Opičí neštovice: Čísla a Realita

Opičí neštovice: Čísla a Realita

Světová zdravotnická organizace (WHO), která je pověřena koordinací mezinárodního veřejného zdraví, právě vyhlásila mezinárodní stav nouze v souvislosti s opičími neštovicemi.

Epidemii v Demokratické republice Kongo (DRK) a okolních Středoafrických zemích považuje za celosvětovou hrozbu, která vyžaduje naléhavou celosvětovou reakci. WHO při vyhlášení stavu nouze uvedla, že v letošním roce došlo k 537 úmrtím z 15 600 podezřelých případů.

Reakce v oblasti veřejného zdraví jsou nejúčinnější, pokud jsou založeny na realitě.

To je obzvláště důležité, pokud je reakce určena k řešení „mimořádné situace“ a zahrnuje přesun velkého množství veřejných prostředků. Když přerozdělujeme zdroje, je to spojeno s náklady, protože prostředky jsou odebrány z nějakého jiného programu. Pokud reakce zahrnuje nákup velkého množství výrobků od výrobce, bude z toho mít zisk i společnost a její investoři.

Takže je zřejmé, že zde existují tři jasné požadavky na zajištění správné praxe:

1. Je třeba uvádět přesné informace v kontextu.

2. Ti, kdo získávají finanční prostředky, nemohou mít při rozhodování vůbec žádnou roli.

3. Organizace pověřená koordinací případné reakce by musela jednat transparentně a veřejně zvažovat náklady a benefity.

Světová zdravotnická organizace (WHO), jejímž úkolem je pomáhat koordinovat mezinárodní ochranu veřejného zdraví, právě vyhlásila mezinárodní stav nouze v souvislosti s opičími neštovicemi. Epidemii v Demokratické republice Kongo (DRK) a blízkých Středoafrických zemích považuje za celosvětovou hrozbu, která vyžaduje naléhavou celosvětovou reakci. Při vyhlášení stavu nouze WHO uvedla, že v letošním roce došlo k 537 úmrtím z 15 600 podezřelých případů. Na svém mimořádném zasedání o Mpox 19. srpna WHO své údaje upřesnila:

„…během prvních šesti měsíců roku 2024 představuje 1854 potvrzených případů Mpox hlášených smluvními státy WHO v Africkém regionu 36 % (1854/5199) případů zaznamenaných na celém světě.“

WHO zopakovala, že bylo zaznamenáno 15 000 „klinicky kompatibilních“ případů a přibližně 500 podezření na úmrtí. O důsledcích těchto 500 nepotvrzených úmrtí, která se rovnají pouhému 1,5 % úmrtí na malárii v KDR za stejné období, pojednává předchozí článek.

Žurnály, jako je Lancet, poslušně následují „nouzovou“ linii WHO, i když zajímavě poznamenávají, že úmrtnost by mohla být mnohem nižší, kdyby byla poskytována „adekvátní péče.“ Africká CDC s tím souhlasí: na celém kontinentu bylo hlášeno více než 17 000 případů (2 863 potvrzených) a 517 (pravděpodobně podezřelých) úmrtí na Mpox.

Opičí neštovice jsou endemické pro střední a západní Afriku, vyskytují se u druhů veverek, krys a dalších hlodavců. Ačkoli byl virus identifikován u opic v Dánské laboratoři v roce 1958 (odtud nesprávné označení „opičí neštovice“), pravděpodobně se vyskytuje již tisíce let a způsobuje občasné infekce u lidí, mezi nimiž se šíří blízkým tělesným kontaktem.

Drobná ohniska v Africe zůstala pro zbytek světa většinou nepovšimnuta, především proto, že byla (stejně jako nyní) malá a omezená. Masové očkování proti neštovicím mohlo před několika desetiletími jejich počet ještě více snížit, protože neštovice patří do stejného rodu virů Orthopoxvirus. Je tedy možné, že v posledních desetiletích, kdy se přestalo očkovat proti neštovicím, jsme svědky vzestupného trendu tohoto obecně mírnějšího onemocnění (horečka, zimnice a vezikulární vyrážka). Magazín Smithsonian sestavil v roce 2022 informativní shrnutí po první epidemii mimo Afriku, ke které došlo prostřednictvím sexuálních kontaktů v rámci omezené demografické skupiny.

