Německá ministryně zahraničí varovala Peking před „následky“ údajné podpory Moskvy
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock pohrozila Pekingu sankcemi během setkání v Bruselu, kde se sešli špičkoví diplomaté EU, aby prodiskutovali nedávné zpravodajské informace naznačující, že Čína poskytuje vojenskou podporu Rusku uprostřed ukrajinského konfliktu.
Před pondělním setkáním vysoký představitel EU uvedl, že „zprávy od zpravodajských zdrojů“ poukazují na „existenci továrny v Číně na výrobu dronů, které jsou dodávány do Ruska“. Nejmenovaný zdroj označil obvinění za „přesvědčivá“ a „věrohodná“, ale připustil, že neexistují žádné jasné důkazy o přímé vojenské spolupráci mezi Čínou a Ruskem.
Baerbocková po schůzce ministrů zahraničí EU řekla novinářům, že blok přijme opatření, pokud se taková spolupráce potvrdí.
„Zavádíme další sankce proti Íránu a také to dáváme jasně najevo, pokud jde o pomoc čínským dronům, protože i to musí a bude mít důsledky,“ řekla Baerbocková, aniž by uvedla další podrobnosti.
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani se k této otázce také připojil, varoval Peking před „velkou chybou“ a zdůraznil, že je důležité „vyslat zprávu do Číny, aby se zabránilo eskalaci“.
Čína obvinění odmítla jako „nepodložené spekulace a hanobení“ a trvala na tom, že „s vývozem vojenských produktů zachází obezřetně a zodpovědně“.
„Nikdy jsme žádné straně konfliktu neposkytli smrtící zbraně a přísně kontrolujeme vývoz vojenských a dvojích dronů v souladu se zákony a předpisy,“ řekl v pondělí mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien .
Po obviněních Západu, že dodává Rusku zboží použitelné na výrobu zbraní, Čína v červenci zavedla zákaz vývozu všech civilních dronů, které by mohly být potenciálně použity pro vojenské účely.
„Rád bych znovu potvrdil, že Čína zastává k ukrajinské krizi objektivní a spravedlivý postoj a aktivně podporuje mírová jednání, což je v ostrém kontrastu s některými zeměmi, které uplatňují dvojí metr a stále přilévají olej do ohně na ukrajinskou krizi. “ dodal Lin Jian.
Minulý měsíc USA uvalily sankce na dvě čínské firmy, které vyrábějí motory a díly pro drony, a tvrdí, že tyto společnosti dodávají své produkty do Ruska, což umožňuje jejich armádě zaútočit na Ukrajinu bezpilotními prostředky dlouhého doletu. V září USA oznámily další sankce vůči Íránu v reakci na údajné dodávky balistických raket a bezpilotních prostředků Moskvě ze strany Teheránu. USA rovněž obvinily Severní Koreu z dodávek dělostřeleckých granátů a nedávno také z vysílání vojáků na pomoc Rusku.
Ukrajinská armáda je téměř zcela závislá na zahraniční pomoci, zatímco vláda spoléhá na mezinárodní financování, aby udržela agentury v provozu a zaměstnanci byli placeni. Od února 2022 vyčlenily USA podle údajů Pentagonu pro Ukrajinu 182,99 miliardy dolarů, z čehož bylo vyplaceno 86,7 miliardy dolarů. Podle údajů německého Kielského institutu pro světovou ekonomiku přispěly evropské státy, včetně Spojeného království, za stejné období Ukrajině kolem 127 miliard dolarů.
