Otázka stejná jako vždy: Komu se hodila katastrofa letu 8243 na Kavkaze? Poslal Kyjev drony, aby právě toto způsobil? Podle bleskových reakcí Západu to vůbec není vyloučeno. V pozadí zájmy USA. Zvláště nyní. Alijev Bidena nemusel, ale Trumpa má rád

Otázka stejná jako vždy: Komu se hodila katastrofa letu 8243 na Kavkaze? Poslal Kyjev drony, aby právě toto způsobil? Podle bleskových reakcí Západu to vůbec není vyloučeno. V pozadí zájmy USA. Zvláště nyní. Alijev Bidena nemusel, ale Trumpa má rád

Otázka stejná jako vždy: Komu se hodila katastrofa letu 8243 na Kavkaze? Poslal Kyjev drony, aby právě toto způsobil? Podle bleskových reakcí Západu to vůbec není vyloučeno. V pozadí zájmy USA. Zvláště nyní. Alijev Bidena nemusel, ale Trumpa má rád

Jedno je jisté: Havárie letu 8243 Ázerbájdžánských aerolinií zanechá stopu ve složitých geopolitických vztazích. Pokusme se zjistit jakou, proč – a co za tím může být. O rekonstrukci události se již postaraly úřady i řada novinářů a odborníků.

Stručně shrnuto: 25. prosince 2024 se poblíž letiště Aktau v Kazachstánu zřítil Embraer 190AR při letu z Baku do Grozného. Na palubě bylo 62 cestujících a pět členů posádky.

Stroj byl během přiblížení k ruskému měst Grozný vážně poškozen – údajně protiletadlovou střelou – což posádku donutilo pokusit se o nouzové přistání. Letadlo bohužel manévr nedokončilo a zřítilo se, přičemž zahynulo 38 osob, včetně pilotů a letušky. 29 lidí s různým stupněm zranění jako zázrakem přežilo.

Předběžné vyšetřování ukázalo, že za letu byly v kabině slyšet výbuchy. Rusko konstatovalo, že jeho systém protivzdušné obrany byl skutečně aktivní, aby odrazil útoky ukrajinských dronů, ale přímou odpovědnost nepotvrdilo. Ázerbájdžán, Kazachstán a Rusko zahájily vyšetřování s cílem zjistit přesné příčiny incidentu.

Otázka stejná jako vždy: Komu se hodila katastrofa letu 8243 na Kavkaze? Poslal Kyjev drony, aby právě toto způsobil? Podle bleskových reakcí Západu to vůbec není vyloučeno. V pozadí zájmy USA. Zvláště nyní. Alijev Bidena nemusel, ale Trumpa má rád

Sebeobrana našeho zdraví a životů

V rozhovoru s Jiřím Černotou se kromě jiného dozvíte o unikátních novinkách ve vývoji a produkci fascinujících zcela přírodních prostředků na posílení těla i ducha – včetně dosažení praktické dlouhověkosti.

Pozoruhodné případy a zcela nové produkty představí Jiří Černota před kamerami Protiproudu již tuto sobotu 18. ledna v 18:00.

Můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT s přístupem ke slevám a prohlédnout si kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT. Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu

Vytvořit bezplatný účet BEWIT

Opět v hlavní roli plyn?

Z obchodního hlediska historicky vztahy mezi oběma zeměmi zažívaly vzestupy a pády, ale v posledních letech, zejména od zahájení SMO na Ukrajině, došlo k výraznému sblížení zájmů, zejména v oblasti energetiky.

Rusko má pro Ázerbájdžán důležité strategické postavení, a to nejen kvůli své geografické blízkosti, ale také kvůli politickému a vojenskému vlivu v kavkazském regionu. Od zahájení ruské Speciální vojenské operace na Ukrajině se Ázerbájdžán stal pro Rusko klíčovým kanálem pro udržení a rozvoj obchodních vztahů s Evropou, zejména prostřednictvím triangulace zboží.

Rusko navzdory sankcím uvaleným Západem obnovilo dodávky plynu ázerbájdžánské státní společnosti SOCAR, aby jí kompenzovalo rostoucí poptávku z EU. Toto ujednání vyvolalo v Bruselu obavy. Evropská unie tuto spolupráci pečlivě sleduje, aby zabránila tomu, že se ruský plyn dostane do Evropy přes Ázerbájdžán, což by mohlo oslabit účinnost sankcí.

