Nová špičková studie potvrdila, že společnost Pfizer distribuovala „špatné dávky“ Covidových injekcí

Nová špičková studie potvrdila, že společnost Pfizer distribuovala „špatné dávky“ Covidových injekcí

Tato nová studie následuje starší dánskou studii, která jako první na světě potvrdila, že mRNA injekce proti Covidu nejsou všechny stejné, ale různé šarže mají různý účinek, přičemž některé šarže vykazují velmi vysoký počet vážných vedlejších účinků či dokonce úmrtí.

Rozsáhlá studie předních skandinávských vědců opět potvrdila, že farmaceutický gigant Pfizer distribuoval nebezpečné „špatné šarže“ injekcí mRNA Covid pro veřejné použití.

Studie byla zadána poté, co dřívější dánská studie z roku 2023 zjistila, že příjemci injekcí mRNA společnosti Pfizer zaznamenali vysokou míru vedlejších účinků a úmrtnosti.

Nová studie vedená lékařkou a vědkyní Dr. Vibeke Mannichovou a renomovaným kardiologem profesorem Peterem Riis Hansenem z Kodaňské univerzity si dala za cíl zjistit příčinu nárůstu závažných nežádoucích příhod a úmrtí v Dánsku a Švédsku.

Výsledky byly publikovány v lékařském časopise MDPI .

Čtyřčlenný výzkumný tým se snažil potvrdit předchozí zjištění z dánské studie z roku 2023 v nezávislém souboru dat analýzou veřejně dostupných záznamů o podezření na nežádoucí účinky.

Analyzovali oficiální vládní data od Švédské agentury pro léčivé přípravky.

Získali 57 000 datových souborů z populací Švédska a Dánska za období tří let.

Dánská celostátní studie z roku 2023 zjistila neočekávaný bezpečnostní signál závislý na šarži pro injekci Covid mRNA od společnosti Pfizer.

Výsledky naznačovaly, že někteří lidé dostali „špatné dávky“ injekcí.

Nová studie vedená Dr. Mannichovou se snažila potvrdit výsledky dřívější studie srovnáním četnosti suspektních nežádoucích účinků závislých na šarži (SAE).

Tyto SAE byly hlášeny vnitrostátním orgánům v Dánsku a Švédsku.

Obě země mají společnou databázi takových hlášení.

Výzkumníci analyzovali SAE a údaje o šaržích vakcín od národních úřadů v Dánsku a Švédsku. Vědci poté analyzovali vztah mezi počtem dávek vakcíny a SAE na šarži.

Rovněž porovnávali četnost a závažnost závažných nežádoucích účinků pro šarže sdílené mezi oběma zeměmi.

Analýza švédských údajů ukázala, že hlášené vedlejší účinky byly rozšířeny napříč šaržemi vakcín, které měly tři velmi odlišné profily vedlejších účinků.

To ukazuje, že v Dánsku došlo k prudkému nárůstu vedlejších účinků v určitých dávkách injekcí proti Covidu, což potvrdily i švédské údaje.

Stejný vzorec byl také popsán v nezávislé studii z České republiky zveřejněné v červnu 2024 (Fürst et al., 2024).

To je velmi neobvyklé, protože léčivý přípravek by měl mít jeden profil vedlejších účinků a ne tři různé.

Druhým důležitým aspektem tohoto výzkumu je, že švédské údaje ukazují vysokou úroveň podhodnocování vedlejších účinků.

Odborníci varují, že přecházení nehlášených vedlejších účinků je velkou červenou vlajkou, zejména ze strany zdravotníků.

Podle docenta Jonathana Gilthorpea, který byl součástí nového studijního týmu, výsledky vyvolávají vážné obavy o bezpečnost vakcín.

„Účelem systému hlášení nežádoucích účinků je poskytnout včasnou detekci nežádoucích účinků spojených s léčivým přípravkem, zejména závažných nežádoucích účinků,“ řekl Gilthorpe.

„V případě BNT162b2 (Pfizer) a dalších vakcín proti COVID-19 se to z nějakého důvodu nestalo a bezpečnostní signály byly přehlédnuty. Naše zjištění ukazují, že oficiální zprávy vyvolávají vážné obavy o bezpečnost vakcíny, které nebyly adekvátně řešeny.

Existují důkazy, že oficiální údaje, které nám byly poskytnuty, nebyly analyzovány na bezpečnostní signály závislé na šarži.“

Nová studie také odhaluje, že naprostá většina (75 %) hlášených nežádoucích účinků se týkala žen.

Tento objev také podporují další nedávné studie, které analyzovaly údaje o nežádoucích účincích a dospěly k podobným závěrům.

Jeden z autorů studie, statistik Max Schmeling, řekl:

„Pro pozorovaný rozdíl mezi pohlavími může být několik důvodů.

Ale ať už je důvod jakýkoli, je to bezpečnostní signál, který měly úřady prošetřit.“

Bezpečnostní signál závislý na šarži pozorovaný v Dánsku a nyní potvrzený ve Švédsku ukázal, že společnost Pfizer distribuovala nebezpečné šarže svých injekcí BNT162b2 Covid.

Nová studie potvrzuje, že „špatné šarže“ byly odlišné od jiných injekcí a zdálo se, že způsobily vysokou míru nežádoucích účinků.

Vědci vyzývají úřady, aby dále prošetřily, jak a proč byly nebezpečné dávky uvolněny pro veřejné použití.

Výzkum ukázal, že ve Švédsku i Dánsku pravděpodobnost vedlejších účinků po injekcích Covid od společnosti Pfizer do značné míry závisela na tom, jakou šarži produktu dotyčná osoba obdržela.

Nežádoucí účinky a úmrtnost však zůstaly vysoké, což naznačuje, že mnoho distribuovaných dávek pocházelo z nebezpečných šarží.

Podle autorů:

„Současné potvrzení švédských údajů o bezpečnostním signálu závislém na šarži hlášené z Dánska podporuje hypotézu, že rané komerční šarže vakcíny BNT162b2 se mohly lišit od pozdějších šarží, a že monitorování kvality produktu a farmakovigilance na úrovni šarží během zavádění vakcíny BNT162b2 možná nebylo optimální.“

Dr. Vibeke Manniche uvedla, že:

„Touto novou studií jsme potvrdili hlavní bezpečnostní problém s vakcínou COVID-19 společnosti Pfizer.

Švédské údaje ukazují, že to není jen fenomén v Dánsku, jak ukázala naše předchozí studie, ale je to pravděpodobně rozšířený problém.“

Podle Dr. Mannicheové by tak velké rozdíly v hlášeních o nežádoucích účincích týkajících se konkrétních šarží léčivého přípravku normálně vedly k bezpečnostním kontrolám a stažení výrobku z trhu.

Zdravotní úřady však tyto signály ignorovaly, což vede k větším obavám.

Vědci potvrdili, že nyní pokračují ve vyšetřování rostoucí úmrtnosti spojené s očkováním proti Covidu a očekává se, že svá zjištění zveřejní koncem tohoto roku.

Ohodnoťte tento příspěvek!

[Celkem: 2 Průměrně: 5]