Nový rok začal aférou Pfizergate

Nový rok začal aférou Pfizergate

Před týdnem mělo proběhnout soudní stání ve věci žaloby proti zločincům zapojeným do kauzy „Pfizergate,“ ve které je hlavní obžalovanou Ursula von der Leyenová.

Ta však v té době tvrdila, že má zápal plic, což byla zcela jistě výmluva, která ji měla omluvit z účasti v soudním procesu. Stání tak bylo odročeno na neurčito. A jako „náhodou“ se kvůli nemoci omluvila i další obžalovaná.

Skutečně ještě věříte, že byla zkorumpovaná šéfka EK nedávno nemocná, jak tvrdila korporátní média?

A proč by se měla vlastně soudu obávat?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla jsou nyní konfrontováni s více než 1000 žalobci, většinou se jedná o občany poškozené takzvanou „Covid vakcínou.“

Přestože se Úřad evropského veřejného žalobce snaží odstranit von der Leyenovou z palebné linie, právník a belgický lobbista Frédéric Baldan, který jako první podal trestní oznámení, vidí ve spisu dostatek důkazů, které by mohly poslat von der Leyenovou rovnou do vězení.

Nová etapa v kauze Pfizergate začala 6. ledna. Trestní oznámení na Ursulu von der Leyen, Alberta Bourlu a Pfizer/BioNTech se týká neprůhledného nákupu 1,8 miliardy dávek vakcíny v květnu 2021.

Von der Leyen je mimo jiné obviněna, že tento obchod v hodnotě 35 miliard eur zorganizovala pomocí soukromých textových zpráv a zvýšila tak počet takzvaných „vakcín proti covidu“ zakoupených EU na zhruba deset na občana.

Obžalovaní v případu Pfizergate jsou konfrontováni s více než 1000 žalobci u soudu v Lutychu v Belgii. Mezi ně podle France-Soir patří lobbista Frédéric Baldan, který jako první podal trestní oznámení, země Maďarsko a Polsko, politické strany, piloti, bývalý poslanec Evropského parlamentu, italská nevládní organizace Generazione Future a oběti vedlejších účinků experimentálních „mRNA vakcín.“

Jde o bezprecedentní mobilizaci, která navzdory četným manévrům Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a neznalosti většiny médií nepolevuje, zdůrazňuje portál. Smyčka kolem Ursuly von der Leyen, Alberta Bourly a Pfizer/BioNTech se stále více utahuje.

Na posledním neveřejném jednání 6. prosince 2024 EPPO, která se snaží odstranit nejmocnější ženu Evropy z palebné linie, překvapivě prohlásila, že odvolací soud bude muset 6. ledna 2025 rozhodnout o různých aspektech případu: přípustnosti stěžovatelů, imunitě von der Leyenové a jurisdikce EuStA.

Slyšení bylo poté odročeno „na neurčito.“ Podle France-Soir byl tento postup všemi stranami odsouzen jako útok na práva na obhajobu a Úřad evropského veřejného žalobce znovu ukázal, jaké špinavé hry hraje.

France-Soir také považuje za podivné, že se dva hlavní protagonisté případu Pfizergate nemohli 6. ledna zúčastnit. Jak informovala média, hlavní obžalovaná Ursula von der Leyenová údajně  trpěla těžkým zápalem plic a na první dva lednové týdny zrušila všechny své závazky.

Ještě horší osud měla zřejmě zástupkyně státního zástupce EuStA Jennifer Vanderputten, která už týdny trpí záhadnou nemocí.

Aby bylo možné lépe porozumět situaci, zaslala France-Soir 4. ledna tiskovému oddělení Evropské komise řadu otázek ohledně nemoci von der Leyenové.

Například kdy byl diagnostikován její zápal plic, jaké lékařské postupy a analýzy byly provedeny a zda by z důvodu transparentnosti byla Komise ochotna poskytnout rentgenový snímek, který je obvykle nezbytný k potvrzení diagnózy zápalu plic.

Léa Zuber, na zavolání v oddělení komunikace Evropské komise, odpověděla vyhýbavě:

„Děkuji za vaše otázky, ale v tuto chvíli můžeme říci pouze toto: Paní předsedkyně zrušila zahraniční angažmá na první dva lednové týdny. Trpí těžkým zápalem plic.

Mezi zrušené schůzky patří projev v Lisabonu a plánovaná cesta do Gdaňsku u příležitosti zahájení polského předsednictví, které se bude konat později.

Prezidentka vykonává svůj úřad z Hannoveru a je s týmem v úzkém kontaktu na denní bázi. Hlasité mluvení a fyzická námaha, jako je cestování, by zpomalily proces zotavení.

Pokud vše půjde podle plánu, bude prezidentka plně uzdravena a do poloviny měsíce se vrátí do své kanceláře v budově Berlaymont.

Její právník Adrien Masset byl také konzultován ohledně této záležitosti, ale nebyl k dispozici, aby se vyjádřil. To jsou neúplné odpovědi na důležité otázky, stěžoval si France-Soir.

