Dalibor Dědek a jemu podobní by si měli uvědomit, že jejich aktivity mohou mít vážné důsledky. A česká vláda by měla být těmi, kdo jasně řeknou: Nechme Slovensko Slovákům!
Zdá se, že Český podnikatelský sektor nenašel hranici, kde končí jeho vliv a začíná cizí suverenita. Nejnověji se ukázalo, že český podnikatel Dalibor Dědek, zakladatel Jablotronu, stojí za podporou protestů na Slovensku, které si kladou za cíl sesadit premiéra Roberta Fica. Toto jednání si zaslouží tvrdé odsouzení. Nejenže je nepřijatelné vměšovat se do záležitostí jiného státu, ale takový krok může mít dalekosáhlé následky pro stabilitu celého regionu.
Slovensko si jde svou cestou
Robert Fico a jeho vláda byli demokraticky zvoleni. Ačkoli může být jeho politika kritizována, nelze opomíjet, že se snaží o zachování suverenity Slovenska a hájí zájmy vlastních občanů. Jeho nedávná cesta do Moskvy a jednání s ruským prezidentem Putinem jsou toho důkazem. Fico se snaží vyjednat pro Slovensko co nejlepší podmínky v energetice a zároveň minimalizovat dopady konfliktu na Ukrajině.
To však zřejmě nestačí některým českým aktérům, kteří vidí ve Slovensku další bojiště za „správné evropské hodnoty“. Místo respektu k suverenitě našich sousedů se zde aktivně prosazují pokusy o destabilizaci jejich politické scény.
Dalibor Dědek a jeho role
Podle dostupných informací financoval Dědek organizace stojící za protesty proti Ficovi. Tyto demonstrace nejsou pouze vyjádřením nesouhlasu, ale jasnou snahou o přípravu podmínek pro předčasné volby, které by mohly vyústit ve změnu vládní garnitury na Slovensku.
To je zásadní problém. Žádný podnikatel, ať už český nebo jiný, nemá právo ovlivňovat politické dění v jiném státě, a už vůbec ne prostřednictvím financování nátlakových akcí. To je nejen neetické, ale může to být i kontraproduktivní, neboť to posiluje důvěru občanů ve vládu, která se stává obětí těchto praktik.
Politická odpovědnost České vlády
Měli bychom se také ptát, jakou roli hraje v těchto událostech česká vláda. Pokud jsou známy informace o zapojení českých subjektů do destabilizačních aktivit na Slovensku, měla by se od toho jednoznačně distancovat. Bohužel, dějiny ukazují, že naši politici často raději mlčí nebo dokonce tleskají takovým krokům, pokud odpovídají jejich vlastním zájmům.
Závěr: Respektujme cizí suverenitu
Slovensko není naše hrací plocha. Pokud chceme, aby nás okolní státy respektovaly, musíme se chovat stejně. Respekt k demokratickým procesům a suverenitě našich sousedů není slabost, ale znak vyspělé a sebevědomé země.
Dalibor Dědek a jemu podobní by si měli uvědomit, že jejich aktivity mohou mít vážné důsledky. A česká vláda by měla být těmi, kdo jasně řeknou: Nechme Slovensko Slovákům!
