Autor: Pepe Escobar, 03. 08. 2022
Tvrdá demonstrace síly Washingtonu při likvidaci Al-Káidy Al-Zawahiriho nebude Pekingem opětována kvůli provokativní návštěvě Pelosiové na Tchaj-wanu. Definitivně však pohřbívá desetiletí trvající éru spolupráce mezi USA a Čínou.
Takto končí „globální válka proti terorismu“ (GWOT), a to stále dokola: ne s třeskem, ale s fňukáním.
Dvě rakety Hellfire R9-X odpálené z bezpilotního letounu MQ9 Reaper na balkon domu v Kábulu. Cílem byl Ayman Al-Zawahiri, na jehož hlavu byla vypsána odměna 25 milionů dolarů. Kdysi neviditelný vůdce „historické“ Al-Káidy od roku 2011 je konečně zlikvidován.
Všichni, kdo jsme strávili léta svého života, zejména v průběhu roku 2000, psaním o Al-Zawáhirím a jeho sledováním, víme, jak americké „zpravodajské služby“ použily všechny možné triky, aby ho našly. Nikdy se neodhalil na balkoně domu, natož v Kábulu.
Další majetek na jedno použití
Proč teď? Je to jednoduché. Už není využitelný – a je dávno po datu spotřeby. Jeho osud byl zpečetěn jako nevkusné zahraničněpolitické „vítězství“, remixovaný Obamův „Osama bin Laden moment„, který většina zemí globálního Jihu ani nezaregistruje. Koneckonců panuje názor, že GWOT George W. Bushe již dávno metastázoval do mezinárodního řádu „založeného na pravidlech“, ve skutečnosti „založeného na ekonomických sankcích“.
O 48 hodin později byly statisíce lidí na celém Západě přilepeny k obrazovce webu flighradar24.com (dokud nebyl web hacknut) a sledovaly letadlo „SPAR19“ – letadlo amerického letectva s předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou – jak pomalu přelétá Kalimantan z východu na západ, Celebeské moře, letí na sever rovnoběžně s východními Filipínami a pak se prudce stočí na západ směrem k Tchaj-wanu, aby se velkolepě vyhnulo Jihočínskému moři.
Žádný „Pearl Harbor moment“
A teď to srovnejte se stovkami milionů Číňanů, kteří nejsou na Twitteru, ale na Weibo, a s vedením v Pekingu, které je odolné vůči Západem vyprodukované předválečné postmoderní hysterii.
Každý, kdo rozumí čínské kultuře, věděl, že nad tchajwanským vzdušným prostorem nikdy nedojde k momentu „rakety na kábulském balkoně“. Nikdy by se neopakoval věčný sen neoconů: „okamžik Pearl Harboru“. To prostě není čínský způsob.
Den poté, co narcistická předsedkyně parlamentu, tak pyšná na to, že se jí podařil její kousek, obdržela Řád příznivých mraků za podporu bilaterálních vztahů mezi USA a Tchaj-wanem, čínský ministr zahraničí vydal střízlivý komentář: sjednocení Tchaj-wanu s pevninou je historicky nevyhnutelné.
Takto se strategicky soustředíte v dlouhodobé hře.
Co bude následovat, bylo již telegraficky naznačeno, poněkud skrytě ve zprávě Global Times. Zde jsou dva klíčové body:
Bod 1: „Čína to celé bude považovat spíše za provokativní akci povolenou Bidenovou administrativou než za osobní rozhodnutí Pelosiové.“
Přesně to prezident Si Ťin-pching osobně sdělil během napjatého telefonátu minulý týden nájemníkovi Bílého domu, který četl telegramy. A to se týká konečné červené linie.
Si nyní dochází k naprosto stejnému závěru jako ruský prezident Vladimir Putin na začátku tohoto roku: Spojené státy jsou „neschopné dohody“ a nemá smysl od nich očekávat, že budou v mezinárodních vztazích respektovat diplomacii a/nebo právní stát.
Bod 2 se týká důsledků a odráží shodu mezi předními čínskými analytiky, která odráží konsensus v politbyru: „Rusko-ukrajinská krize právě dala světu poznat důsledek zatlačení velmoci do kouta… Čína bude neustále urychlovat proces sjednocování a vyhlašovat konec americké nadvlády nad světovým řádem.“
Šachy, ne dáma
Sinofobní matrix předvídatelně odmítl Siovu reakci na skutečnost na zemi – a na nebi – na Tchaj-wanu, doplněnou rétorikou odhalující „provokaci amerických reakcionářů“ a „necivilizovanou kampaň imperialistů“.
To může být vnímáno jako Siova hra na předsedu Maa. Možná má pravdu, ale jeho rétorika je pro forma. Zásadní je, že Si byl Washingtonem osobně ponížen a stejně tak i Komunistická strana Číny (KS Číny), což je velká ztráta tváře – něco, co je v čínské kultuře neodpustitelné. A to vše umocněno taktickým vítězstvím USA.
Reakce tedy bude nevyhnutelná a bude to klasická reakce Sun Tzu: vypočítavá, přesná, tvrdá, dlouhodobá a strategická – nikoli taktická. To si vyžádá čas, protože Peking ještě není připraven v řadě převážně technologických oblastí. Putin musel čekat roky, než Rusko začalo rozhodně jednat. Čas Číny přijde.
Prozatím je jasné, že stejně jako v případě rusko-amerických vztahů loni v únoru byl Rubikon překročen i v americko-čínské sféře.
Cena za vedlejší škody
Afghánská centrální banka brzy po oné střele na balkóně v Kábulu dostala v hotovosti ubohých 40 milionů dolarů jako „humanitární pomoc“.