Jsme tedy v roce 2024 na chvostu masivně ziskového (a ožebračujícího) ohniska zvaného Covid-19, které umožnilo největší přesun bohatství od mnoha k několika málo lidem v dějinách lidstva. Oznámení WHO, že 5 000 (nebo méně) případů podezření na Mpox je mimořádnou událostí mezinárodního významu pro veřejné zdraví (PHEIC), jí umožňuje urychleně zavést vakcíny prostřednictvím programu EUL (Emergency Use Listing), čímž se obchází běžná přísnost vyžadovaná pro schvalování takových léčiv, a navrhuje, aby se farmaceutické firmy začaly řadit do fronty.

Nejméně jeden výrobce léků již jedná o dodávce 10 milionů dávek do konce roku. Obchodní důvody pro tento přístup jsou z pohledu společnosti dobře prověřené. Stejně tak i škody v zemích, jako je KDR, protože masový očkovací program tohoto druhu vyžaduje přesměrování milionů dolarů a tisíců zdravotnických pracovníků, kteří by jinak řešili nemoci s mnohem větší zátěží.

WHO je velká organizace, a zatímco někteří z ní byli na roztrhání a žádali o peníze, jiní se usilovně snažili o přesné informování veřejnosti (což je hlavní povinností WHO, která si zachovala několik oddaných lidí). Stejně jako většina práce WHO v minulosti je i tato práce „důkladná a chvályhodná.“ Některé z těchto informací jsou shrnuty v následujících grafech:

graf1

https://worldhealthorg.shinyapps.io/mpx_global/

graf2

https://worldhealthorg.shinyapps.io/mpx_global/

Tyto tabulky poskytují údaje o potvrzených případech, kdy byl u osoby s poněkud nespecifickými příznaky proveden test a prokázán průkaz Mpox viru v krvi nebo sekretech. Je zřejmé, že ne každý podezřelý může být testován, protože virus Mpox je velmi malým problémem pro lidi, kteří čelí občanským válkám, masové chudobě a mnohem nebezpečnějším nemocem.

WHO však na zkoumání ohnisek nákazy absorbovala spoustu peněz, stejně jako její partnerské organizace, takže můžeme předpokládat, že probíhá poměrně velká snaha o odhalení a potvrzení počtu případů (nebo kam se tyto peníze poděly?).

Za posledních 2,5 roku WHO potvrdila 223 úmrtí na celém světě, přičemž v červenci 2024 (v době, kdy generální ředitel WHO varoval svět před rychle rostoucí hrozbou) jich bylo jen šest. Zde si všimněte, že 223 úmrtí představuje pouhých 0,2 % ze 102 997 potvrzených případů. V Africe bylo v roce 2024 potvrzeno pouze 26 úmrtí z 3 562 případů (0,7 %), které jsou rozděleny do 5 zemí (a 12 zemí s případy). Jedná se o úmrtnost podobnou chřipce, nikoliv ebole.

Vzhledem k tomu, že těžké případy jsou častěji testovány než lehké případy, může být míra úmrtnosti na infekci mnohem nižší. Také nevíme (i když někdo ví a měl by nám to říct), jaké jsou charakteristiky těch, kteří zemřeli. Uvádí se, že většina z nich v Africe jsou děti, takže je pravděpodobné, že jsou podvyživené, jinak imunosuprimované (např. HIV) a mají náchylnost, kterou by bylo možné řešit.

