ducha – včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT s přístupem ke slevám a prohlédnout si kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT. Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu
Tady by mohla báchorka skončit. Jenže ona ve skutečnosti zřejmě právě začíná. Právě proto nastal ten chaos: Analýzy, bilancování, rozbory a předpovědi. Kmotři vládnoucí celám začínají zmatkovat. Ani ti dva krvaví herci – jeden v podbřišku Srdce světa, druhý v srdci Světového ostrova – nevědí, jak dlouho se budou smět tvářit suverénně.
Převlékači uniforem vzor Pávek 107
Zítra má nastoupit nový ředitel věznice. Už s předstihem proto začal velký úklid. Mafiáni se začínají tvářit jako oběti. Narychlo si ještě přikrádají, protože kdo ví, co se stane třeba v cele Česká republika na podzim. A poníženě slibují řediteli ještě vyšší desátky z krvavých daní. Bude mu to ale stačit? Bude ho to vůbec zajímat? Vlastně nikdo nic neví. Samé dohady. Jisté je pouze to, že v centrále nebude nic jako dosud.
Ten ředitel (a jeho nejbližší okolí) totiž patří do stejné skupiny jako Andrej Babiš – jen o několik pater vyšší. Také si nepotřebují přikrádat z daní. A proto je pro dosavadní mafiány těžko uchopitelný. Proto na něj také pustili bachařské pinčlíky s celým vějířem Čapích hnízd a s vírou, že jej stihnou odprásknout, či alespoň zavřít do nějaké hodně temné cely, než dokráčí ke správní budově. Nestihli.
Proto dnes u nás píší dosud „věhlasní“ komentátoři korporátu panychidy za „koncem jedné báječné epochy“. Pro ně je to tragédie. Budou se muset rychle převlékat – a už tak mnozí činí – dle vzoru Pávek 107. Proto připravuje ČT na pondělí celodenní „Speciál“, který bude vysvětlovat, že je to vlastně dobře. A konejšit se nadějí, že – kromě kulis – se vlastně nic nezmění.
A co to bude znamenat pro nás, kteří se převlékat nemusíme a neumíme? Nás hledišti, v médiích, v politice, v zaměstnání či v byznysu. No prostě pro nás svině – řečeno s hlavním fialovým cenzorem. Ta báchorka o uvěznění totiž ani zdaleka nekončí. Pouze do hluboké tmy naší vyrabované cely zablesklo malé světélko naděje. Jenže – čeho se týká? Víme to vůbec?
Pomozte svému zdraví
Daniel Fiala informuje o unikátních novinkách, které právě přivezl z Číny a jež výrazně obohatí rejstřík možností pro prevenci a podporu léčby nejen v případě fatálních nemocí, ale obecně při naší sebeobraně zdraví a životů
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
Složitost české kotliny
Proto spíše než o naději, přemýšlejme raději o příležitosti. Neb její (stále ještě zamřížované) okno se vskutku otevírá.
I ten Andrej Babiš náhle mluví o možné povolební spolupráci s každým – dokonce už včetně SPD – kromě těch dosavadních zrůd. Ale současně opustit vězeňský prostor EU a NATO odmítá. Chce vyhrát v Kinoautomatu tak, aby mohl v cele vládnout sám. A slibuje, že nebude takový sadista, jako ti současní mafiáni. Vzhledem k tomu, že už jednou (stejně jako Trump) – za covidové tyranie – u kormidla byl, víme, jaký je cynik. I když „hnus fialovej“ určitě ne.
Takže jen jiná beznaděj? Naopak. Vzhledem k vzbouřeným celám Slovensko a Maďarsko tu naděje opravdu prosvítá. Babiš je a bude vždy jen odrazem svého okolí. A v tom je ostatně jeho zásadní odlišnost proti Trumpovi, Orbánovi či Ficovi. Někteří z nás však pořád ještě vědí, že ani v tom paprsek světla dopadající do okna nepramení. Je v něčem mnohem zásadnějším:
Trump věří, že ho před atentáty zachránila Boží Prozřetelnost. Totéž platí pro Fica. Oba to mohou dokonce říci veřejně, protože vědí, že tomu valná část veřejnosti dobře rozumí. U nás by to pokládali za pouhý bonmot i mnozí nepodvolení. Vidí problesknout paprsek mřížemi, a už se radují.
Ještě ani nevědí, jestli to není jen nová výkonnější inspekční baterka nového ředitele. Proto mohou být stejně rychle zklamaní. A tak je to – na rozdíl od Maďarska a Slovenska – v celé české (méně už v moravské) většinové populaci.
Ta totiž ani netuší, že ta jediná opravdová reálná naděje je v onom Autorovi s právem veta.
