Paříž. 9. června 2024, 20 hodin. Byly zveřejněny výsledky voleb do Evropského parlamentu. Strana prezidenta Emmanuela Macrona získala 14,6 % hlasů, o 8 % méně než v roce 2019. Francouzi se od Macrona odvrátili. Socialistická strana získala 13,8 % hlasů a krajně levicová Nepoddaná Francie 9,89 % hlasů. Umírněná pravicová strana Republikáni obdržela pouze 7,25 % hlasů a propadla se k bezvýznamnosti. Pravicové Národní sdružení získalo 31,3 % hlasů, o 10 % více než v roce 2019, což je pro až hystericky marginalizovanou stranu výborný výsledek.
Macronovu politiku francouzští voliči jednoznačně odmítli. Nedávný průzkum ukázal, že s jeho řízením země je spokojeno pouze 31 % Francouzů. Volby ale vyhlásit nemusel, mohl počkat. Podruhé byl zvolen v roce 2022 a prezidentem může zůstat až do roku 2027. Jeho strana neměla ve francouzském parlamentu absolutní většinu, ale byla nejsilnější stranou a mohla jí zůstat až do roku 2027.
Macronova hra
Macron nemohl ignorovat volební výsledek strany Nepoddaná Francie, který je velmi znepokojivý. Nepoddaná Francie není jen krajně levicová strana, je to také strana prodchnutá antisemitismem a ve svých řadách má příznivce islamismu a teroristických skupin, jako je Hamás. Macron nemohl ignorovat rostoucí podporu Národního sdružení, která přišla od voličů nespokojených s jeho řízením země a zjevně extrémně znepokojených tím, kam se Francie propadá.
Macron musel podle průzkumů vidět, že pokud budou parlamentní volby uspořádány hned, tak je jeho koalice Spolu prohraje a Nepoddaná Francie ještě více posílí. A Národní sdružení by v těchto volbách mohlo získat absolutní většinu.
Byl si také vědom toho, že se v Paříži budou konat olympijské hry a že od roku 2017, kdy se dostal k moci, je Francie zmítána demonstracemi a násilnými nepokoji. Jakékoliv jeho rozhodnutí mohlo způsobit masivní chaos v extrémně nevhodnou dobu.
Přesto všechno se Macron rozhodl Národní shromáždění rozpustit a uspořádat ve velmi krátkém termínu nové parlamentní volby.
Macron nikoho nevaroval. Premiér Gabriel Attal, kterého jmenoval pouhých šest měsíců předtím, se o jeho rozhodnutí dozvěděl během svého vystoupení v televizi a neváhal dát najevo své rozhořčení nad takovým jednáním prezidenta. Ostatní členové vlády se o Macronově rozhodnutí dozvěděli ve stejnou dobu jako Attal.
Třicátého června 2024 skončilo první kolo parlamentních voleb dle očekávání. Macronova koalice Spolu získala o něco větší podíl hlasů než ve volbách do Evropského parlamentu, ale mnohem menší než ve francouzských parlamentních volbách v roce 2022 a směřovala k ponižující porážce. Nepoddané Francii se podařilo rychle vytvořit levicovou koalici (Novou lidovou frontu), kterou ovládla a které vnutila extrémně radikální program, který sliboval velké zvýšení daní, odzbrojení policie a okamžitou legalizaci pobytu všech ilegálních imigrantů v zemi.
Levicová koalice se úspěšně prosadila. Ve snaze ukázat, že akceptuje antisemitismus a podporuje Hamás a islamismus, pronesl po prvním kole parlamentních voleb Jean-Luc Mélenchon 30. června 2024 projev při němž vedle něj stála islamistická aktivistka a podporovatelka Hamásu, nově zvolená poslankyně Evropského parlamentu Rima Hassan. Hassan měla přes ramena přehozenou kefíju a na šatech připnutou malou palestinskou vlajku.