Jak je patrné z třetího grafu níže, téměř všechna výše uvedená celosvětová úmrtí pocházela z předchozího ohniska v roce 2022. Jednalo se o jinou variantu a většinou se vyskytovala mimo Afriku.

graf3

https://worldhealthorg.shinyapps.io/mpx_global/

Je důležité si uvědomit několik věcí. V oblastech se špatnou infrastrukturou a bezpečností je obtížné potvrdit všechny případy. Příznaky a projevy neštovic jsou také často mírné a překrývají jiná onemocnění (např. plané neštovice nebo dokonce chřipku), takže mnoho případů může zůstat nepovšimnuto. Oznamování výsledků se také může opozdit. Nicméně 19 potvrzených úmrtí na Mpox v DRK mezi zhruba 40 000 úmrtími na malárii v DRK v letošním roce je přibližně 1 versus 2000. Ať už to počítáme z jakéhokoli úhlu pohledu, nebude to o mnoho významnější. Takto vypadá nová mezinárodní mimořádná situace podle skutečných údajů, obyvatelé DRK jsou v nulovém bodě výskytu Mpox. Je pravděpodobné, že byste si nevšimli vůbec ničeho.

Proč WHO vyhlásila mezinárodní stav nouze? Někteří tvrdí, že to pomáhá mobilizovat zdroje, což je trochu ubohé. Za prvé, dospělí lidé by měli být schopni racionálně diskutovat o situaci, která trvá už dva roky, a rozhodnout, co by mohlo být potřeba, aniž by mlátili do bubnu. Za druhé, epidemie, která má na svědomí jen nepatrný zlomek úmrtí ve srovnání s malárií (nebo tuberkulózou či HIV) a mnohem méně než ti, kteří v současnosti umírají ve válce, nemůže být mezinárodním stavem nouze.

A co by se mělo udělat? Přesměrování zdrojů od hlavních priorit Konžské demokratické republiky by nepochybně zabilo mnohem více lidí, než kolik jich v současnosti umírá na Mpox. Je docela pravděpodobné, že jen přímé nežádoucí účinky očkování zabijí více než 19 obětí Mpox v DRC potvrzených v tomto roce. Je pravděpodobné, že počet úmrtí na Mpox je podhodnocený, ale podhodnocena jsou i úmrtí způsobená farmaceutickými přípravky.

Možná, že užitečnou reakcí by bylo zlepšení imunitních schopností prostřednictvím výživy, což by přineslo velmi široké výhody (ale zcela selhalo z hlediska zisku farmaceutických firem). Půl miliardy dolarů od Gavi by přineslo rozsáhlé a široké výhody, kdyby se použily na hygienu. Možná by některým komunitám pomohlo i omezené, dobře cílené očkování, ale pro takové přístupy neexistuje žádný obchodní důvod.

Co je však jasné, jak je uvedeno výše, je následující:

1. Údaje o Mpox a dalších konkurenčních prioritách musí být i nadále uváděny v souvislostech spolu s náklady a oportunitními náklady na reakci.

2. Ti, kteří budou mít finanční prospěch z očkování milionů lidí, nesmí být součástí rozhodovacího procesu.

3. WHO by měla i nadále jednat transparentně, neboť veřejnost má naprosté právo vědět, za co platí a jaké škody (a možná i výhody) od toho může očekávat.

Počet úmrtí na Mpox se bude zvyšovat s tím, jak bude přibývat nakažených a možná i potvrzených podezřelých případů. Čelíme však malému problému v oblasti s mnohem většími problémy. Mpox představuje nízké místní riziko a minimální globální riziko. Podle jakékoli rozumné, racionální a na veřejném zdraví založené definice se nejedná o celosvětovou mimořádnou událost.

Zbytek světa může reagovat tím, že pošle vakcíny a spoustu cizinců, o které je třeba se postarat, odkloní místní zdravotnický a bezpečnostní personál a téměř jistě zabije celkově více obyvatel DRK. Nebo můžeme rozpoznat místní problém, podpořit místní reakce, když o to místní obyvatelé požádají, a soustředit se, jak to kdysi dělala WHO, na řešení základních příčin endemických nemocí a nerovnosti. To jsou věci, které lidem v KDR tak ztěžují život.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj

The post Opičí neštovice: Čísla a Realita first appeared on Akta X.