Americké zpravodajské služby si příliš pospíšily s únikem informací o německém vyšetřování do deníku The New York Times. Vzbuzuje to zřetelný dojem, že skutečným viníkem je nervozita z investigativní práce Seymoura Hershe.
Autor: Scott Ritter, 14. 03. 2023
V roce 2000 měl premiéru televizní seriál Andromeda, který vznikl na základě materiálu Gena Roddenberryho, tvůrce seriálu a Star Trek. Zápletka vychází z představy vesmírné lodi „Andromeda“, která zamrzla v čase a dostala příležitost vrátit čas a vrátit dějiny zpět.
Seriál se vysílal pět let.
Rychle se přesuneme do současnosti.
Dějiny zasadily tvrdou ránu administrativě amerického prezidenta Joea Bidena, který se otevřeně přiznal k záměru „ukončit“ systém plynovodů Nord Stream, který dodával ruský zemní plyn do Evropy prostřednictvím čtyř potrubí (Nord Stream 1 a Nord Stream 2, které jous sestaveny vždy ze dvou potrubí).
Od té doby byl Bidenův Bílý dům nucen popírat prezidentův deklarovaný záměr poté, co výbušná zpráva investigativního novináře Seymoura Hershe, držitele Pulitzerovy ceny, podrobně popsala usvědčující informace, které, pokud jsou pravdivé (a není důvod se domnívat, že nejsou), svalují odpovědnost za sérii podmořských výbuchů, k nimž došlo 26. září 2022, na samotného Bidena.
Zprávu Se. Hershe ignorovala mainstreamová média ve Spojených státech, přičemž ani deník The New York Times, pro který Seymour Hersh dlouhá léta psal o otázkách národní bezpečnosti, ani The Washington Post ani nenaznačily, že největší žijící investigativní novinář přišel s převratnou zprávou.
Na scénu přichází „Andromeda“ – nikoli vesmírná loď ze stejnojmenného televizního seriálu, ale patnáctimetrová (49 stop) jachta Bavaria C50 z německého baltského přístavu Rostock. Sedmého března – téměř měsíc poté, co Hersh sám zveřejnil svůj článek na Substacku – tým německých reportérů z hlavního studia ARD, Kontraste, Südwestrundfunk (SWR) a Die Zeit společně oznámil, že odhalil existenci „lodi, která byla údajně použita pro tajnou operaci“.
Loď byla „jachta pronajatá od společnosti se sídlem v Polsku, kterou zřejmě vlastnili dva Ukrajinci“. Podle příběhu „tajnou operaci na moři provedl tým šesti lidí“.
Jachta se jmenovala „Andromeda“.
Podle německého zpravodajství tým – pět mužů, který se skládal z kapitána lodi, dvou hlavních potápěčů, dvou podpůrných potápěčů a lékařky – použil Andromedu k přepravě týmu spolu s výbušninami použitými ke zničení potrubí na místo činu. Loď se vrátila do Rostocku v „neočištěném stavu“, což umožnilo německým orgánům činným v trestním řízení, které provedly prohlídku plavidla mezi 8. a 11. lednem, zjistit „stopy výbušnin“ na stole v lodní kabině.
Ve stejný den, kdy se objevily německé zprávy o novém příběhu o útoku na Nord Stream, vyšel v deníku The New York Times na titulní straně článek s názvem „Rozvědka naznačuje, že proukrajinská skupina sabotovala plynovody, tvrdí američtí představitelé“.
[Související: S pádem Bachmuta se USA mohou odvrátit od Ukrajiny, počínaje příběhem o plynovodu].
