Největší japonská televizní síť publikovala převratnou zprávu o škodách způsobených mRNA vakcínami

Umíte si představit, že by ČT informovala objektivně a sdělila by cokoli, co se nehodí do linie bruselské propagandy? To se samozřejmě stát nemůže – a už vůbec ne v případě takzvaných „Covid vakcín,“ které jsou i přes mnoho důkazů o jejich škodlivosti nadále propagovány.

Nicméně právě podobného oznámení se dočkali udivení Japonci, když jim byla největší televizní sítí sdělena tato nepohodlná pravda. Japonsko je tak aktuálně jednou z mála zemí, kde se může o škodlivosti genových injekcí hovořit na mainstreamu zcela otevřeně – a bez cenzury…

Japonské obyvatelstvo bylo ráno 28. srpna šokováno, když se jejich největší národní televizní síť, NHK, rozhodla vysílat speciální pořad o COVID-19, který informoval o zkušenostech lidí, kteří utrpěli vážné vedlejší účinky injekcí.

Populární ranní show NHK Asaichi překvapivě udělala odvážný krok. Tato změna názoru znamená zásadní posun v probíhající národní debatě o bezpečnosti a transparentnosti experimentální mRNA.

Nové směřování pořadu se odrazilo v nečekané vlně diváckého zájmu: „Dnes jsme dostali více než 2000 zpráv od diváků. To je hodně,“ oznámila moderátorka, čímž signalizovala široký zájem a znepokojení veřejnosti.

Děsivá zpráva přišla od diváka, který popsal svůj boj po třetí dávce vakcíny: „Moje bolesti hlavy se zhoršily. Dva a půl roku trpím následky očkování.“

Byrokratické překážky při žádosti o úlevu se jasně ukázaly: „Je obtížné sbírat dokumenty kvůli bolesti nohou, takže opravdu chci, aby byl proces co nejrychleji zjednodušen.“

Další účastník uvedl velmi osobní tragédii: „Bezprostředně po očkování moje matka vážně onemocněla a zemřela.“ Její příběh nebyl jen o osobní ztrátě, ale také o společenském dopadu otázky vedlejších účinků očkování.

„Když jsem po matčině nemoci a smrti dělal výzkum, opakovaně jsem byl konfrontován s bezcitnými komentáři jednoduše proto, že jsem zmiňoval souvislost s očkováním.“

Také Misu z prefektury Ibaraki, 40letá bývalá zdravotnická pracovnice, sdílela svůj pokračující boj. Od té doby, co dostala třetí dávku, se potýkala s „bolestí a znecitlivěním očkované paže, únavou a dalšími příznaky.“

Misuina prosba je jednoduchá, ale hluboká: „Doufám, že o tom vláda a média pravdivě poinformují. Hlasy musí být hlasitější, aby zvýšily povědomí o utrpení způsobeném vedlejšími účinky.“

Asaichin příspěvek do pořadu na japonské televizní síti NHK upozorňuje nejen na problémy jednotlivce, ale také na širší společenský problém: na problém otevřeně mluvit o vedlejších účincích vakcín, aniž by to vyvolalo odpor.

Je apelem na společnost, aby vytvořila prostředí, ve kterém sdílení takových zkušeností nevede k odsuzování, ale spíše k porozumění a empatii.

Dva dny po národním vysílání – tedy dnes – učinil japonský ministr zdravotnictví Keizō Takemi neočekávané prohlášení:

„Pokud jde o to, zda poškození zdraví vakcínou COVID-19 představuje poškození způsobené drogami, naše odpověď v tomto bodě zní, že bychom se rádi zdrželi komentářů.“

Už alespoň neopakují otřepanou mantru: „bezpečné a účinné.“