OSN vznikla z popudu rodiny Rockefellerových, která také pro sídlo v New Yorku darovala vlastní nemovitost. Právě OSN je od počátku zamýšlena jako centrum jedné světové vlády, což je ostatně patrné i v některých dokumentech z poslední doby.
OSN stojí za prosazováním mnoha ničivých politik, včetně klimatické agendy (zde jde o spolupráci s Římským klubem), Agendy 21 a 2030 nebo tzv. Paktu pro budoucnost, který byl schválen na podzim 2024 a v podstatě je jakýmsi návodem na zavedení NWO.
Mimo jiné se v něm země zavazují zavést digitální identity pro všechny občany. Vše by mělo být časem sloučeno do jedné globální databáze právě pod OSN.
Pokud by se OSN rozpadla, asi by to bylo pro většinu světa jen ku prospěchu. A nyní má k rozpadu skutečně blízko.
Organizace spojených národů čelí insolvenci. V dopise ze dne 28. ledna 2026 všem 193 členským státům generální tajemník António Guterres varoval, že organizace čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu, kdy jsou hotovostní rezervy téměř vyčerpány a nesplacené členské příspěvky dosahují rekordních 1,57 miliardy dolarů do konce roku 2025, což je více než dvojnásobek částky nesplacené na konci roku 2024.
Pokud se výběr příspěvků nezlepší, varoval Guterres, OSN do července 2026 vyčerpá hotovost.
Krizi ještě zhoršuje strukturální pravidlo, které vyžaduje, aby OSN vrátila členským státům nevyužité rozpočtové prostředky, i když tyto prostředky nikdy nebyly vybrány.
Na začátku roku 2026 byla OSN nucena vrátit 227 milionů dolarů, které nikdy neobdržela a navíc 72 milionů dolarů vyrovnaných z prodlení. Guterres to popsal jako „kafkovský cyklus, od kterého se očekává, že vrátí peníze, které neexistují.“
Aby se tento nedostatek řešil, OSN snížila svůj rozpočet na rok 2026 z 3,72 miliardy dolarů na 3,45 miliardy, zrušila přibližně 2 900 pracovních míst, což je téměř pětina pracovní síly a snížila přidělení pro speciální politické mise o 21 procent.
Rozsáhlé neplacení ze strany členských států urychlilo krizi. V roce 2025 42 ze 193 členských států nezaplatilo své příspěvky v plné výši a k termínu 8. února 2026 zaplatilo pouze 55 zemí.
Spojené státy jsou dominantním faktorem stávající situace, která vede k bankrotu. Historicky byly USA největším přispěvatelem OSN s 22 procenty pravidelných a mírových rozpočtů, ve výši přibližně 820 milionů dolarů ročně.
V roce 2025 Spojené státy nezaplatily žádné příspěvky a představují přibližně 95 procent všech aktuálně dlužných příspěvků.
Celkový dluh USA činí 2,2 miliardy dolarů v běžném provozním rozpočtu, 767 milionů dolarů pro rok 2026 a zbytek z roku 2025, plus samostatných 1,8 miliardy dolarů dlužných za mírové operace a 528 milionů dolarů za minulé mírové mise.
V srpnu 2025 Trump zrušil přibližně 800 milionů dolarů z mírových prostředků, které byly dříve přiděleny na roky 2024 a 2025, a rozpočtový úřad Bílého domu od té doby navrhl zrušit veškeré financování mírových misí USA pro rok 2026.
Trump také stáhl USA z nejméně 66 mezinárodních organizací, včetně 31 v rámci systému OSN, mezi něž patří Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Fond OSN pro demokracii, UN Oceans a UN Women.
V polovině února 2026 USA provedly první částečnou platbu na splátku svého dluhu, kterou podle mluvčího OSN započítávají na uplynulé poplatky v běžném rozpočtu.
K začátku května 2026 USA zaplatily přibližně 160 milionů dolarů z více než 4 miliard dolarů, které dluží v rámci pravidelného a mírového rozpočtu dohromady.
Guterres uvedl, že nevyrovnané přispevky jsou nevyjednatelné a zdůraznil, že neplacení a reforma jsou dvě odlišné otázky. Mluvčí OSN byl přímočařejší: „pokud jde o platby, je to teď nebo nikdy.“
Trumpova administrativa prezentuje svůj postoj jako páku. Velvyslanec USA Mike Waltz řekl Kongresu, že OSN „se odchýlila od svého hlavního poslání mírového budování“ a potvrdil, že administrativa podmínila platby reformou:
„Tento rok jsme platby zadrželi. Nezaplatili jsme nic a moje první schůzka s generálním tajemníkem byla: ‚tady jsou reformy, které musíme vidět, než začnete mluvit o penězích daňových poplatníků.’“
Waltz argumentoval, že organizace musí být rozdělena a reformována dříve, než tam opět začnou proudit americké peníze. Poukázal na to, že sedm samostatných agentur OSN pracuje pouze na klimatu.
Administrativa označila svůj přístup za „udělat OSN znovu skvělou,“ zkratka – MUNGA. V dubnu 2026 ve svědectví v Senátu Waltz uvedl jako důkaz toho, že tlak přináší výsledky, 570 milionů dolarů v rozpočtových škrtech OSN a zrušení téměř 3 000 míst v centrále, zatímco americký velvyslanec pro řízení a reformu Jeff Bartos jednoznačně prohlásil:
„OSN musí přestat dělat hlouposti.“
Mezi Trumpovy stížnosti na OSN patří nepřiměřená finanční zátěž, kterou nesou Spojené státy. Uvedl, že USA platí 22 procent běžného rozpočtu a 25 procent nákladů na mírové operace, zatímco Čína, druhá největší ekonomika světa, je mezi agenturami OSN považována za rozvojovou zemi a získává příznivý status, který snižuje její odhadovaný podíl.
Čína současně téměř zdvojnásobila počet zaměstnanců v agenturách OSN za poslední desetiletí, zatímco zastoupení USA kleslo.
Ohodnoťte tento příspěvek!