Nedostatečná transparentnost při řešení nemoci von der Leyenové dosáhla svého vrcholu 10. ledna, kdy tisková agentura dpa oznámila, že von der Leyenová strávila v nemocnici téměř týden. Nyní se však cítí lépe a může pracovat z domova.

France-Soir také požádala Jennifer Vanderputten, aby vysvětlila stav případu před slyšením 6. ledna. Ale jedinou odpovědí byla automatická e-mailová odpověď, že Vanderputtenová je od 10. prosince na „nemocenské.“ )Několik dotazů na adresu, která byla uvedena jako alternativní kontakt v tomto e-mailu, zůstalo ze strany EuStA nezodpovězeno.

France-Soir chtěla od  státního zástupce mimo jiné vědět, proč se žalující strany o jednání plánovaném na 6. ledna 2025 dozvěděly až při jednání dne 6. prosince 2024 a proč o tom Vanderputtenová stěžovatele neinformovala dříve. 

„Nebylo by v zájmu práva na obhajobu, kdyby byli řádně informováni? Není povinností EPPO respektovat práva stěžovatelů? Jak dlouho jste byli informováni o termínu jednání?

Stojí EPPO za svými závěry ohledně postoje paní von der Leyenové? Na jakém právním základě?“ byly nějaké další otázky.

Je důležité vědět, že při prvním slyšení 17. května 2024 Vanderputtenová k velkému překvapení přítomných  bagatelizovala problémy obětí vedlejších účinků očkování.

Kromě toho požádala, aby bylo řízení zastaveno, protože von der Leyenová požívá funkční imunitu vůči trestnímu stíhání, protože jednala při výkonu své funkce.

To žalobci důrazně zpochybňují. Nárokovaná imunita visí na vlásku, protože zatím nebylo prokázáno, pod jakým titulem a v jaké roli Ursula von der Leyen vyjednávala s Albertem Bourlou, uvádí France-Soir.

Každopádně její jméno nebylo na seznamu vyjednávacího týmu, a pokud by se přesto chtěla zúčastnit, musela by alespoň vyplnit prohlášení o zájmu. To ale ještě nebylo nijak zmíněno.

France-Soir také chtěla od Vanderputtenové vědět, zda se sama informovala o četných vedlejších účincích „očkování proti Covidu“ a obtížích, které mají oběti při prosazování svých práv.

A zda nevidí žádné známky toho, že by evropské agentury, tvůrci rozhodnutí a vyjednavači možná uzavřeli korupční pakt, který by mohl vést ke ztrátě důvěry občanů v instituce.

Portál upozorňuje , že po zhruba 18 měsících vyšetřování se EuStA nepodařilo identifikovat podezřelého v případu Pfizergate. A že Baldan a jeho právnička Diane Protat stále nezískali přístup k vyšetřovacím spisům EuStA, a to navzdory opakovaným žádostem.

To je významnou překážkou transparentnosti a práv stěžovatelů. Baldan a Protat proto podali trestní oznámení za úplatkářství a svévolné porušení ústavních práv a zákonů na Lauru Kövesi, hlavní žalobkyni EuStA.

Baldan a Protat předpokládají, že by do případu mohl být zapleten i von der Leyenin manžel Heiko. Je akcionářem a ředitelem společnosti Orgenesis, biotechnologické společnosti, jejíž aktivity jsou úzce spjaty s výrobou „mRNA vakcín.“

Údajně má také vazby na italskou univerzitu v Padově, která obdržela finanční prostředky ve výši 316 milionů eur z italského plánu hospodářské obnovy, z velké části financovaného z plánu evropské obnovy.

„Jakou nemocí mohla Vanderputtenová trpět, že ji na více než měsíc bránila pracovat na tak důležitém případu?“ uvažuje France-Soir.

Portál spekuluje, že k tomu mohlo přispět trestní oznámení, které na Kövesiovou podal Baldan. Vanderputtenová si uvědomila, že žalobci to myslí vážně, a že případ Pfizergate by mohl být „skutečný korupční pakt,“

„Bojí se Vanderputtenová a von der Leyenová, že by je spravedlnost a pravda mohly dostihnout?“ píše France Soir.

Frédéric Baldan a jeho právnička jsou každopádně toho názoru, že ve spisu je dostatek důkazů, které by mohly poslat Ursulu von der Leyenovou přímo do vězení.

Soud v Lutychu oznámil, že rozhodnutí vydá 20. ledna. Tím budou objasněny tři zásadní body: přípustnost řízení, otázka, zda von der Leyenová požívá imunitu před stíháním za korupci, a zda může EuStA zasáhnout a stáhnout řízení u soudu v Lutychu.

Úřad evropského veřejného žalobce, který je určen ke stíhání trestných činů poškozujících finanční zájmy EU a označuje se za nezávislý, zahájil svou činnost v červnu 2021, tedy v prvním funkčním období von der Leyenové. 

Financuje ho samozřejmě také Evropská komise a dalo se tedy očekávat, že půjde na ruku šéfce EK.

EuStA je oslavován jako začátek nové éry evropské soudní spolupráce a kromě toho jako model budoucího „globálního právního řádu.“

 

 

Ohodnoťte tento příspěvek!

[Celkem: 0 Průměrně: 0]