Německo opět zbrojí, verbuje a ústy Merze otevřeně vyjadřuje válečné choutky. Německá vláda si také dala závazek, že Bundeswehr bude mít největší armádu v Evropě.
Je otázka, jak na to, když politici zničili průmysl a většina Němců nemá zájem bojovat v zájmu BlackRocku, jehož zájmy Merz zastupuje.
Německo stále více připravuje svou kritickou infrastrukturu na možný vojenský konflikt na východním křídle NATO.
Na konci září se v Hamburku, největším německém přístavu, konala třídenní příprava: jednotky NATO vstoupily do země přes Hamburk a byly přesouvány na východ s těžkou technikou.
Základní scénář cvičení výslovně zmiňuje zesílené napětí s Ruskem v pobaltských státech.
Cvičení se jmenovalo „Red Storm Charlie.“ Od 24. do 26. září se do něho zapojilo asi 1 700 lidí, včetně asi 500 vojáků Bundeswehru.
Do účasti se zapojila také policie, hasiči, Spolková agentura pro technickou pomoc, úřady, nemocnice a společnosti jako Airbus, HHLA a Hamburský přístavní úřad.
Scénář byl pozoruhodně konkrétní: napětí mezi Ruskem a NATO v pobaltských státech se vyhrotilo.
Pro „důvěryhodné odstrašení“ byly jednotky NATO přesunuty na východní křídlo. Některé z těchto sil přistály v Hamburku s vybavením a poté postupovaly dále na východ.
Nešlo vůbec jen o teoretické simulační hry. V noci projížděla kolona asi 70 vojenských vozidel Hamburkem, vrtulníky sledovaly pohyby. Simulované incidenty zahrnovaly sabotáž a nad přístavem kroužil dokonce i dron vybavený výbušninami. DW
Za „Red Storm Charlie“ stojí mnohem větší koncept: Operační plán Německa (OPLAN DEU).
Tento plán reguluje, jak Německo podporuje své vlastní a spojenecké ozbrojené síly v případě krize a obrany.
Bundeswehr výslovně popisuje, jak má být zaručeno „nasazení a zásobování“ vlastních i spojeneckých ozbrojených sil. Stovky tisíc vojáků mohly být přepravovány, lékařsky opečovávány a chráněny po celém Německu.
Díky své geografické poloze by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem NATO. Přístav Hamburk v tom hraje zvláštní roli: vojáci, vozidla, zbraně a zásoby by zde mohli přistát a poté být přepraveni dále na východ po silnici a železnici.
Samotný přístav Hamburk uvádí, že v nouzové situaci může být nutné po několik měsíců přesouvat statisíce vojáků NATO přes Německo.
Podle Bundeswehru zahrnuje kompletní operační plán přibližně 1 400 stran a je klasifikován jako tajný. Proto jsou veřejně známé pouze jeho základní parametry.
Spojení s Ruskem není interpretací kritiků. Bundeswehr výslovně ospravedlňuje operační plán změněnou bezpečnostní situací od ruského útoku na Ukrajinu a popisuje Rusko jako největší hrozbu pro mír a bezpečnost v Evropě.
NATO proto údajně posílilo svá obranná opatření ve střední, východní a jižní Evropě.
V případě „Red Storm Charlie“ se předpokládalo odpovídající zhoršení situace na východním křídle NATO. Deutsche Welle popisuje operační plán jako přípravu na případ možného ruského útoku na území NATO.
Oficiálně nebyl prováděn žádný německý ani NATO útok na Rusko.
Další vývoj je obzvlášť nápadný: válečná připravenost se stále více rozšiřuje do civilních oblastí.
Do činnosti se zapojují přístavy a logistické společnosti, stejně jako policie, hasiči, nemocnice a soukromé společnosti. Operační plán výslovně sleduje přístup zahrnující celou vládu a celou společnost.
V případě napětí nebo obrany je civilní infrastruktura podporována vojenskou logistikou.
„Red Storm Charlie“ tak prezentuje to, co bylo dlouho hlavně ve vojenských plánovacích dokumentech:
Německo se prakticky připravuje stát se centrálním uzlem pro masivní přepravu vojáků NATO a materiálu na východ v případě války a přístav Hamburk je jedním z klíčových uzlů pro tento přístup.
