Mix informací a názorů na téma studia na vysoké škole, které postrádá smysl. Zdroj informací v odkazu na konci článku, hlas lidu je výběr názorů.
Vysokoškoláci bez uplatnění
V polovině dubna publikovala agentura Bloomberg článek o neblahém údělu amerických vysokoškoláků na současném pracovním trhu.
Mysleli si, že udělali všechno správně: půjčili si peníze, seděli čtyři roky na přednáškách, po nocích psali projekty nebo se učili na zkoušky, aby konečně dostali vysokoškolský diplom. Nyní pracují na pozicích, které by mohl dělat každý středoškolák: prodávají oděvy, vaří kávu nebo dělají chůvy.
Tito mladí lidé patří do rostoucí skupiny „podzaměstnaných” absolventů vysokých škol. Podle průzkumu se jedná o 43 % vysokoškoláků ve věku 22 a ž 27 let.
Je jednoduché vinit umělou inteligenci. Ale větším viníkem potíží současných absolventů je nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, která se potichu tvořila dlouhé roky. Aby byla situace ještě horší, studenti studují obory, pro které nemá reálná ekonomika uplatnění. Ve 22 ze 35 oborů poklesla v posledních dvou dekádách poptávka po vysokoškolsky vzdělaných studentech. Tolik agentura Bloomberg.
Ještě zajímavější je lidová diskuze, která na dané téma běží druhé straně Atlantiku.
Hlas lidu
Americký vysokoškolský systém je největší transfer bohatství od mladých ke starým v historii a nikdo o tom takto nehovoří, protože lidé, kteří ze systému profitují, kontrolují veřejný prostor.
Mladí lidé, kteří se sotva dostali do věku, že si mohou koupit sami pivo, si berou vysoké půjčky, aby mohli studovat na institucích, které nenesou vůbec žádnou odpovědnost za své výsledky. Univerzita dostane zaplaceno bez ohledu na to, zda student dostane práci. Motivace vysokých škol je postavena na získávání peněz. Co se stane potom, je vedlejší.
Fakt, že téměř polovina studentů nemá adekvátní zaměstnání, není tak úplně jejich chyba. Ti lidé udělali to, co jim bylo doporučeno. Uč se a získej diplom.
Přesto je to lež. Ze začátku to ani nebyla úmyslná lež, ale postupem času se celý systém stal tak ziskovým, že se již nikdo neodváží říci pravdu, přestože data hovoří jasně.
Lidé, kteří celý systém udržují v chodu, problémy nemají. Obrovská administrativa, stále přibývající obory, u kterých nikdo nemá ani tušení, k čemu jsou dobré, a samonosný systém, který donekonečna opakuje, že procento vysokoškoláků v populaci je známkou vzdělanosti národa.
Je možné se tomu divit, když si společnost myslí, že se bohatství vytváří tištěním peněz a motivací lidí k neodpovědnosti? Ne, a proto si také může myslet, že se vzdělanost zařídí tištěním diplomů.
Před sto lety se na středních školách vyučovaly základy latiny a řečtiny a nyní se na vysokých školách zavádějí doplňkové kurzy angličtiny.
Okénko do historie
Když Rusové vyslali v roce 1957 první umělou družici Sputnik do vesmíru, vypukla v USA panika a americká vláda se snažila podpořit studium technických oborů STEM neboli Science, Technology, Engineering and Mathematics. V roce 1965 schválila vláda další zákon, který umožňoval poskytovat půjčky bez ohledu na studovaný obor, protože vysokoškolské vzdělání bylo považováno za obecně prospěšné.
Garantované půjčky na studium vyvolaly vyšší poptávku a školné začalo růst, přestože kvalita šla dolů. V roce 2005 ztížil nový zákon možnost osobního bankrotu, takže univerzity věděly, že jejich studenti v podstatě nemají možnost se dluhů zbavit.
Spirála neuplatnitelného vzdělání
Americký ekonom Thomas Sowell upozorňuje na smrtící spirálu neuplatnitelného vzdělání, která vytváří další nároky na stát a zvyšuje náklady pro společnost. Pro člověka s bezcenným diplomem je nakonec nejlepší volbou zaměstnání ve státní správě, protože byť není finanční ohodnocení bůhvíjaké, úředník má často alespoň moc a pracovní nároky jsou nižší. Stát tak řídí na střední úrovni lidé bez jakýchkoli praktických zkušeností, ale s vysokým sebevědomím, které jim dodalo studium na vysoké škole. Arogance kombinovaná s ignorancí neboli dnes tak populární AI.
Post scriptum
Pozn. autora:
V USA dochází k obrovskému přesunu bohatství od mladých lidí ke starší generaci prostřednictvím jejich systému vysokého školství. V domácí kotlině se jedná také o přesun bohatství, ale od daňových poplatníků, což situaci ještě více komplikuje.
Dlouhé roky trvající rozdělování společnosti podle toho, zda má někdo titul, přineslo své ovoce. Za prvé, zcela nesmyslně degradovalo například učňovské školství a za druhé, přivodilo situaci, kdy stejně jako v Americe roste počet oborů s nulovým uplatněním na skutečném trhu práce. Diplom pro diplom a ztracený čas. Situaci podporují i personální oddělení velkých firem, která podlehla „diplománii” a místo skutečného hodnocení kvalit uchazeče jsou posedlá kusem papíru.
Diplománie s sebou nese další nepřímé náklady. Pokud si někdo vymyslí, že na nějakou pracovní pozici je nově nutný diplom, vede to k explozi zbytečných činností. Aby člověk, který danou pozici dosud bez problémů vykonával, mohl pokračovat, musí někde získat kus papíru. Jemu to vzhledem k věku a pracovnímu vytížení nic nedá, ale vytváří se další poptávka po fiktivních oborech s diplomem.
Současný systém, ve kterém musí daňový poplatník financovat desítky zcela zbytečných oborů a výchovu profesionálních revolucionářů, je přitom obtížné kritizovat. Každý kritik bude čelit „dokonalé bouři”, protože proti němu bude stát jednotná fronta médií, univerzit a expertů.
Společnost, která se bojí slova, zaplatí na na konci výrazně vyšší náklady, než pokud by se odvážila diskutovat o ožehavých tématech. Železné zákony fyziky a ekonomiky lze přetlačovat poměrně dlouhou dobu, ale ne věčně.
Pokud se někdo domnívá, že slovní spojení arogance kombinovaná s ignorancí je příliš silné vyjádření, může se zamyslet nad skutečným přínosem GDPR a sečíst člověkoroky, které jsou každý den zbytečně vynaloženy na klikání na souhlasy koncipované tak, že člověk nemá ani tušení, co vlastně schvaluje. Náklady versus reálný přínos?
Post scriptum II
Proč je důležité, aby měli lidé přístup k různým zdrojům informací? Článek o vysokoškolácích publikovala agentura Bloomberg 13. dubna. O týden později vydal Wall Street Journal text, ve kterém píše, že trh pro vysokoškoláky se začíná zlepšovat. Firmy plánují oproti loňskému roku najmout o 5 % více uchazečů s diplomem.
