Značný ohlas vyvolala aktuální zpráva Eurostatu věnovaná cenám energií. Podrobný přehled cen elektrické energie v jednotlivých zemích EU ukazuje velmi nelichotivý obrázek cen pro zemi, která je významným vývozcem elektřiny, kterou navíc dokáže dosti levně vyrábět.
Statistika Eurostatu nabízí srovnání za 1. polovinu roku 2024. V cenách uvedených v eurech se ČR nachází na 4. pozici – dražší elektřina je jen v Německu, Irsku, Dánsku a pak je tu ČR. Maďarsko, na němž naši uvědomělí novináři mainstreamu nenechají nit suchou, je na poslední pozici – má tedy v eurech nejlevnější cenu za kWh.
V případě ČR jsou k ceně silové elektřiny aplikovány jak poplatky za distribuci, systémové služby atd. (regulovaná složka ceny, určovaná ERÚ), tak i daň z přidané hodnoty. DPH ve srovnání s ostatními zeměmi tvoří větší část ceny dopadající na domácnosti. Regulovaná část se každým rokem navyšuje, nicméně klíčová je cena tzv. silové elektřiny. A právě zde je dobře vidět rozpor, který čtenáři !Argumentu znají – mezi tím, jak levně dokážeme (zatím) elektřinu vyrobit, a jak draze ji prodáváme domácnostem. Přitom, jak zaznělo již před časem v poslanecké sněmovně na odborné konferenci o dopadech cen energií, výrobní cena energetického mixu je v ČR kolem pouhé 1 Kč/kWh, tedy někde kolem 0,04 EUR/kWh.
Ještě větší rozruch nicméně způsobila mapka, která ukazuje ceny elektřiny pro domácnosti, a to v přepočtu na paritu kupní síly. Na !Argumentu jsme se již věnovali tomu, že parita kupní síly často nabízí podstatně přesnější měřítko velikosti ekonomik a jejich reálného ekonomického vlivu.
A podle Eurostatu je to právě v přepočtu na paritu kupní síly, kde ČR „exceluje“ – má nejdražší cenu elektřiny ze všech zemí EU.
ČR je přitom významným vývozcem elektřiny, a to nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Údaje za rok 2023 ukazují, že v exportu elektřiny obsadila 9. pozici. Ve druhé polovině roku 2024 ČR vyvezla 5,5 TWh. Nejvýznamnějšími exportéry elektřiny v rámci EU byla zejména Francie, dále pak Švédsko, Nizozemsko, mimo EU pak Norsko. Otázkou (která je v rozporu s ekonomickou teorií) je, proč komodita – pokud elektrickou energii lze považovat za komoditu – které je v ekonomice přebytek, a jejíž cena by dle ekonomické teorie měla klesat, je čtvrtá nejdražší v EU?
Ukázku toho, jak je ČR vklíněna do německého ekonomického prostoru (i když má mzdy 2,5x nižší než v Německu) ukazuje také tento obrázek. Povšimněte si zejména rozdílu mezi cenami v ČR a v dalších zemích střední a východní Evropy. Podotýkám, že i tento údaj pochází od Evropské komise.
Hlavním důvodem, proč je v ČR tak drahá elektřina, je samozřejmě právě ono spojení s německým prostorem, a to konkrétně Lipská burza, která netvoří ceny, ale deformuje je. ČR, resp. výrobci přitom nemají žádnou povinnost prodávat elektrickou energii výhradně prostřednictvím Lipské burzy. Podle toho, jak EU (a především Německo) podporují energeticky nesmyslná opatření – zejména podpora nestabilních zdrojů, která nutně navyšují regulovanou cenu (tranzit, distribuce, ekologické poplatky). Opouštění stabilních zdrojů rovněž rozkolísává ceny a vede k jejich růstu, což v důsledku činí německou ekonomiku nekonkurenceschopnou. K tomu si ještě připočtěme geopolitické faktory (rekordně drahý zemní plyn, kdy je rozdíl standardu TTF vůči cenám v USA až sedminásobný!).
A konečně: nemylme se, kromě uvedeného může ČR brzy řešit ještě horší problém, než jsou drahé ceny – a to je závislost na dovozu elektřiny. Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, které ale přispívají k výrobě elektřiny jen velmi okrajově (cca 15 %, a přitom jsou masivně dotovány), ale především spekulativní ceny emisních povolenek a s tím spojené uzavírání uhelných elektráren a v neposlední řadě tragické zpoždění ve výstavbě nových jaderných bloků, to vše jsou faktory, které vytváří a dál budou vytvářet tlak na další růst cen elektrické energie, a tedy ohrožují sociální i ekonomickou stabilitu ČR.
Zde bohužel platí, že je zle, ale může být ještě hůř.