Taková byla cena operace Al-Zawahiriho, kterou zprostředkovala pákistánská zpravodajská služba Inter-Services Intelligence (ISI), jež v současnosti podporuje USA. Tak levné.
Bezpilotní letoun MQ-9 Reaper nesoucí dvě střely Hellfire R9X, které Al-Zawáhirího zabily, musel proletět pákistánským vzdušným prostorem – vzlétnout z americké základny v Perském zálivu, překonat Arabské moře a přeletět Balúčistán, aby z jihu vstoupil do Afghánistánu. Američané možná jako bonus získali i lidské zpravodajské informace.
Dohoda z roku 2003, podle níž Islámábád usnadňuje letecké koridory pro americké vojenské lety, sice vypršela s americkým debaklem při stahování loni v srpnu, ale vždy může být obnovena.
Nikdo by neměl očekávat hloubkové vyšetřování toho, co přesně ISI – historicky velmi blízká Talibanu – dala Washingtonu na stříbrném podnose.
Podvodné jednání
Minulý týden proběhl zajímavý telefonát mezi všemocným náčelníkem generálního štábu pákistánské armády generálem Qamarem Javedem Bajwou a náměstkyní amerického ministra zahraničí Wendy Shermanovou. Bajwa lobboval za to, aby Mezinárodní měnový fond (MMF) co nejdříve uvolnil klíčovou půjčku, jinak Pákistán nesplatí svůj zahraniční dluh.
Kdyby byl sesazený bývalý premiér Imran Chán stále u moci, nikdy by tento telefonát nedovolil.
Zápletka houstne, protože kábulské sídlo Al-Zawahiriho v luxusní čtvrti vlastní blízký poradce Sirajuddína Haqqaniho, šéfa „teroristické“ (podle definice USA) sítě Haqqani a v současnosti ministra vnitra Talibanu. Netřeba dodávat, že síť Haqqani byla vždy velmi spřízněná s ISI.
A před třemi měsíci se ve Washingtonu sešel šéf ISI generálporučík Nadím Andžum s Bidenovým poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem – údajně proto, aby znovu uvedli do chodu jejich bývalou společnou tajnou protiteroristickou mašinérii.
Jediná otázka se opět točí kolem podmínek „nabídky, kterou nelze odmítnout“ – a ta může souviset s úlevou MMF. Za těchto okolností byl Al-Zavahírí jen malou vedlejší škodou.
Sun Tzu nasazuje svých šest čepelí
Po kapříkovi předsedkyně Pelosiové na Tchaj-wanu se vedlejší škody zajisté budou množit jako čepele rakety R9-X.
V první fázi se Lidová osvobozenecká armáda (PLA) již zapojila do cvičení ostré střelby, přičemž z provincie Fujian masivně ostřeluje směrem k Tchajwanské úžině.
První sankce byly uvaleny i na dva tchajwanské fondy. Vývoz soboliny na Tchaj-wan je zakázán; sobolina je nezbytnou komoditou pro elektronický průmysl – takže to zvýší bolestivost v technologicky vyspělých odvětvích světové ekonomiky.
Čínská společnost CATL, největší světový výrobce palivových článků a lithium-iontových baterií, odkládá na neurčito výstavbu obrovské továrny za 5 miliard dolarů s 10 000 zaměstnanci, která by vyráběla baterie pro elektromobily v Severní Americe a dodávala mimo jiné pro Teslu a Ford.
Akce Sun Tzu, které příjdou, se tedy v podstatě soustředí na postupnou hospodářskou blokádu Tchaj-wanu, zavedení částečné bezletové zóny, přísné omezení námořní dopravy, kybernetickou válku a velkou cenu: způsobení bolesti americké ekonomice.
Válka o Eurasii
Pro Peking hra na dlouhou trať znamená urychlení procesu, do něhož se zapojí řada zemí v Eurasii i mimo ni, které obchodují s komoditami a průmyslovými výrobky ve svých vlastních měnách. Postupně budou testovat nový systém, který bude znamenat vznik koše měn BRICS+/SCO/Eurasia Economic Union (EAEU) a v blízké budoucnosti i nové rezervní měny.
Eskapáda předsedkyně parlamentu byla doprovázena definitivním pohřbením cyklu „války proti terorismu“ a jeho metastázou do éry „války proti Eurasii„.
Možná nevědomky poskytla poslední chybějící kolečko k turbo-nabíjení složitého mechanismu rusko-čínského strategického partnerství. To je vše, co je třeba vědět o „strategických“ schopnostech vládnoucí politické třídy USA. A tentokrát ji žádná střela na balkóně nedokáže vymazat z nové éry.
***
Pepe Escobar se narodil v Brazílii, je dopisovatelem a šéfredaktorem Asia Times a sloupkařem Consortium News a Strategic Culture v Moskvě. Od poloviny 80. let žil a pracoval jako zahraniční zpravodaj v Londýně, Paříži, Miláně, Los Angeles, Singapuru a Bangkoku. Rozsáhle informoval o Pákistánu, Afghánistánu a Střední Asii až po Čínu, Írán, Irák a širší Blízký východ. Pepe je autorem knih Globalistan – How the Globalized World is Dissolving into Liquid War; Red Zone Blues: A Snapshot of Baghdad during Surge. Byl redaktorem časopisů The Empire and The Crescent a Tutto in Vendita v Itálii. Jeho poslední dvě knihy jsou Empire of Chaos a 2030. Pepe je rovněž spojen s Evropskou akademií geopolitiky se sídlem v Paříži. Pokud není na cestách, žije mezi Paříží a Bangkokem.
Originál článku a obrázku: The Cradle
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
