Lidské slzy jsou složeny z 99 % z vody, která je smíšena přibližně s 1 % soli a 0,2 až 0,5 % bílkovin a organických sloučenin jako jsou glukóza, aminokyseliny a fermenty. Hmmm, to zni jako opravdová mňamka. Teď vám to tak možná nepřijde, ale až se jednou probudíte jako obří můra, budete mluvit jinak.
Někteří tropičtí motýli z čeledí můr (Noctuidae), píďalek (Geometridae) a zavíječů (Pyralididae) napadají oči kopytníků, lidí i jiných savců. Mají ostrý sosák, někdy na konci s trny, jimiž dráždí spojivky a sají spojivkový mok, slzy, v některých případech i hnis a krev. Pro některé druhy je to zdroj obživy (můra Calyptra eustrigata z jihovýchodní Asie dokonce probodává kůži savců včetně člověka a saje krev), jiné pouze hledají vodu. Jsou známy také druhy, které sají slzy plazů, prozatím však nebyli pozorováni motýli sající na ptácích. První takový případ byl zaznamenán až u madagaskarské můry druhu Hemiceratoides hieroglyphica. V noci napadá spící ptáky, ostrým sosákem proniká přes zavřená víčka a saje slzy. To je poměrně obtížný úkon, neboť ptáci mají kromě horního a dolního víčka ještě mžurku, tenkou blanku, která se pod oběma víčky přetahuje přes oko od vnitřního koutku šikmo nahoru. Proniknout až k slzám tak není snadné. Proto nejspíš motýli živící se slzami nebo jiným očním materiálem dávají obvykle přednost savcům před ptáky.
Proč ale motýli vyhledávají ptačí slzy, místo aby pili vodu z louží jako mnozí jejich příbuzní? Důvodem by mohl být silný predační tlak. U kaluží bývá v noci mnoho žab čekajících na hmyzí kořist, a můrám se tedy vyplatí hledat vodu jinde. Takže až si budete chtít udělat výlet s přespávačkou v exotickém lese, vezměte si s sebou potápěčské brýle. Co bude příště? Můra odsávající vodu z kolene?
Zdroj obrázku Flickr
