Pokud bude vláda i nadále ignorovat potřeby a názory občanů, je jen otázkou času, kdy dojde k zásadnímu střetu
Krymská platforma: Další výzva k válce místo rozumného řešení?
Na parlamentním summitu Krymské platformy vystoupila Markéta Pekarová Adamová s jasným vzkazem: „Ukrajina může zvítězit a to brzy. Rusko možná vypadá jako obr, ale stojí na hliněných nohou. Je čas přestat váhat. K vítězství je třeba více vojenské pomoci, účinnější sankce a silnější politická podpora. Mír přijde díky síle a vítězství.“
V době, kdy se zdá, že válka začíná přecházet do dlouhodobé patové situace, a kdy padá jedno město za druhým, tahle prohlášení působí spíše jako vyostřování konfliktu. Pekarová Adamová zdůrazňuje, že Rusko stojí na hliněných nohou, ale historii by si měla připomenout – Napoleon i Hitler si mysleli totéž, a jejich osudy jsou dnes už dostatečně známé.
Znovu vyzývá k přísnějším sankcím, přičemž všichni víme, že Evropu ruská ropa a plyn i nadále zásobují, zatímco USA nám nepřestávají vyčítat, že tím vlastně financujeme ruskou agresi. Volá po silné politické vůli, ale stačí se podívat na naši politickou scénu – kde jsou ti schopní vůdci? Místo nich vidíme jen lidi, co si sedí na svých trůnech a bojí se z nich spadnout. Tato vláda má jediné heslo: „Panuj a hrabej.“
Petr Fiala a „zásadní volby“
Majitel vlády Petr Fiala teď v předvečer voleb tvrdí, že jde o volby zásadní, kde budeme rozhodovat, zda v naší zemi budou vládnout „demokraté, kteří chtějí Česko posunout dopředu“, nebo zda se lidé nechají zlákat „lživou propagandou levice, populistů a různých radikálů“, kteří by podle něj znamenali největší ohrožení pro zemi od listopadu 1989.
Fiala prakticky označil všechny ostatní za „nedemokratické šmejdy“ a jejich voliče za „proruské dezoláty“. Dává tím najevo své přesvědčení, že jen on a jeho lidé jsou ti praví. Spousta jeho vlastních voličů už teď lituje, že mu dali hlas, a já jen doufám, že do vládního křesla se tento syčák už nikdy neposadí.
Co si o tom myslím a jak to může dopadnout?
Přístup, jaký vláda i Pekarová Adamová volí, riskuje, že situace přeroste do chaosu, který si nikdo z nás nepřeje. Lidé, kteří stále slyší výzvy k válce a posílení sankcí, vidí, že skutečný mír je čím dál vzdálenější. Politici jako Pekarová Adamová přidávají olej do ohně a spíš než konstruktivní mírové kroky volí silácké řeči, které nevedou k ničemu dobrému. Když k tomu připočteme Fialovo sebevědomí, které mu nedovoluje vidět realitu, vzniká obraz elit odtržených od lidí, kteří čím dál víc chtějí změnu.
Pokud bude vláda i nadále ignorovat potřeby a názory občanů, je jen otázkou času, kdy dojde k zásadnímu střetu. Důvěra ve vládu se rozpadá a lidé, kteří ztratí důvěru, často hledají nové cesty – a ty nemusí být pro současné politiky vůbec příjemné.
