Pomineme-li fakt, že snižování CO2 produkovaného člověkem nemá žádný vliv na teplotu, pak nová studie prokazuje, že politiky, zaváděné v rámci Green Dealu nemají na „dekarbonizaci“ v podstatě žádný vliv.
Studie navíc řeší dopad v případě, že by tuto politiku prosazoval celý svět, což se nikdy nestane. Již nyní většina zemí světa od klimatického šílenství ustupuje a některé se k prosazování této politiky nikdy ani reálně nedostaly.
Aktuálně je „čistá nula“ v nějaké formě prosazována jen v hrstce zemí: mimo EU také v Kanadě, Austrálii, Brazílii, některých demokratických státech USA a několika málo menších zemích s levicově-progresivním vedením (které se může kdykoli změnit).
Pro klimaalarmisty velmi nepohodlná nová studie publikovaná v časopise Nature Communications zdůrazňuje dvojí důsledky trvání na názoru, že lidé zásadně ovládají globální klima.
Tento model motivuje vědce publikovat studie, které trvají na tom, že lidé současně způsobují oteplování i ochlazování, záplavy a sucho, ústup a postup ledovců atd. kvůli našim každodenním činnostem.
Nevyhnutelným a konzistentním závěrem, který je inherentní většině těchto studií, je, že vládní tvorba politiky je klíčovou proměnnou určující klimatické výsledky.
Klimaalarmisté obecně věří, že lidé zásadně regulují teplotu vzduchu a oceánu především zvýšením nebo snížením koncentrace CO2 v atmosféře nebo zvýšením či snížením znečištění ovzduší (aerosoly, částice) spojeného s industrializací a spotřebou energie.
Autoři této studie tvrdí, že čistá klimatická citlivost na snížení atmosférického CO2 o 24 ppm do roku 2070 – dosažená pouze přechodem Číny na „čisté nulové“ emise – je pouze -0,03 °C.
Toto číslo je odvozeno z předpokladu, že globální ochlazování, které má být způsobeno snížením CO2 o 24 ppm během příštích 50 let, -0,16 °C, je téměř zcela vyváženo globálním oteplováním, +0,12 °C, které vyplývá z probíhajících (úspěšných) čínských politik snižování znečištění ovzduší ve stejném období.
„Globální oteplování způsobené snižováním znečišťujících látek ve vzduchu může do značné míry vyvážit přínos snížení emisí CO2 při ochlazení klimatu už kolem roku 2060, kdy budou dosaženy nulové emise CO2.“
Kombinovaný globální efekt je zanedbatelné ochlazení o -0,03°C.
Autoři stručně tvrdí, že snížení antropogenních emisí (jak CO2, tak aerosolů, částic) způsobuje současně ochlazování i oteplování, a proto se tyto emise efektivně vyvažují nebo ruší.
Ambiciózní politiky snižování CO2, jako je snaha o „čistou nulu“ emisí CO2 v nadcházejících desetiletích, nebudou mít po půlstoletí téměř žádný vliv na klima.
„Ani agresivní klimatické politiky jako uhlíková neutralita nestačí k ochlazení planety do roku 2070 kvůli konkurenčnímu efektu snižování znečišťování ovzduší.“
Co tedy dosahujeme prosazováním extrémně drahých – Bruselem podporovaných – dekarbonizačních politik?
Pokud jsou tyto výpočty pravdivé, jde o změnu globální teploty o tři setiny stupně.
Takže nedosáhneme ničeho, nepočítáme-li tedy nesmírné škody, které tato politika způsobí…
