Kdybych chtěl recenzi na nový dvoudílný televizní film Anatomie zrady napsat co nejstručnější, vystačil bych si s otázkou z nadpisu. Já samozřejmě vím, kdo byl Emanuel Moravec, ale kdybych to nevěděl, z filmu bych se to nejspíš nedozvěděl, respektive bych význam a autentičnost jeho osobnosti asi nepochopil. Pokud by měl být snímek Anatomie zrady jen ilustrativní životopisná inscenace na jedno použití bez větší ambicí, byl bych k němu shovívavější, ale on ty ambice podle už podle svého názvu měl. Jenže jaké ambice to vlastně byly? Rehabilitovat Moravce? To jsem ve filmu neviděl. Problematizovat jeho kolaboraci s Němci a polidštit ho, jako se to povedlo...

Politika „pražské kavárny“ reprezentovaná v nedělním vysílání ČT pořadem Otázky Václava Moravce zabředává do stále hlubší a hlubší stupidity. Už jen když vezmeme v úvahu, že něco tak pitomého a absurdního, jako je ruský agent přijuchavší do Prahy s aktovkou plnou jedu pro naše vynikající tři starosty, se vůbec může stát předmětem vážně se tvářící debaty a jmenovitě tedy nedělní debaty OVM, máme zde jako na talíři otázku duševního zdraví toho, kdo tento problém do debaty zařadil, stejně jako duševního zdraví těch, kteří jsou před tváří celého národa ochotni se s výtečníkem, který tohle provedl, vůbec bavit. Protože propánakrále, copak...