…Té noci se sovětské jednotky stáhly přes řeku do obranných pozic. Když německá armáda následně znovu ovládla Nemmersdorf, zjistila, jaká zvěrstva páchala Rudá armáda na německých civilistech. Kromě 14 civilistů, na které narazili nejdřív, Němci zjistili, že se masakr týkal mnoha dalších osob po celé vesnici a odhalili tak brutální rozsah násilí.
Nacistické německé úřady sestavily mezinárodní komisi, do níž byly zapojeny neutrální země jako Španělsko, Švédsko a Švýcarsko, aby případ vyšetřila.
Později se objevily zprávy a fotografie, podle nichž bylo nalezeno až 13 mrtvých žen s vyhrnutými sukněmi a staženým spodním prádlem, což naznačovalo, že byly znásilněny. Znásilněné dívky a ženy byly ve věku od 8 do 84 let.
Generálmajor Erich Dethleffsen, bývalý náčelník štábu německé 4. armády, po válce uvedl, že když Sověti vstoupili do vesnice, mučili civilisty tak, že je před zastřelením přibíjeli na vrata stodoly. Mnoho žen bylo před zastřelením znásilněno a popraveno bylo také asi padesát francouzských a belgických válečných zajatců.
Jiný svědek po válce vyprávěl, že na dvoře viděl vůz, na němž byly za ruce přibity nahé ženy, jakoby byly ukřižované. Nedaleko ve stodole, byly nalezeny další dvě nahé ženy přibité ke dveřím ve stejné pozici. Uvnitř různých obydlí bylo objeveno celkem 72 těl, mezi nimiž byly ženy, děti a 74letý muž. Některé děti měly rozbité hlavy.
Bezprostředně po masakru nacistická propaganda popsala pachatele jako „sovětské bestie“ a „žhářské vrahy“ a využila událost k tomu, aby vykreslila postupující Rudou armádu jako brutální a nelidskou. Ministr propagandy Joseph Goebbels chtěl prostřednictvím státem kontrolovaných novin rozšířit zprávu, že nastane „systematické, kruté vyvražďování všech jednotlivců a Německo se promění v jedno velké pohřebiště“. Jeho cílem bylo vzbudit strach, aktivizovat německé obyvatelstvo a posílit jeho odhodlání bránit se sovětskému postupu za každou cenu. Strategie zafungovala a civilisté okamžitě zareagovali, zvýšil se počet dobrovolníků vstupujících do Volkssturmu neboli Lidové bouře, což byla nová obranná milice, do níž byli od 18. října 1944 přijímáni muži ve věku od 16 do 60 let.
Milice se připojila k pravidelné armádě v posledních obranných bojích proti spojeneckým vojskům a tvořila jednu z posledních složek totální války vyhlášené ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, která byla součástí nacistické snahy překonat vojenskou sílu nepřátel silou vůle.
Tisíce mužů, špatně vybavených a nedostatečně vycvičených, bojovaly a umíraly za německé válečné úsilí, i když se porážka stala nevyhnutelnou.
Masakr v Nemmersdorfu také vyvolal masový exodus civilistů prchajících před postupující Rudou armádou. Ti, kteří uprchli, se často setkali s krutými podmínkami, zatímco ti, kteří zůstali, čelili brutálnímu násilí, včetně poprav, nucených prací a rozšířených sexuálních útoků.
Do roku 1950 uprchlo nebo bylo vyhnáno ze střední a východní Evropy do Spojenci okupovaného Německa a Rakouska přibližně 12 až 14,6 milionu Němců. Odhaduje se, že až 2 miliony německých žen se staly oběťmi sexuálního násilí, když sovětská vojska procházela východní Evropou a Německem. Ve městech jako Berlín, kde v posledních týdnech války bujelo sexuální násilí, mělo mnoho žen pocit, že před utrpením nelze uniknout a spáchaly sebevraždu.
Po pádu komunismu vyšly najevo nové informace o masakru v Nemmersdorfu, které potvrdily, že se sovětští vojáci dopustili závažných válečných zločinů. Nacistická propaganda a některá svědectví však události značně zveličovaly. Ačkoli plný rozsah masakru je stále nejasný, dnes se má za to, že bylo popraveno 26 německých civilistů, nikoli 72, a nejméně dvě, možná tři mladé ženy byly znásilněny.
Masakr v Nemmersdorfu je jasnou ukázkou katastrofálních důsledků Hitlerových scestných ambicí. Jeho slib Lebensraumu nevedl k prosperitě, ale k rozsáhlému utrpení a devastaci. Jak Rudá armáda postupovala, brutalita páchaná na německých civilistech odrážela hrůzy, které nacistické Německo napáchalo v celé Evropě. Miliony Židů byly systematicky vyvražděny v koncentračních táborech a miliony sovětských válečných zajatců byly popraveny, zemřely hlady, nebo na nucených pracích. Hitlerova vize dobývání nakonec přinesla jen zkázu a miliony Němců musely čelit důsledkům jeho rozhodnutí po celá desetiletí.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#historie
#dejiny
#sovety
#ww2