Deník The New York Times se poprvé odvolal na Hershovu reportáž a napsal: „Minulý měsíc investigativní novinář Seymour Hersh zveřejnil na zpravodajské platformě Substack článek, v němž dospěl k závěru, že Spojené státy provedly operaci na pokyn pana Bidena,“ a na závěr napsal: „Američtí představitelé tvrdí, že pan Biden a jeho vrcholní poradci neschválili misi na zničení plynovodů Nord Stream, a říkají, že se na ní USA nijak nepodílely.“
Mapa výbuchů způsobených na plynovodech Nord Stream 26. září 2022. (FactsWithoutBias1, CC-By-SA 4.0, Wikimedia Commons)
Deník The New York Times jako by opakoval Bidenovo popírání Bílého domu a začal tímto článkem:
Nové zpravodajské informace se rovnají první významné stopě o tom, kdo je zodpovědný za útok na plynovody Nord Stream, které přepravují zemní plyn z Ruska do Evropy.
Zdá se, že New York Times rád vycházel z vlastních anonymních zpravodajských zdrojů, zatímco Hershovy zdroje odmítal.
Problémem německých zpráv i zpráv deníku The New York Times (jehož zdroj se zjevně odvolával na stejná data, která uvedli němečtí reportéři) je, že příběh o Andromedě neobstojí.
Vezměme si například příběh o hrdinských činech jako od Toma Clancyho, podle něhož čtyři údajně s Ukrajinou spříznění potápěči popírají fyziologii a provádějí ponory, které by vyžadovaly použití dekompresní komory, aby přežili výstup do hloubky 240 stop (hloubka zničeného potrubí Nord Stream). Pravidlem je, že dekomprese trvá přibližně jeden den na 100 stop mořské vody plus jeden den.
Přístav v německém Rostocku. (Beauwell, CC0, Wikimedia Commons)
To znamená, že tým potápěčů by potřeboval tři dny dekomprese na jeden ponor. K dekompresi je však potřeba dekompresní komora. Pro ponor se dvěma potápěči by Andromeda musela být vybavena buď dekompresní komorou pro dvě osoby třídy A, nebo dvěma komorami třídy B pro jednu osobu, a také množstvím velkých kyslíkových lahví potřebných k dlouhodobému provozu těchto komor.
Prostý pohled na vnitřní prostor kabiny jachty Bavarian C50 vás rychle zbaví představy, že by některá z těchto možností byla reálná.
Jednoduše řečeno – žádná dekompresní komora, žádný ponor, žádný příběh.
Stopy po výbušninách
Je tu ještě jeden aspekt příběhu, který je třeba prozkoumat. Podle německých zpráv zjistili strážci zákona na stolech v kajutě jachty Andromedy „stopy“ po výbušninách.
Podle prohlášení švédské prokuratury, které bylo zveřejněno 19. 11. 2022, švédští vyšetřovatelé objevili stopy výbušnin na několika předmětech, které byly nalezeny na místě výbuchů.
Tyto výbušniny podle zprávy z 22. 11. 2022 vydané společností Nord Stream AG, mateřskou společností se sídlem ve Švýcarsku, která vlastní plynovody Nord Stream 1 a 2, vytvořily „technogenní [tj. „z procesu nebo látky vytvořené lidskou technologií nebo se k nim vztahující“] krátery o hloubce 3 až 5 metrů“ oddělené „vzdáleností přibližně 248 metrů“.
„Úsek potrubí mezi krátery je zničený, poloměr rozptýlení úlomků potrubí je nejméně 250 metrů,“ uvádí zpráva.
Sídlo společnosti Nord Stream AG ve švýcarském Zugu. (Alexey M, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons)
Dánsko i Švédsko ve zprávě pro OSN uvedly, že škody způsobené na potrubí Nord Stream byly způsobeny výbuchy o síle odpovídající „několika stovkám kilogramů výbušniny“.
Je třeba poznamenat, že podvodní potrubí, jako je to, které se používá v Nord Streamu, je navrženo tak, aby odolalo proximálním výbuchům zařízení o velikosti až několika set kilogramů. V místech, jako je Baltské moře, kde se nachází množství nevybuchlé vojenské munice z několika světových válek, je hrozba nárazu unášeného zařízení do potrubí a jeho výbuchu zcela reálná.
