Možná k vám také dorazila zpráva, že Norsko si přeje odvolání polského konzula kvůli tomu, že se angažoval v kauzách odebírání polských dětí norskou juvenilní justicí. Já naopak tvrdím, že boj proti takovým zvrácenostem je správný
Ilustrační snímek: pxhere.com
O zvrácených praktikách norské juvenilní justice Barnevernet jsem už na svém blogu psal mnohokrát. Jsem přesvědčen, že děti se mají ze své biologické rodiny odebírat jen v případě, pokud se tam k dítěti dlouhodobě chovají jako k nevolníkovi, podobně jako tomu bylo například v kuřimské kauze. Jen, když je dítě dlouhodobě týráno, tak by se takto zasáhnout mělo. Ale nikoliv z tak banálních důvodů, jako se tomu děje v Norsku a v zemích, které se těmito praktikami inspirují. Takové důvody můžou být například „nedostatečný oční kontakt“, „nadměrný oční kontakt“ nebo když dítě jí na návštěvě u kamarádů moc sladkého a další množství doslova absurdních důvodů, které si můžete přečíst na odkazu ZDE. A mezi těmito body dokonce nechybí ani důvody politické, jako například, že se jeden z rodičů negativně na veřejnosti vyjadřoval o Barnevernetu.
Proto si každého člověka, který proti těmto věcem začne bojovat, velice vážím. A jak je vidět, svého konzula Slawomira Kowalskeho si váží i samotní Poláci, neboť právě za to, že pomáhal takto postiženým polským občanům v Norsku, získal doma ocenění „konzul roku“.
A myslím si, že obdobně bychom se za to měli Poláků zastat i my, neboť i Češi mají celou řadu nedobrých zkušeností s tamní juvenilní justicí. Věřím tomu, že když se postavíme v těchto záležitostech do jednoho šiku s Polskem, tak tím určitě pomůžeme i samotným Norům. A teď nemyslím Norům jako státu, ale Norům jako lidem, když tam mají takovýto podivný problém se svobodou a demokracií. Jsem přesvědčený, že čím víc se na takovéto věci, jako je mánie v odebírání dětí z banálních důvodů ze svých biologických rodin bude upozorňovat a kritizovat, tím dřív si tamní úřady uvědomí, že to, co dělají, asi není úplně to nejsprávnější.
Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském
