Autor: M. K. Bhadrakumar
Válečná mlha zahaluje ukrajinskou „protiofenzívu“ v jižním Chersonsku, kde Kyjev doufá, že získá zpět ztracená území. Šestý den operací však celá ozvěna na Západě utichla. Žádná vysoká tvrzení se neobjevují.
Dnešní aktualizace britského ministerstva obrany se raději věnuje otázkám „morálky a disciplíny“ v ruské armádě, obecně jejich skromným platovým poměrům a jejího základnímu vybavení, jako jsou „vhodné uniformy“, zbraně a příděly potravin – než chersonské protiofenzívě.
Na Ukrajině je mediální výpadek. Víme jen o vojenských konvojích sanitek s kvílícími sirénami, které se řítí ulicemi Oděsy, o nemocnicích v Oděské a Nikolajské oblasti přeplněných zraněnými vojáky a o děsivých veřejných výzvách k dárcovství krve. Zakarpatská oblast na západě Ukrajiny, odkud byla místní 128. horská útočná brigáda převelena na Chersonskou frontu, vyhlásila den smutku na památku svých statečných synů, kteří přišli o život.
Z Kyjeva mezitím zaznělo, že jeho protiofenzíva je „metodickou operací“, jejímž cílem je spíše oslabit ruské síly na jihu než dosáhnout územních zisků. Prezident Volodymyr Zelenský poněkud podrážděně prohlásil: „Nejsem připraven předpovědět, kdy k tomu (stažení ruských sil) dojde. Nemám přesné termíny, ale mám přesnou představu o tom, jak to uděláme.„
Ve čtvrtek (5. den protiofenzívy) Zelenský podnikl druhou schůzku v rámci týdne štábu vrchního velitele, ale jen aby tajemně dodal: „Určitá rozhodnutí byla přijata. Myslím, že každý bude moci vidět jejich výsledky.„
Americká média vágně tvrdí, že ukrajinské síly dosahují „taktických úspěchů“ a tak se připravují „na dlouhou a těžce vybojovanou bitvu před nástupem zimy“. Západní představitelé taktéž varovali, že protiofenzíva v dohledné době ruské síly z Ukrajiny nesmete. Úspěch při znovudobytí Chersonské oblasti a získání kontroly nad západní stranou řeky by však byl „skutečně významný“.
Krtátké video reálného stavu z 04. a 05. září 2022
Deník poznamenal, že „takové vítězství by ukázalo západním spojencům Ukrajiny, že mají pravdu, když nadále posílají miliardy dolarů na zbraně a dodávky, aby pomohli čelit Rusku.“
Tato poslední část je jádrem věci. Dodávky zbraní z evropských zemí na Ukrajinu prakticky vyschly na minimum a podobný trend je patrný i u dodávek z USA. Bidenova administrativa žádá Kongres, aby schválil dalších 11,7 miliardy dolarů na pomoc Ukrajině, ale to je v očekávání pravděpodobnosti, že rozpočet na rok 2023 nemusí být schválen v termínu do 1. října. V oznámení Úřadu pro řízení a rozpočet Bílého domu z 2. září se přiznává, že se jedná o „krátkodobé průběžné usnesení, které má udržet federální vládu v chodu“.
V prohlášení OMB se uvádí, že Bílý dům chce tuto anomálii, protože prostředky z předchozích balíčků na posílení ukrajinské armády jsou na konci, tři čtvrtiny jsou rozděleny nebo přiděleny a další budou následovat v příštím měsíci. Důležité však je, že z 11,7 miliardy dolarů požadovaných Bílým domem by 4,5 miliardy dolarů šlo na doplnění vyčerpaných zásob Pentagonu, 4,5 miliardy dolarů na rozpočtovou podporu ukrajinské vlády a pouze 2,7 miliardy dolarů na obrannou a zpravodajskou pomoc jako takovou. Toto nové kolo pomoci má trvat do prosince.
Zelenský musí být ustaraný. Potřebuje přesvědčit USA, že se mu taková masivní mnohamiliardová vojenská pomoc vyplatila. Měl by předvést přinejmenším krvavý pat na jižní frontě. (Rusko už získává převahu v Donbasu.).
Vždy existuje nebezpečí, že to Zelenský přežene. Prozradil to server Politico:
Západní vlády varovaly Kyjev před přílišným rozprostřením svých sil ve snaze získat co největší území, protože Ukrajinci by museli udržet veškeré zisky, kterých by dosáhli. Úředníci uvedli, že očekávají, že Ukrajina přehodnotí své vojenské cíle, pokud znovu získá Cherson. Město Melitopol, rovněž na jihu, však zůstává příliš daleko od ukrajinských pozic, zatímco pozemní útok na Krym během této ofenzívy není pravděpodobný.
