Nekorektní TOP-CZ – nejnovější informace z domova i ze světa

Nekorektní TOP-CZ – nejnovější informace z domova i ze světa

Redakce Oriental Review, 07. 08. 2022

Prvvní část; Druhá část.

Za sedmé. Protiruská politika Washingtonu za všech vlád odrážela požadavky této vnitřní složité krize. Díky ukončení studené války a rozpadu SSSR, který vytvořil iluzi světa bez alternativ na úrovni idejí a modelů rozvoje, získal Západ jakýsi druhý dech. Jeho zdroje se vyčerpaly za 30 let, během nichž se upevnila tendence k multipolaritě, jejímiž symboly byly vzestup Číny a obnovení statusu Ruska jako globální mocnosti, což se projevilo v nejcitlivější, pro sebevědomí západních elit sféře mocenské politiky (Krym, Donbas a Sýrie).

V tomto ohledu se za Obamy vsadilo na vytvoření dvou obchodních a ekonomických bloků na Západě a Východě – Transatlantického obchodního a investičního partnerství a Transpacifického partnerství, které by v nových historických podmínkách vyřešily problém dominance Západu v globální politice, ekonomice a financích a zároveň zadržely Rusko a Čínu. Uvažovalo se o něčem v duchu pevností Západu. Od těchto plánů Trumpova administrativa upustila. Tempo bylo do značné míry ztraceno. Peking zvýšil své úsilí v oblasti APAC a neustále prosazoval komplexní regionální hospodářské partnerství pod svou záštitou a s podporou ASEAN, zatímco v Evropě byla důvěryhodnost „amerického vedení“ podkopána. Tam byla investiční dohoda mezi EU a Čínou parafována na konci listopadu 2019. Sankční jednota Západu na protiruském základě v souvislosti s událostmi na Ukrajině slouží jako svého druhu pomsta Washingtonu za výše zmíněné Trumpovy geopolitické „přehmaty“.

President-Obamas-speech

S příchodem Bidena do Bílého domu začali Američané „napravovat“ své neformální globální impérium ve snaze, která se již nespoléhá na „automatismus“ rozšiřování své kontroly nad světem (chybu takové primitivní kalkulace nepřímo uznal i Kissinger), agresivnějším zadržováním Číny a Ruska opět dosáhnout onoho „druhého dechu„, obnovy svých geostrategických pevností v euroatlantickém prostoru a v oblasti APAC. Problémy v západní politice prudce vzrostly a bez nadsázky nabyly existenční povahy. Došlo k tomu, že Západ čelí perspektivě „války na dvou frontách“, kterou Německo dvakrát – za císaře a Hitlera – neuneslo. Nyní se západní elity ocitly ve spojení – s Německem a Japonskem pod americkou okupací a politickou kontrolou, i když ve světě, který se stal do značné míry multipolárním.

Za osmé. V poválečném období se ve Spojených státech vyvinula agresivní, ve své podstatě imperiální zahraničněpolitická filozofie a tradice s jejími velkými strategiemi. Tentokrát se „ke kormidlu“ dostali jacísi „mladí Turci“ z řad politologů (jako Jake Sullivan, Wess Mitchell a další z proslulé „Marathonské iniciativy“), kteří obviňovali předchozí generaci, že „prohrála“ s Pekingem a Moskvou (včetně Ukrajiny). Přišli s vlastními nápady, jak situaci zlepšit, a s odpovídající „velkou strategií„.

Wess Mitchell je autorem strategie „vyhnout se válce na dvou frontách“ (v jeho terminologii jde o problém „souběžnosti“ dvou válek), protože stávající americké zdroje neumožňují takovou válku vést. Má se bojovat s Ruskem na Ukrajině, aby se zastavila naše „expanze“ západním směrem (to zřejmě znamená posílení našich pozic v postsovětském prostoru a vztahů s EU, zejména s Německem). To znamená začít se slabším protivníkem, přimět Moskvu, aby se obrátila na východ, snažit se proniknout do rozvoje Sibiře a Dálného východu a dokonce ani nic nenanímtat proti dodávkám ruských zbraní do Indie.

Wess-MitchellA. Wess Mitchell, náměstek ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti, v březnu 2019

Bidenova administrativa tuto strategii zjevně prosazuje. Podle samotného Mitchella navrhl tuto myšlenku Pentagonu za Trumpa na podzim 2020 poté, co o rok dříve rezignoval na funkci náměstka ministra zahraničí. V průběhu ruské speciální vojenské operace na Ukrajině již bylo otevřeně řečeno, že cílem Západu je způsobit Rusku na Ukrajině „strategickou“ nebo dokonce vojenskou porážku, která ho s různou mírou pravděpodobnosti destabilizuje a „obměkčí“ z hlediska jeho ochoty vyhovět západním zájmům.

Za deváté. Situace byla charakterizována jako „past v pasti“ neboli fatální strategie versus triviální strategie. Washington věřil, že stejně jako v případě Afghánistánu vyprovokuje Rusko k invazi na Ukrajinu, kde zabředne nebo bude nuceno se stáhnout, aniž by dosáhlo svých stanovených cílů. Současně se Západ sám ocitl pod tlakem sankcí vyprovokovaných „z pekla“, což podkopává základy jeho globální dominance (systém ztrácí svou základní charakteristiku – univerzalitu, která byla přítomna i v době studené války, což svědčí o zcela nové kvalitě konfrontace a samotném ohrožení Západu), stejně jako odhaluje rozsah obchodní a ekonomické a měnové provázanosti, především v oblasti energetiky, pokud jde o dodávky minerálních hnojiv a potravin. „Odplata“ za protiruské sankce vede ke zvýšení inflace a životních nákladů a následně k sociálně-politickému napětí v západních zemích, což Rusku poskytuje účinný prostředek k ovlivňování jejich vnitřního stavu.

Západní blesková válka proti Rusku selhala. V důsledku svého „banálního“ gambitu (podobně jako Německo v první a druhé světové válce) se Západ ocitl ve stavu války na dvou frontách, kdy Čína v důsledku zabřednutí Západu do konfliktu s Ruskem vlastně dostává volnou ruku k silovému řešení problému Tchaj-wanu – hlavního faktoru jeho zadržování Američany.

Tím se jasně naznačuje perspektiva rozpadu celé poválečné zahraničněpolitické struktury USA a Evropy, včetně G7, NATO, EU, dalších politicko-vojenských aliancí, MMF, IB, WTO a dalších institucí. V souladu s tím pro samotný Západ roste význam systému OSN. Západ je navíc ve značně oslabené pozici a je nucen se odvolávat na mezinárodní právo, které navíc zajišťuje udržitelnost OSN do budoucna. Formát summitů G20 slouží jako poslední rezerva stávajícího světového řádu a prostředek jeho hladké transformace. Alternativou je chaos, tj. nedostatek kontroly, což je noční můra západních elit a především Američanů, kteří jsou ztraceni v každé situaci, kterou nemají pod kontrolou, i když je tato kontrola iluzorní (rys poválečné americké politické a strategické kultury).

Originál článku a obrázků: Oriental Review
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
Úvodní obrázek: Adobe Stock

podpora2