Poprvé od rozpadu Sovětského svazu se Kreml Západu rázně postavil. Žádné NATO pro Ukrajinu a žádné opakování toho, co se stalo v Gruzii. Jak jsem předpověděl, přijímalo Rusko americké urážky a provokace tak douho, až to ohrozilo samotnou jeho existenci. A nyní, kdy se ruská vláda konečně západnímu tlaku vzepřela, nabízí se otázka, zda arogance a pýcha Ameriky dovolí Washingtonu, aby si změny tohoto ruského postoje vůbec povšiml? Washington vidí Rusko jako překážku na své cestě za světovou hegemonií, a jediným jeho zájmem je Rusko destabilizovat. A je ochoten s Ruskem jednat, jen když se bude jednat o ruské kapitulaci před washingtonskými požadavky.
Povšimlo si Rusko a jeho média, že Victoria Nulandová, někdejší asistentka amerického ministra zahraničí v Obamově vládě (ta, co na kyjevský Majdan nosila demonstrantům nůše koláčků – pozn. LM.), a dohlížela na americké svržení řádně zvolené ukrajinské vlády a její nahrazení washingtonskou loutkou, nepřátelskou k Rusku, byla v těchto dnech jmenována náměstkyní amerického ministra zahraničí v současné Bidenově režimu? Wahington vždy povyšuje ty, kteří dělají Rusku potíže, a zbavuje se těch, kteří tak nečiní. Na hlavu prezidenta Trumpa, který chtěl normalizovat vztahy s Ruskem, hodili tři roky trvající aféru Russiagate, a z úřadu ho vyhnali ukradenými volbami. Trump totiž též navrhoval zbavit vojenskobezpečnostní komplex jeho nepřítele (Rusko), a vojenský komplex bez nepřítele je přece neodpustitelný nesmysl.
Rozumím tomu, že Rusko chce mír – i já jej chci – ale když ho chcete mít, musíte ukázat, že nepřijímáte urážky a provokace. A neříkat, jak to činí Lavrov „jsme ochotni jednat s našimi partnery“. Ve Washingtonu je totiž dobrá vůle brána za slabost. Povzbuzuje k provokacím, které mohou zajít příliš daleko a vyústit ve válku. Lavrov měl tedy raději říkat: „Rusko nepřijímá urážky od nepřítele“. Jediná věc, o níž by totiž Washington chtěl s Ruskem jednat, je Rusko s rukama nad hlavou a s kývnutím na tuto washingtonskou podmínku: Rusko se může stát součástí Západu, pokud se stane takovým loutkovým státem jako jsou Francie, Německo, Velká Británie a další.
Kdyby Rusko namísto dobré vůle ukázalo sílu, Západ sám by se k němu obrátil a požádal by je o jednání. Rusko totiž nikdy nepovede s Washingtonem smysluplná jednání, pokud se jej Washington nebude bát. A zemi, jejíž vrcholní představitelé a média budou stále jen hořekovat nad tím, že se s nimi nejedná fér, nebude Washington NIKDY brát vážně.
