Napětí mezi Spojenými státy a Kubou znovu vyvolává otázky ohledně dalšího vývoje v regionu. Informace o tom, že se americké vojenské struktury mají zabývat možností zásahu na Kubě, přicházejí v době citlivých vztahů mezi Washingtonem a Havanou a naznačují, že část americké administrativy pracuje i s krizovými scénáři.
Foto: Nácvik vylodění příslušníky Námořní pěchoty USMC | Wikimedia Commons / Public domain
Podle zveřejněných informací se na případný zásah mají připravovat Pentagon a velitelství SOUTHCOM. Nejde však o potvrzení bezprostřední vojenské operace, ale spíše o známku toho, že ve Washingtonu existuje zvýšená obava z dalšího vývoje. Podobné plánování bývá součástí širší bezpečnostní agendy a samo o sobě ještě neznamená, že politické rozhodnutí o použití síly již padlo.
Dalším významným momentem je lednová operace, při níž byl zajat Nicolás Maduro. Při této akci podle zveřejněných informací zemřelo 32 kubánských vojáků, kteří ho měli střežit. Pokud se tyto informace potvrdí, šlo by o událost s výrazným dopadem na vztahy mezi Spojenými státy a Kubou. Havana by ji mohla vnímat jako přímý zásah do svých bezpečnostních zájmů, zatímco Washington jako důkaz širšího regionálního zapojení Kuby.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel na situaci reagoval prohlášením, že se země bude v případě invaze bránit. Takové vyjádření odpovídá dosavadní rétorice kubánského vedení, které dlouhodobě staví na důrazu na suverenitu a odpor vůči vnějšímu tlaku. Současně ale ukazuje, že Havana vnímá podobné signály vážně a považuje je za součást rostoucího bezpečnostního napětí.
Odborníci upozorňují, že případný konflikt by nebylo možné posuzovat pouze vojensky. Vedle otázky, zda by Spojené státy byly schopny rychle získat převahu, by se okamžitě otevřel problém následné stabilizace země. Kuba se potýká s hospodářskými obtížemi a jakýkoli vnější zásah by mohl situaci dále zkomplikovat. V praxi by tak nešlo jen o samotnou operaci, ale především o její politické, humanitární a regionální důsledky.
Právě tyto důsledky představují jednu z největších neznámých. Eskalace mezi USA a Kubou by mohla ovlivnit bezpečnostní poměry v Karibiku, vztahy Spojených států s latinskoamerickými partnery i migrační tlak v regionu. Zasáhla by také diplomatickou rovinu, protože Kuba zůstává symbolem citlivé historické linie ve vztazích mezi Washingtonem a Latinskou Amerikou.
V této fázi tak nelze mluvit o potvrzeném scénáři blížící se války. Lze ale říci, že samotná existence úvah o možném zásahu ukazuje na zvýšenou míru napětí a nedůvěry. Další vývoj bude záviset především na tom, zda převládne diplomatické řešení, nebo další kroky, které by mohly krizi prohloubit.
Zdroj: BBC
