Společnost, Zahraničí
chřipka, Roman Kovařík, statistika, vakcína
Představte si mysl člověka, který celý život zasvětil víře v technologický triumf medicíny. V jeho světě je rovnice jasná: více vakcíny se rovná méně nemocných, méně hospitalizací a méně úmrtí. Je to čistý, logický a uklidňující svět. A pak mu na stůl položíte brazilskou studii mapující období let 2000 až 2023. V tu chvíli se v jeho hlavě začne odehrávat drama, které nemá logické východisko. Neřešitelný rébus v hlavě zastánce vakcinace proti chřipce.
První trhlina: Úspěch, který nefunguje.
Zastánce vakcinace začne číst s úsměvem. Brazílie dosáhla něčeho nevídaného: proočkovanost seniorů tam vyletěla ze 72 % na téměř absolutních 97–100 %, dokonce na 120 %, kdy si část seniorů nechala v jednom roce aplikovat dávku vakcíny proti chřipce opakovaně. Je to organizační a logistický triumf. Jenže když jeho oči sjedou na křivku relativní úmrtnosti a hospitalizací, úsměv zamrzne. Křivky neklesají. Ony se dokonce odmítají i jen zastavit. V datech ze země s takto masivním pokrytím se objevuje mnohdy i brutální „protitrend“. Podle všech učebnicových předpokladů by úmrtnost měla pod tíhou vakcinace klesat k nule. Místo toho v Brazílii úmrtnost seniorů na chřipku od roku 2007 vykazuje vzestupnou tendenci a v roce 2022 dosahuje rekordních vrcholů. V hlavě zastánce se ozve první varovný signál: Jak může stoprocentní nasazení preventivní vakcinace, tak účinné zbraně, vést k rekordním ztrátám?
Druhá trhlina: Problém jménem interference.
V hlavě zastánce vakcinace se spustí obranný mechanismus: „To musí být špatnou metodikou! Nebo stárnutím populace!“ Jenže studie pracuje s relativními čísly na 100 000 obyvatel daného věku. Demografický posun tedy trend nevysvětluje. Zastánce vakcinace začíná narážet na neřešitelný rébus. Jak je možné, že země, kde je očkován prakticky každý, vykazuje horší výsledky než v dobách, kdy byla proočkovanost o čtvrtinu nižší? Do jeho vědomí se začne vkrádat kacířská myšlenka: Co když pravidelná, každoroční stimulace imunitního systému seniora neposiluje, ale naopak jej fixuje v neefektivní odpovědi? Co když ta „negativní nula“ v datech není statistická chyba, ale důkaz, že jsme u seniorů narušili přirozenou schopnost adaptace na živý virus výměnou za systémový zánět, který jim jen odčerpal poslední rezervy?
Třetí trhlina: Intelektuální kapitulace.
Finální střet nastává u grafů, které ukazují absolutní absenci korelace mezi tím, kolik vakcín se vpravilo do svalů, a tím, kolik lidí zemřelo. Nejenom, že chybí kauzalita, že vakcinace redukuje riziko, ale dokonce chybí i prostá matematická korelace. Zastánce vidí, že virus (zejména kmen H3N2) si prochází populací seniorů bez ohledu na jejich vakcinační status. V jeho hlavě se boří mýtus o „add-on benefitu“. Namísto toho, aby vakcína byla onou přidanou hodnotou k přirozené ochraně (trumf hybridní imunity začali vynášet zastánci plošné vakcinace v době pandemie covidu 19), vystupuje jako irelevantní proměnná, která v momentě absolutního rizika nenabízí žádnou definovatelnou a uchopitelnou ochranu
Epilog: Útěk do říše hypotéz.
Jak se s tím zastánce vakcinace vyrovná? Většinou intelektuální kapitulací převlečenou za naději. Do jeho závěrů se začne vkládat věta: „Bez očkování by to pravděpodobně bylo ještě horší.“ Je to věta, pro kterou sice nemá v oněch 23 letech brazilských dat jediný důkaz, ale poskytuje mu aspoň prostor pro manévrování, sice nedůstojný prostor, ale prostor. A nebo zoufalý zastánce vakcinace začne vyhledávat možné i nemožné záchytné teorie – od vlivu klimatických změn na mutace viru až po specifika lokálního kódování diagnóz – bez jakéhokoli pozadí v reálných datech bez jakýchkoliv důkazů, že jeho obranná (ve skutečnosti ovšem ústupová) teorie je vůbec k řešení na stole.
Dělá to jen proto, aby si nemusel připustit to, co brazilská data křičí do celého světa: Že vyšší proočkovanost nutně negeneruje zdravější populaci. Že technologický diktát narazil na biologickou realitu konečných rezerv, kterou nelze přelstít žádnou tabulkou ani další dávkou antigenu. Že není třeba srovnávat proti sobě různé populace bez znalosti podrobností o nich. Že stačí porovnat vývoj proočkovanosti s vývojem úmrtnosti a incidence hospitalizací ve stejné populaci jen tváří v tvář ubíhajícímu času.
Zpočátku se úmrtnost na chřipku a vrchol hospitalizací vyrovnal vrcholu z roku 2000 po devíti letech. Pak znovu nastal vrchol po 4 letech, pak po třech letech (ale byl dvojnásobně vysoký). A od roku 2016 se výše úmrtnosti na chřipku a míra hospitalizací nevrátila na úroveň roku 2000. To má být důkaz, že zvyšováním proočkovanosti seniorské populace těm lidem prodloužíme život. To asi ne, co? [zdroj]
Podvod jménem chřipka. Hlavním účelem narativu je prodávat bezcenné vakcíny.
Čím více vakcíny, tím více úmrtí.
Čím víc se budou senioři očkovat na chřipku, tím méně jich na chřipku umře… Opravdu?
Neziskovka Ministr zdraví na svých webových stránkách velkou pozornost věnuje přínosu vakcinace proti chřipce a altruisticky lobuje za legislativní změny, které by umožnily zavést vakcinaci v lékárnách. Důvod je zcela čirý – víc naočkovaných seniorů znamená méně hospitalizací a úmrtí na chřipku.
Ale opravdu umírá méně osob na chřipku ve vysoce proočkovaných státech? B. Panzarové, studentce Tomáše Fürsta, otázka nedala spát a vyhledala si data o počtech úmrtí na chřipku a proočkovanosti osob starších 65 let proti chřipce v evropských státech za roky 2011-2023. Dva z těchto grafů za roky 2023 a 2022 jsou uvedené níže.
Korelaci mezi očkováním na chřipku u seniorů a úmrtím na chřipku jsme zjistili, leckdy i signifikantní (p
Moudrý student biostatistiky však ví, že korelace není kauzalita, Tomáš Fürst rovnou tlumí počáteční škodolibou radost a vás čtenáře mám pobídnout, abyste hledali možná vysvětlení daného jevu.
Ale dokázali by vysvětlit tuto korelaci i autoři NOS či jejich poradci z neziskovky Ministr zdraví?
Každá analýza potřebuje nezávislou kontrolu. Proto chceme vidět analýzu Hospodářské komory, kterou v NOS i na Ministr zdraví citují, aby bylo zřejmé, jak moc se jejím závěrům může důvěřovat. [zdroj]
Mýtus, že nás vakcíny zachránily, je lež. Podvody s testováním účinnosti i bezpečnosti.
