O úpadku důvěryhodnosti vědy

Zcela náhodný výběr vědeckých textů, které každého člověka donutí k přemýšlení, jestli není něco špatně. Odkaz na příslušné studie na konci článku.

Když je vědou i přísloví

Japonský profesor Masahiro Morioka publikoval začátkem léta studii, která nese název „Fenomenologický přístup k filozofii života”. Fenomenologii definuje Wikipedie jako „obecně přesné zkoumání jevů”. Pro lepší pochopení dále uvádí, že „místo zkoumání podstat a skutečností samých se tedy zabývá tím, jak se věci člověku ukazují v jeho vlastním vědomí”.

V abstraktu článku píše autor, že zkoumal, jak „souvisí lidský postoj nebo oddanost životu s lidskou zkušeností o smysluplnosti života”. Například pokud „je v těžkých časech člověk odhodlán přežít, jeho život se může jevit nadějněji, ale pokud propadne do hlubin zoufalství, jeho život se jeví jako bezvýznamný”.

Článek má téměř 20 stránek a po dvou měsících 14 citací. Odkazuje na více než dvě desítky ostatních vědeckých prací. Aby autor dospěl k závěru, jenž je uveden v abstraktu, vypracoval metodu, kterou nazval „geografickým modelem smyslu života”. Název metody mu umožnil argumentovat, že jeho práce je „interdisciplinární” a využívá poznatky více vědních oborů.

K jakému závěru dospěl autor? Jeho práce teoreticky ukázala, „jak je smysluplný a prázdný život spojen do fenomenologické geografie”.

Pozn. autora:

Moriokova práce je případovou studií všeho, co je na současné vědě špatně. Profesor dlouhé měsíce zkoumal, co ví každý člověk po minutě přemýšlení: Když se k problému postaví pozitivně, je to výrazně lepší, než když se utápí v sebelitování.

Ovšem jedna věta po minutě přemýšlení nevypadá vědecky, nikdo ji nebude citovat a není možné ji dlouhé měsíce zkoumat za fixní plat. Řešením je využití slov, kterým málokdo rozumí, a pokud možno i nějakých rovnic či jiných vědeckých výpočtů. Výsledkem je věta, které stěží rozumí sám autor, ale nikdo to nepřizná.

Každý absolvent jakékoli školy ví, že znakem hlubokého porozumění čehokoli je schopnost zjednodušit složitý problém na pochopitelnou strukturu. V dnešním světě je opak pravdou. Věci, které popisuje jednovětné přísloví, jsou fenomenologicky zkoumány za pomoci geografické mapy. Je to v podstatě nový vědecký obor, jenž se zabývá vědeckým popisováním zřejmých věcí, které nemá žádný praktický ani jiný význam kromě plýtvání zdroji. Stejně jako v případě krále, který kráčí bez šatů, nemá nikdo z dospělých odvahu říci, že to jsou naprosté nesmysly.

Když se vědci smějí lidem do tváře

National Bureau of Economic Research neboli NBER je organizace, která se zabývá „pokročilým výzkumem a analýzou ekonomických otázek”. Sdružuje 1,800 akademických ekonomů a chlubí se, že spolupracuje s 41 nositeli Nobelovy ceny.

Text první

V roce 2020 během léta vydala NBER odborný text, který reagoval na masové nepokoje v amerických městech po smrti George Floyda, které probíhaly v době pandemie nemoci Covid-19. Text nese název „Protesty Black Lives Matter a jak se vyhnout rizikům”.

V abstraktu článku autoři uvádějí: Protesty BLM vyvolaly novou vlnu zájmu o nerovnost při postihování zločinů. Někteří politici varovali, že protesty by měly být omezeny z důvodů rizik šíření nakažlivé nemoci a důsledků na veřejné zdraví. Tento epidemiologický argument je založen na nesprávných datech a ignoruje ekonomickou motivaci pro chování, které eliminuje rizika.”

Vědci při zkoumání protestů využili geolokační data z mobilů. Dospěli k závěru, že masové protesty byly méně rizikové než občanské aktivity, které by probíhaly, kdyby protesty neproběhly. Z důvodu demonstrací trávili občané více času doma a omezili návštěvy barů, restaurací nebo obchodů. Celkový efekt protestů BLM na šíření nemoci byl podle studie neutrální.

Text druhý

O tři měsíce později publikovala NBER další odborný článek s titulkem „Vedlejší efekt události, která mimořádně přispívá k šíření nákazy”. Text popisuje sraz desetitisíců motorkářů v době pandemie nemoci Covid-19. Za pomoci sledování geolokačních dat z mobilů účastníků a údajů z databáze osob nakažených nemocí Covid-19 vypočítávají autoři celospolečenské náklady sjezdu motorkářů. Číslo, ke kterému dospěli, je 12,2 miliardy dolarů dodatečných zdravotnických nákladů. V závěru píší, že je to stejné, jako kdyby každému účastníkovi zaplatil stát 26 tisíc dolarů za to, že nikam nepojede.

Tři ze čtyř autorů jsou u obou studií stejní.

Pozn. autora:

Tyto studie nepublikoval nějaký obskurní časopis Bratrstva kočičí pracky, ale prémiový vydavatel vědeckých článků s desítkami nositelů Nobelovy ceny. Někdo články musel recenzovat a schválit. Je velice obtížné je interpretovat jinak než jako výsměch do tváře všem rodičům, jejichž děti musely na základě expertních doporučení zůstat dlouhé měsíce zavřené doma s následnými psychickými problémy.

Bonus

Počátkem září publikovali klimatičtí vědci studii, podle které způsobuje klimatická změna zvýšenou konzumaci cukru. Vyzkoumali, že když je horko, lidé jedí více sladké zmrzliny. Ano, to uvedli v analýze.

Post scriptum

Pozn. autora:

Pokud lidé nemohou věřit institucím, na které se v minulosti spoléhali, mají logicky tendenci hledat jiné zdroje informací. Problém takzvaných dezinformací, který se vlády snaží vyřešit, nezačíná u občanů, kteří zoufale hledají, čemu by mohli věřit. Začíná u institucí, které se staly pro občany nedůvěryhodnými a kvalitou klesly téměř na stejnou úroveň, jakou má anonymní komentář na sociálních sítích. Řešením není obviňování občanů a cenzura, ale náprava prvotní příčiny.

Pokud musí dáma upozorňovat, že je dámou, tak jí není. Pokud musí věda vykřikovat, že jí lidé musí věřit, protože je vědou, tak jí není. Lidé nejsou tak hloupí, jak se jim ti, co si myslí, že nejsou, snaží namluvit.