Národní sdružení dosáhlo ještě lepšího výsledku než v evropských volbách: podpořila ho třetina voličů. Národní sdružení mělo velký náskok ve všech volebních obvodech, kromě velkých měst. Bylo jasné, že zřejmě získá většinu ve druhém kole.
Fašisté?
Macron se poté rozhodl zahájit totální válku proti Národnímu sdružení a použil stejně radikální slovník, jaký používají lídři Nepoddané Francie. Ačkoliv je nabíledni že Národní sdružení má konzervativní program, který dokonale respektuje francouzské instituce, Macron ho přesto falešně označil za stranu patřící k „fašistické“ extrémní pravici a za „hrozbu pro demokracii„. Varoval, že pokud se Národní sdružení dostane k moci, bude v sázce přežití Francouzské republiky, a dodal, že všechny strany, včetně Nepoddané Francie, se musí proti Národnímu sdružení spojit, aby ho porazily.
Ve Francii nastala bezprecedentní situace: všichni kandidáti byli požádáni, aby odstoupili z voleb a podpořili kandidáta jiné strany, pokud ten má lepší pozici, aby porazil kandidáta Národního sdružení. Někteří kandidáti z Macronovy koalice Spolu požádali voliče, aby hlasovali pro kandidáty Nepoddané Francie, a někteří kandidáti Nepoddané Francie žádali voliče, aby hlasovali pro kandidáty koalice Spolu. Do tohoto chaosu se zapojili i Republikáni. Bývalý prezident François Hollande, který se ucházel o křeslo v Národním shromáždění, podpořil Nepoddanou Francii.
Svou troškou do mlýna přispěla také francouzská mainstreamová média, která vyvolávala strach z „fašismu“ a stala se hlásnou troubou propagandy. Rapeři, kteří jsou ve francouzských islámských no-go zónách velmi populární, vydali píseň, která vyzývala k zabití předsedy Národního sdružení Jordana Bardelly, znásilnění stranické lídryně Marine Le Pen a likvidaci „sionistických Židů“. Někteří novináři tuto píseň nazvali statečnou „písní odboje“ a byla vysílána i v rádiu. Jedna z vět písně zní: „Od Jordánu k Seině bude Palestina svobodná“ – to je výzva nejen ke zničení Izraele, ale i k podřízení Francie právu šaría a islámu.
Po druhém kole voleb 7. července večer se ukázalo, že strašení veřejnosti bylo účinné. Strana Národní sdružení získala pouze 142 míst z 577.
Macronova koalice Spolu ztratila třetinu křesel a propadla se z 245 na 166 křesel.
Premiér Gabriel Attal je zřejmě stále ještě naštvaný. Nadšení nejsou ani ostatní členové vlády. Věděli, že Attal může brzy odstoupit (odstoupil 16. července a zůstává v čele dočasné úřednické vlády) a že to bude konec vlády, jejíž jsou součástí. Jakákoliv podpora, kterou Macron měl ještě 9. června 2024, se téměř úplně vypařila. Je osamocený a zdiskreditovaný.
„Levice“ se se 184 křesly stala největší skupinou v Národním shromáždění a Nepoddaná Francie je v ní nejsilnější. Představitelé strany se prezentují jako předvoj „antifašistického boje“, nárokují si vládu nad zemí a tvrdí, že jejich odstranění by znamenalo „ústupky fašismu“. Neobtěžují se skrývat svůj antisemitismus a podporu Hamásu a islámu. Jeden z nich, Raphael Arnault, vůdce hnutí Antifa ve Francii, je na policejním seznamu nebezpečných osob. Je to poprvé, co se vůdce hnutí, které je pro zemi bezpečnostní hrozbou, stal členem Národního shromáždění.
Paralyzovaná vláda
Vláda je ve Francii téměř paralyzována. Žádná politická strana nemá většinu. Žádná strana nemůže sestavit vládní koalici, aniž by se musela zříci nejpodstatnější části svého programu.