To vše nyní kontrastuje s optimistickým tónem, ale holými faktickými informacemi sdílenými v oficiálních ruských prohlášeních o chersonské frontě. Jiné ruské zprávy uvádějí, že „protiofenzíva“ byla prakticky utlumena a ukrajinské síly utrpěly těžké ztráty, které jdou do několika tisíc. Zdá se, že jde o apokalyptický scénář, příliš tragický na to, abychom jej líčili.
Jediným ukrajinským průlomem, který v noci na sobotu zůstal, bylo předmostí přes řeku Ingulec – takzvané Andrejevské předmostí. Spekuluje se o tom, že Rusové mohli ukrajinské jednotky vlákat do „palebné pasti“. Přechody přes řeku byly odříznuty a Rusové pravděpodobně obklíčili ukrajinské jednotky, které uvízly na západní straně Ingulece a nedostávají se k nim žádné zásoby ani posily.
Protiofenzíva ztratila na síle a nyní se mění v poziční boje na jednom či dvou místech ve směru Mykolajiv-Krivoj Rog. Byl také zmíněn ruský protiútok v tom smyslu, že se nyní frontová linie dotýká „administrativní hranice“ Mykolajivské oblasti (což je klíčové město na cestě do Oděsy.) Bylo také hlášeno těžké bombardování města Mykolajiv. Rusové tvrdí, že zničili obrovské množství zbraní.
Ruskou „kontrolu nad doménou“ lze uvést na pravou míru: nepřítel je na jedné straně chycen na holé stepi a odříznut drtivou převahou ruského dělostřelectva a letectva, na druhé straně naráží na dobře opevněné, zakopané obranné linie.
Přesto se Zelenský nemůže vzdát, protože zoufale potřebuje úspěch. Kyjev neustále doufá, že se mu podaří situaci zvrátit, ale jak je to dosažitelné, se teprve uvidí.
Na pozadí této pochmurné situace se v USA ozývá stále více a více skeptických hlasů ohledně politické trajektorie Bidenovy administrativy. Nejnovějším z nich je článek generála (ve výslužbě) Marka Kimmitta, bývalého náměstka ministra zahraničí pro politicko-vojenské záležitosti v Bushově administrativě, ve Wall Street Journal. V něm Kimmitt předpovídá, že průlom je nepravděpodobný a brzy si „logistické nedostatky“ mohou vynutit změnu americké strategie.
Kimmitt podrobněji vysvětluje:
NATO se bude muset vypořádat s klesajícími zásobami špičkových zbraňových systémů. To bude pravděpodobně znamenat delší válku s větším počtem obětí. Znamená to větší tlak ze strany podporujících zemí, trvalou inflaci, méně topného plynu a klesající podporu obyvatelstva.
V zásadě se nabízí tyto možnosti:
- sáhnout hlouběji do zásob NATO zadržovaných pro národní obranu;
- navýšit kritické nedostatky“ odvoláním se na zákon o obranné výrobě a jeho evropské obdoby;
- eskalovat konflikt útokem na Krym a samotné Rusko; nebo
- donutit Zelenského čelit chmurné realitě, že „snižující se zásoby“ zbraní ve skutečnosti obsahují „zprávu o klesající vnější podpoře“ samotné války.
Generál ve výslužbě se sklony k Republikánské straně uzavírá: „Při pohledu do budoucnosti vleklé války, ubývajících high-tech systémů a rostoucích ztrát se pan Zelensky a NATO musí postavit čelem k těžkým rozhodnutím dříve, než jim budou tato rozhodnutí vnucena„.
****
M. K. Bhadrakumar byl povoláním kariérní diplomat. Pro člověka, který vyrůstal v šedesátých letech v odlehlém městečku na jižním cípu Indie, byla diplomacie nepravděpodobným povoláním. Jeho vášní byl svět literatury, psaní a politiky – zhruba v tomto pořadí. Během doktorandského výzkumu díla Tennesseeho Williamse však zkusil zkoušku do státní správy. Zhruba polovinu ze tří desetiletí jeho diplomatické kariéry tvořily mise na území bývalého Sovětského svazu a v Pákistánu, Íránu a Afghánistánu. Další zahraniční mise zahrnovaly Jižní Koreu, Srí Lanku, Německo a Turecko. Píše především o indické zahraniční politice a o záležitostech Blízkého východu, Eurasie, Střední Asie, jižní Asie a Asie a Tichomoří.
Originál článku a obrázků: Indian Punchline
Překlad a české titulky: Admin Nekorektní TOP-CZ
