Objev hodný objevu století se zrodil v článku Michala Pánka, který rozhodnutí Maďarska o „volném vstupu“ Rusů a Bělorusů do Maďarska vidí jako ohrožení bezpečnosti Schengenského prostoru. Svatá prostoto!
Michal Pánek píše úvodem: Maďarská vláda zradila Evropu, když výrazně zmírnila podmínky umožňující vstupy občanů Ruska a Běloruska na své území. Je to jeden z důsledků cesty maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, kde jednal s ruským diktátorem Putinem. Občané zmíněných zemí byli zařazeni do nového programu tzv. národních karet. Ty jim umožňují de facto bezproblémový příjezd do země bez jakýchkoliv bezpečnostních kontrol a mají platit dva roky s možností prodloužení pro ty, kteří si v Maďarsku najdou práci………..To ovšem znamená, že vinou Orbánovy vlády Rusové a Bělorusové mohou cestovat do dalších zemí EU bez překážek, což představuje značné bezpečnostní riziko pro Evropu. Do ní se z těchto problematických zemí mohou dostat špioni, zločinci a teroristé.
Komentář je v tomto případě zřejmý. Pokud budeme každého Rusa či Bělorusa, který pocestuje do Maďarska, podezírat ze „špionáže“ pro Rusko, samozřejmě můžeme i tvrdit, že Maďarsko jedná nezodpovědně. Domnívám se, že Rusko se o své špiony stará mnohem sofistikovaněji a „bezvízový“ styk s Maďarskem pomocí tak zvaných „národních karet“ nepotřebuje.
Nicméně, a právě v tom je jádro pudla, nářky Pánka nad „nezodpovědnou“ politikou Maďarska, jako by z oka vypadly komentářům o „zodpovědném“ rozhodnutí bývalé kancléřky Německa o přijetí bezmála milionů „běženců“ v roce 2015, v době vrcholící tak zvané „migrační krize“. I toto rozhodnutí se podepsalo na bezpečnostní situaci v samém Německu i EU. A protože, jak Pánek správně konstatuje, imigrant v Německu se může volně pohybovat po celé EU, je to samozřejmě riziko pro celou EU.
Za nářky Pánka o Rusku a Bělorusku a jeho „spojenci“ Maďarsku, této „černé ovci“ EU (pomalu se tam také řadí v rámci „správné“ politiky i Slovensko), je tak samozřejmě současná kritická mezinárodní situace. Ruská agrese proti Ukrajině trvá, Ukrajina krvácí, Rusko okupuje asi 20 % Ukrajiny, a Ukrajina je už dnes dokonce slovy Volodymyra Zelenského ochotna jednat i s Ruskem. Bude ale zřejmě muset v tomto případě změnit zákon, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nesmí jednat.
A ještě stojí za to ocitovat závěr komentáře Michala Pánka: Unijní země by měly okamžitě pozastavit členství Maďarska v Schengenu, přestat uznávat maďarská schengenská víza a zavést na maďarských hranicích pohraniční kontroly. Do doby, než Budapešť zruší svoji nebezpečnou vstřícnost vůči Moskvě a Minsku. Asi poslední možností, kterou si určitě nikdo nepřeje, by muselo být pak vyloučení Maďarska ze Schengenu.
Divím se jen jednomu. Proč Pánek nenavrhuje rovnou vyloučení Maďarska z EU. To by bylo zřejmě ideálním řešením pro ty, kteří sní o „jednotné Evropě“, kde se Brusel poslouchá na slovo. Konečně by byl od Maďarů pokoj a my bychom se mohli klidně soustředit na práci pro záchranu klimatu, záchranu milionů nešťastníků živořících v Africe, Asii a všude tam, kde vládnou nepřátelé Západu.
Nicméně, skončíme přeci jenom vážněji. Rusko svou agresí na Ukrajině změnilo situaci ve vážný neprospěch Západu. K tomu válka na Blízkém východě opět vrací historii tam, kde už mnohokrát v minulosti byla. Izrael je opět v existenčním ohrožení a Západ tak bojuje na dvou frontách. Blížící se americké prezidentské volby jsou opět vydávány za střet dobra a zla a malují se černé scénáře pro případ, že by se Donald Trump stal znovu prezidentem. A „správní“ komentátoři už o neúspěšném atentátu na Trumpa píší jako o „zpolitizované kulce“.
V takovéto atmosféře se samozřejmě daří všem, kteří stojí na „správné“ straně barikády. Už jsem to jednou zažíval coby mladý člověk po sovětské okupaci Československa v roce 1968. Nikdy jsem si nepomyslel, že „na stará kolena“ budu poslouchat nebo číst „zásadní“ komentáře v podobném propagandistickém duchu.
