Poté, co padla mizerná německá vláda – jistě ne náhodou záhy po volbách v USA, jejichž je Německo vazalem – se dohaduje termín nových voleb, který by měl být stanoven nejpozději na březen (původně měly být volby koncem září).
Ovšem zbývající vládní strany se snaží nové volby co nejvíc oddalovat, zcela jistě ve snaze udržet se co nejdéle u lukrativních koryt. Druhým důvodem, proč třeba i pod falešnými záminkami volby zdržují, je fakt, že AfD neustále rostou preference a je tedy pro stávající politickou stoku nebezpečná.
Jde v podstatě o jedinou skutečně opoziční stranu, která sice nebude součástí vlády, ale celkově by mohla mít v budoucím složení Bundestagu mnohem větší slovo, byla by tedy velmi silnou opozicí.
Proto nyní přichází snahy o urychlení jejího zákazu, aby tak byla – přesně po vzoru známého z Německa 30. let – zničena jediná reálná opozice. A to ideálně dřív, než přijdou volby…
V době, kdy se hroutí německá vláda, jeden z hlavních zastánců zákazu Alternativy pro Německo (AfD), politik CDU Marco Wanderwitz, prosazuje urychlenou proceduru těsně před novými volbami (pozn.: již nyní je jisté, že CDU bude v nové vládě a bude mít kancléře).
„Naším cílem je stále předložit návrh a hlasovat o něm v tomto volebním období, a tak zahájit řízení u Spolkového ústavního soudu,“ řekl Redaktionsnetzwerk Deutschland. Řekl, že věci se nyní musí pohnout rychle.
Poslanec Wanderwitz, který byl v místních volbách poražen politikem AfD, ale získal opětovný vstup do Bundestagu díky tomu, že byl na kandidátce strany CDU, prosazuje zákaz už rok.
Aby mohl podat návrh na zákaz AfD, potřebuje, aby s ním hlasovalo 37 kolegů poslanců, tedy 5 procent poslanců Bundestagu.
Wanderwitz se pokouší využít zatčení tří osob ze skupiny Saští separatisté, kteří měli vazby na AfD, přičemž Wanderwitz tvrdí, že skupina má vazby na pravicový terorismus. AfD naznačila, že nemá žádné vazby na saské separatisty a distancuje se od této skupiny.
Pozoruhodné je, že mnozí na levici mají otevřené vazby na levicové extremistické skupiny, a dokonce i současná ministryně vnitra země Nancy Faeserová psala pro Antifa Magazine krátce předtím, než získala svou funkci.
Tedy aktivně pracovala pro skupinu, o níž je známo, že je označena za levicově extremistickou skupinu.
Politici v Německu jsou v této otázce rozděleni. Vůdce CDU Friedrich Merz už prý není zásadně proti zákazu, ale tvrdí, že chce sledovat nový vývoj. FDP, která byla kdysi proti tomuto kroku, se nyní přibližuje k zákazu.
Pozoruhodné je, že obě strany mohou získat voliče od konkurenční AfD, pokud by byla strana zakázána. Zelení mezitím chtějí postupný proces směřující k zákazu, včetně konzultací s právními experty.
Wanderwitz sám je připraven odejít z politiky, což znamená, že v době, kdy bude zvolena příští vláda, již nebude její součástí.
Bez ohledu na to, co se stane, uznání zákazu AfD by mohlo trvat roky. Jakýkoli konečný zákaz by musel schválit Spolkový ústavní soud a břemeno takového zákazu by mělo být velmi vysoké.
Pozoruhodné je, že strana AfD běžně získává mezi 16 a 20 procenty celostátních hlasů a je druhou nejpopulárnější stranou v zemi. Soudy nikdy nezakázaly tak populární stranu, takže pokud by návrh prošel, byla by připravena půda pro potenciální národní krizi, .
Další divokou kartou v potenciálním zákazu AfD jsou Donald Trump a Elon Musk.
Musk se na své platformě X projevil jako podporovatel strany. Jakýkoli krok směrem k úpadku demokracie v Německu, včetně zákazu hlavní opoziční strany, by mohl vést k americkým sankcím a zvýšení napětí se Spojenými státy vedenými Trumpem.
Minulý týden Musk nazval kancléře Olafa Scholze „bláznem“ a včera tak pro změnu nazval ministra hospodářství Roberta Habecka, což je nejnovější známka toho, že se zvyšuje napětí mezi novým americkým mocenským blokem a levicově liberální elitou EU.
Právě to by mohlo AfD, která jako jediná německá strana Trumpa otevřeně podpořila, nakonec zachránit…
[Celkem: 1 Průměrně: 5]