Obchod je v současné době významný. Objem přesahuje 4 miliardy dolarů, přičemž Rusko vyváží do Ázerbájdžánu především ropu, plyn a deriváty, zatímco Ázerbájdžán vyváží do Ruska lokomotivy, automobily a potravinářské zboží. Spolupráce zasahuje také do vojensko oblasti.

Ázerbájdžán udržuje dobré vztahy s Moskvou a rozvíjí také vztahy se Západem, zejména s Itálií, která se pro něj stala významným obchodním partnerem v Evropě. Strategický význam Ázerbájdžánu pro Rusko se však projevuje i v projektu severojižního koridoru, jehož cílem je vytvořit o alternativní mezinárodní dopravní odbytiště bez amerických vojenských základen, a tím posílit strategickou spolupráci mezi společnostmi Gazprom a SOCAR.

Otázka stejná jako vždy: Komu se hodila katastrofa letu 8243 na Kavkaze? Poslal Kyjev drony, aby právě toto způsobil? Podle bleskových reakcí Západu to vůbec není vyloučeno. V pozadí zájmy USA. Zvláště nyní. Alijev Bidena nemusel, ale Trumpa má rád

Jak na sebeobranu proti vládním zločinům?

Debata Petra Hájka s bývalým ministrem financí Vlastimilem Tlustým a expertem na zlato Robertem Vláškem jsme 13. 11. přinesli další část nového pořadu Noční hlídka, který nepodvoleným otevřel zcela nové možnosti sebeobrany před zfialovělým státem, jenž nás zotročuje a bere nám nejen základní občanské svobody (slova a projevu na čelném místě), ale bezostyšně nám různými cestami krade i naše peníze a majetky.

Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé se již ke své spokojenosti s námi nalodili na "záchrannou archu", mnozí ale ještě nevědí, jak na to.

Přitom stačí napsat Vaše telefonní číslo na tuto adresu:
zlato@protiproud.info

Navzdory politickému napětí, například v souvislosti s konfliktem v Náhorním Karabachu, je potřeba udržet určitou ekonomickou stabilitu k posílení obchodních vazeb. Rusko, které je vystaveno západním sankcím, považuje Ázerbájdžán za užitečného spojence, který může některá z těchto omezení obejít. Ázerbájdžán zase využívá svého postavení ke zvýšení svého geopolitického významu a ekonomického vlivu.

Konfliktem na Ukrajině se Ázerbájdžán dostal do strategičtějšího postavení, než v jakém byl předtím. Vztahy mezi oběma zeměmi ovšem nadále vykazují různé nuance, od srdečných po pragmatické.

V roce 2022 se Rusko snažilo posílit své vazby, aby čelilo vlivu Západu v regionu, a využívalo nástroje, jako je Euroasijská hospodářská unie (EAEU). Ázerbájdžán se snažil neodcizit si ani Rusko, ani své západní partnery, o čemž svědčí návštěva prezidenta Ilhama Alijeva v Bruselu a jeho prohlášení o podpoře NATO, zejména prostřednictvím vztahů s Tureckem.

Navzdory tomu zůstalo Rusko klíčovým hráčem při udržování stability v regionu. Prezidenti Putin a Alijev udržují pravidelné osobní kontakty, o čemž svědčí jejich setkání a četné telefonické rozhovory.

Otázka stejná jako vždy: Komu se hodila katastrofa letu 8243 na Kavkaze? Poslal Kyjev drony, aby právě toto způsobil? Podle bleskových reakcí Západu to vůbec není vyloučeno. V pozadí zájmy USA. Zvláště nyní. Alijev Bidena nemusel, ale Trumpa má rád

Pomozte svému zdraví

Daniel Fiala informuje o unikátních novinkách, které právě přivezl z Číny a jež výrazně obohatí rejstřík možností pro prevenci a podporu léčby nejen v případě fatálních nemocí, ale obecně při naší sebeobraně zdraví a životů

NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX

Objednávejte zde

V čí prospěch?

Z havárie letadla se pokoušejí těžit obvyklí supi: Velká Británie tragédii okamžitě komentovala a ukázala prstem na Rusko. Stejně tak kanadský ministr zahraničí ve shodě se Spojenými státy prostřednictvím sociálních sítí obvinily Rusko.

