NORSKO: Pohřební ústavy v Norsku žádají stát o podporu. Letos byt počet nebožtíků až o 13 procent menší, než v minulých letech. Přeplněné márnice a hromadné hroby? Ani náhodou!!! Podobná situace je i v dalších evropských zemích.
Erik Lande vlastní pohřební společnost na jihu Norska. Za tři generace, co jeho rodina podnik provozuje, nikdy nežádali stát o pomoc. Během karanténních opatření však počet pohřbů klesl ze zhruba třiceti na méně než deset měsíčně.
Úmrtí kvůli zanedbání jiných nemocí
Příčinou norské situace přitom rozhodně není jen fakt, že se díky drastických karanténám umíralo méně lidí než jindy (tedy i méně lidí např. s chřipkou).
Autoři nové studie agentury EuroMOMO zdůrazňují, že výsledné počty nebožtíků jsou ovlivněny také počtem zemřelých na jiné nemoci, nichž byla kvůli koronaviru zanedbána péče (např. rakovina).
Norsko přitom zavedlo stejná bezpečnostní opatření jako ostatní země, například jako Česká republika. Zavřeny byly školy, bary a další veřejná místa. Zakázáno bylo cestovat za hranice či pořádat hromadné akce.
[youtube https://www.youtube.com/watch?v=oVcxdRsSsvI?feature=oembed&w=1220&h=915]
Rozhovor dermatoložky Alice Tomkové o hysterii kolem koronaviru se Stanislavem Novotným pro Slobodný vysielač (pořad Na prahu změn). Audio 15 minut
Statistika: Byla vůbec nějaká epidemie?
Společnost EuroMOMO, která jako jediná (!) v Evropě zveřejňuje počty zemřelých, se zabývá situací ve 20 státech. ČR mezi nimi není, ale my čísla známe ze statistického ústavu: Letos u nás zemřelo nejméně lidí za poslední čtyři roky.
Státy s žádným nárůstem
Státy, kde byl letos (podle měření Euromomo) absolutní počet zemřelých zhruba stejný jako v jiných letech a nedošlo ani k žádnému skokovému nárůstu (celkem 11 států):
Rakousko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Lucembursko, Malta, Norsko, Portugalsko.
Státy s výkyvem
Státy (celkem 9), kde byl zaznamenán skokový nárůst a pak prudký pokles (vždy kolem března):
Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Holandsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království.
Ve všech zemích přitom byly přibližně stejné karanténní opatření. Znatelně nejmírnější karanténa byla ve Švédsku, ale i tak byla tato země co do poměrného počtu zemřelých daleko za Španělskem, Itálií, Spojeným královstvím, Holandsku, Belgii…
Důvod, proč ve většině evropských států neměla nákaza parametry nejen epidemie, ale dokonce ani sezónní chřipky, je předmětem zkoumání.