Počítačové modelování ukazuje, že 600kilogramová vysoce výbušná nálož odpálená přibližně 5 metrů od ocelového potrubí o tloušťce 34 mm naplněného plynem neohrozí strukturální integritu potrubí.
Kus potrubí Nord Stream vystavený na veřejnosti ve finské Kotce v roce 2017. (Vuo, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons)
V místě výbuchů se potrubí Nord Stream skládalo z ocelových trubek o tloušťce 26,8 mm s přídavným betonovým povlakem o tloušťce 33,2 mm, tedy o celkové tloušťce 60 mm. Hmotnost jednoho úseku potrubí byla více než 11 tun.
Stručně řečeno, standardní vysoce explozivní nálož o hmotnosti několika set kilogramů by nestačila k tomu, aby způsobila destrukci, k níž došlo na potrubí Nord Stream.
Do hry vstoupil Hersh, který uvedl, že použitá výbušnina byla tvarovaná nálož.
U takzvané tvarované nálože je energie výbuchu soustředěna jedním směrem, obvykle vytvořením konkávního tvaru výbušniny, která je obložena kovovým plechem, takže obvykle dosahuje účinku pronikajícího pancířem a/nebo betonem.
Aniž bychom zabíhali do technických detailů, konstrukce podvodní tvarované nálože, která by stačila k proražení ocelového potrubí obloženého betonem v hloubce 240 stop, není obecně známá. Nálož by museli připravit kvalifikovaní odborníci na výbušniny a v ideálním případě by ji před operačním použitím museli otestovat, aby se ověřila konstrukce a funkčnost zařízení.
Nejedná se o úkoly, které by plnil malý ad hoc tým ukrajinských podvodných sabotérů, ale o státem sponzorované subjekty s přístupem k vojenským výbušninám a testovacím zařízením.
Druhý zásah pro německé zpravodajství.
Největjší nedostatek v německém zpravodajství se však týká zjištění „stop výbušniny“ na palubě Andromedy. Tato informace by umožnila přesně identifikovat použitou výbušninu. Navíc při srovnání a porovnání se „stopovou výbušninou“ nalezenou Švédy v místě útoků na Nord Stream by poskytla jasnou souvislost mezi Andromedou a útoky.
Švédsko však z důvodu národní bezpečnosti zapečetilo spisy o vyšetřování útoku na Nord Stream, což znamená, že nebude s Německem spolupracovat, aby zjistilo, zda se stopy výbušniny nalezené na místě činu na Nord Streamu shodují se stopami na palubě Andromedy.
Zřejmý důvod tohoto rozhodnutí: protože obě stopy se nebudou shodovat. Jedna – švédský vzorek – ukazuje na pachatele. Druhá – vzorek z Andromedy – je důkazem utajení.
Třetí úder a jste venku.
Hrubá snaha německé vlády vytvořit alternativní příběh o tom, kdo zaútočil na plynovod Nord Stream, selhává – zkrátka smrdí. Díry v tomto příběhu jsou takové, že ani ti nejnadanější scénáristé by nedokázali tento andromedovský příběh o změně historie proměnit v něco alespoň trochu uvěřitelného. Gene Roddenberry by zkrátka nebyl ohromen.
Navíc skutečnost, že americká zpravodajská komunita rychle vypustila tyto informace o německém vyšetřování do New York Times, se zdá být de facto důkazem spoluúčasti USA na tomto utajování.
A důvod tohoto utajování je zcela jasný: Němci i Američané se obávají dalších reportáží, které Hersh připravuje.
*****
Scott Ritter je bývalý zpravodajský důstojník americké námořní pěchoty, který sloužil v bývalém Sovětském svazu při provádění smluv o kontrole zbraní, v Perském zálivu během operace Pouštní bouře a v Iráku při dohledu nad odzbrojováním zbraní hromadného ničení. Jeho poslední knihou je Odzbrojení v době perestrojky, kterou vydalo nakladatelství Clarity Press.
Originál článku: Consortium News
Překlad a úpravy obrázků: Admin Nekorektní TOP-CZ