CNN citovala nejmenovaného amerického představitele, který uvedl, že havárii letu J2-8243 mohla způsobit ruská protivzdušná obrana, která na let omylem střílela. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval, aby se nepoddávali spekulacím a vyčkali na závěr vyšetřování.

Současně totiž vyšlo najevo, že v době incidentu podnikl Kyjev dálkové nálety bezpilotních letounů na Groznyj, což mohlo vést k tomu, že ruská protivzdušná obrana omylem vystřelila na letoun 8243, nebo jej mohly zasáhnout střepiny ze zničeného dronu.

Jisté je, že takový případ je chutným soustem pro angloamerickou propagandu. Zpráva CNN, jakkoli svévolná, byla šířena jako absolutní pravda: citovaný americký úředník je anonymní, takže se ani neví, zda je pravdivá a to, co řekl, nemá nic společného s vyšetřováním, které vedou tři státy. Typická "objektivita".

Je jasné, že uzavřít celý ruský jižní vzdušný prostor na dobu neurčitou z preventivních důvodů kvůli občasné přítomnosti ukrajinských dronů by byla přehnaná reakce s nevyčíslitelnými finančními náklady. Něco jako kdyby totéž udělaly Spojené státy v reakci na záhadná pozorování dronů na východním pobřeží na začátku tohoto měsíce.

Otázka stejná jako vždy: Komu se hodila katastrofa letu 8243 na Kavkaze? Poslal Kyjev drony, aby právě toto způsobil? Podle bleskových reakcí Západu to vůbec není vyloučeno. V pozadí zájmy USA. Zvláště nyní. Alijev Bidena nemusel, ale Trumpa má rád

Napětí se stupňuje. Co dělat?

V rozhovoru Petra Hájka s významnou postavou "hnutí odporu" Markem Obrtelem jsme 9. 11. otevřeli novou kapitolu vzájemné pomoci nepodvolených v pořadu Noční hlídka o základních aspektech sebeobrany nás a našich blízkých, protože na stát rozhodně nemůžeme spoléhat – chceme-li v očekávaných krizích přežít.

Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.

Otevřít stránky Sebeobrany

Ázerbájdžán obdržel v roce 2022 od Spojených států vojenskou pomoc ve výši 30 milionů dolarů. Došlo k četným výměnám oficiálních návštěv, které posílily vazby, přičemž prezident Alijev je chce dále posilovat. O tom, že Ázerbájdžán hraje klíčovou roli v dodávkách ropy a zemního plynu do Evropy, již byla řeč. Má to iu aktuální rozměr:

Alijev je příznivcem Donalda Trumpa, přestože právě za jeho prezidentství se Ázerbájdžán zapletl do konfliktu o Náhorní Karabach. V červenci na okraj konference COP 29 se nicméně na Trumpovu adresu vyjádřil pochvalně. Neotálel ani s gratulací po listopadových volbách. Samozřejmě: Alijev je obchodník, stejně jako Trump.

Bidenova administrativa naopak hrála proti této zemi tím, že zakázala přímou hospodářskou pomoc ze strany americké vlády prostřednictvím přepracovaného zákona z roku 2001, který v paragrafu 907 stanovil blokády Ázerbájdžánu. Výroční zpráva USA o náboženské svobodě za rok 2023 označila Baku za vládu odpovědnou za mnohá porušení těchto svobod.

Suma sumárum: Narušení přátelských vztahů mezi Ruskem a Ázerbájdžánem by nahrálo USA, aby si zajistily další přístup na jižní Kavkaz a ke Kaspickému moři. Jeho ovládnutí by znamenalo nejen přístup k Rusku a mnoha dalším zemím SNS, ale také vertikální rozdělení velkého geopolitického prostoru, jakým je Eurasie. Co z toho všeho ve vztahu k letecké havárii vyplývá?

  1. Pokud šlo o plánovaný útok, zadavateli mohou být pouze Kyjev a Washington, ti jediní na něm mohou vydělat;
  2. Rychlost, s jakou USA a Velká Británie šíří nepodložené spekulace, potvrzuje snahu dráždit Rusko v citlivé oblasti kavkazských vztahů;
  3. Pokud je v tom naopak ruka dalších „rizikových“ zemí, jako je Arménie nebo Gruzie, jde o scénář, který bude třeba rovněž důkladně prozkoumat.

Takže si ještě chvilku počkejme.

Zdroj