Moc získaná Nepoddanou Francií znamená, že vláda musí mít k svému vládnutí její podporu. A nové parlamentní volby je možné zorganizovat až za rok.
Zdá se, že Francie je odsouzena k politické nestabilitě a chaosu.
Lídři Národního sdružení bez omrzení zdůrazňují, že jejich strana získala největší počet hlasů a Macronovy machinace jim ukradly volby.
Průzkumy už měsíce ukazují, že většina Francouzů by si přála tvrdě zakročit proti zločinnosti, zastavit ilegální imigraci a ukončit islamizaci země. Všechny tyto body byly v politickém programu Národního sdružení.
Tím, že posílil vliv Nepoddané Francie, vytvořil Macron situaci, kdy bude nepochybně méně potírán zločin, bude více ilegální imigrace a islamizace země bude dále pokračovat.
Ekonomické údaje ukazují, že Francie je v současnosti v recesi. Státní dluh setrvale roste. Za sedm let se dluh zvýšil o 30 %. Rok od roku je státní rozpočet ve schodku, který se neustále zvyšuje. Na konci roku 2024 bude schodek francouzského rozpočtu činit 5,1 % HDP.
Každý rok se ve Francii usadí v průměru 500 000 nových imigrantů, především z muslimského světa. Navíc v zemi žijí statisíce ilegálních imigrantů a skoro nikdo není nikdy vyhoštěn. Islámské no-go zóny se rozrůstají.
Večer 7. července uspořádala Nepoddaná Francie na pařížském náměstí Place de la République velké shromáždění. Všude vlály palestinské vlajky a francouzskou vlajku nebylo skoro vidět. Řečníci na pódiu vykřikovali nenávistná hesla proti Národnímu sdružení, Izraeli, židovským novinářům a policii. Demonstranti zapalovali auta a odpadkové koše a rabovali obchody.
Mnoho francouzských Židů je vyděšeno. Před volbami řekli lovec nacistů Serge Klarsfeld a bývalý prezident Reprezentativní rady francouzských židovských institucí Dr. Richard Prasquier, že tváří v tvář vzestupu islámského levicového antisemitismu se Židé rozhodli volit Národní sdružení. Ve skutečnosti bylo Národní sdružení jedinou stranou, která ve volební kampani výslovně odsuzovala islámský levicový antisemitismus.
Ve svém komentáři k výsledkům voleb rabín Moshe Sebbag z Velké synagogy v Paříži řekl, že „ve Francii nemají Židé žádnou budoucnost“. Doporučil Židům aby, pokud je to možné, opustili Francii.
Nepovedený ceremoniál
V zahajovacím ceremoniálu pařížských olympijských her se objevila královna Marie Antoinetta nesoucí v náručí svoji useknutou hlavu, a rouhavá rekonstrukce Poslední večeře s „drag queens“ a s téměř nahým mužem natřeným modrou barvou, který byl servírován jako hřeb hostiny. Komentátor Éric Zemmour na to reagoval na platformě X takto:
„Režiséři této podívané (Macron, Boucheron, Hidalgo atd.) si vzali jako rukojmí krásy Paříže – nejkrásnější kulisy na světě. Ale tito lidé nás nereprezentují. Jsou to nepřátelé toho, čím jsme, i nepřátelé toho, čím jsme byli dosud. Chtějí nám vnutit vizi humanity, která nám je cizí.“
Na konci tohoto ceremoniálu Macron za hlasitého pískání a bučení davu prohlásil olympijské hry v Paříži za zahájené.
Komentátor Ivan Rioufol v knize vydané před sedmi lety analyzující některá rozhodnutí Macrona na začátku jeho prezidentství poznamenal, že Macron jedná impulzivně a snaží se zničit politické strany, které vládly Francii po celá desetiletí. Zdá se, že se nedrží žádné ideologie a pohrdá francouzským lidem. Rioufol dodal: „Jeho vláda skončí jako noční můra.“
Možná, že to nastane už brzy.
Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.
Převzato z Gatestone Institute
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
