Celý svět si klade stejnou otázku: odváží se CENTCOM jít do války proti Číně?
To už není přitažený předpoklad.
Podle dat MarineTraffic čínský ropný tanker Rich Starry, plující pod malawskou vlajkou, pronajatý společností Shanghai Xianrun a vyplouvající ze Šardžá ve Spojených arabských emirátech s přibližně 250 000 barely metanolu na palubě, v úterý překročil Hormuzský průliv a zobrazil zprávu „China Owner & Crew.“
Rich Starry je tak prvním ropným tankerem, který od zavedení Trumpovy blokády průlivem proplul a vydal se na cestu do Číny.
Peking tím okázale dává najevo, že zoufalá Trumpova administrativa si s ním nebude hrát na „Piráty z Karibiku“ — nebo spíše na „Piráty z Hormuzu.“
CENTCOM upřesnil, že blokáda se zaměřuje na lodě vstupující do íránských přístavů nebo z nich odplouvající. Rich Starry přitom vyplul ze Šardžá — technicky tedy nebyl jejím cílem. Skutečná zkouška blokády přijde teprve tehdy, až první čínský ropný tanker opustí přístav Bandar Abbás.
Mýtný systém IRGC funguje v podstatě nezávisle na záměrech CENTCOMu. Operuje v reálném čase a byl propracován do sofistikovaného pětistupňového kontrolního systému aplikovatelného na všechny lodě připlývající z jakéhokoli přístavu. Plavidla, kterým se v poslední době podařilo projet — z Číny, Indie, Pákistánu a několika dalších spřátelených zemí — využila stejnou úzkou vodní cestu íránskými teritoriálními vodami podél ostrovů Qešm a Larak.
Všechny lodě musí zaplatit mýtné ve výši jednoho dolaru za barel — v bitcoinech nebo jüanech, s výjimkou specifických případů. Platba je potvrzena za méně než pět sekund a tanker poté obdrží heslo prostřednictvím VHF rádiového spojení.
Pojištěná plavidla registrovaná ve vlajkovém státě s oprávněním vstupu do západních přístavů průjezd nezíská — tato plavidla již míří do amerických přístavů.
Nejzajímavější kapitolou příběhu je rozsáhlá íránská fantomová flotila: nepojištěná, schopná plout pod jakoukoli vlajkou, nevyžadující přístup do západních přístavů, již podléhající přísným sankcím — a proto americkou blokádou zcela nedotčená. Ať blokáda platí, nebo ne, několik ropných tankerů nadále bere palivo na íránských terminálech.
V současnosti se na volném moři u Hormuzského průlivu nachází přibližně 160 milionů barelů ropy. Írán tak může pokračovat v zásobování svých asijských odběratelů — především Číny — minimálně do poloviny července, za předpokladu, že čínský dovoz zůstane na úrovni 1,8 milionu barelů denně.
Blokáda na ochranu petrodolaru?
Připomeňme, že stejně jako válka proti Íránu — věrná tradici Říše chaosu, která opět pohrdá mezinárodním právem — lze i vyhlášenou námořní blokádu označit latinským pojmem bellum iniustum, tedy „nespravedlivá válka.“ Podle mezinárodního práva ostatně i blokáda samotná představuje akt války.
V úterý byl prezident Si Ťin-pching naprosto jednoznačný: vláda práva nemůže být „vyvolávána podle libosti, když se to hodí, a ignorována, když je nepohodlná.“ Dodal: „Nedovolíme, aby se svět vrátil k zákonu džungle.“
Porovnejme tato slova s odůvodněním, které pro tuto — protiprávní — blokádu předložil sám Trump:
„Nedovolíme Íránu prodávat ropu, komu chce, a nic těm, které nemá rád. Bude to všechno, nebo nic.“ A dále: „Ať nám Čína pošle své lodě. Ať je pošle do Venezuely. Máme ropy dost. Budeme ji dokonce prodávat levněji.“
To jasně dokazuje, že blokáda je jádrem války o petrodolar. Čína totiž nakupuje íránskou ropu právě za petrodolary — a Trumpovým skutečným cílem není ropu prodávat, nýbrž učinit Čínu na petrodolarech trvale závislou.
Jednoduše řečeno: Trumpova „nepřemožitelná armáda“ nemůže námořní blokádu udržet bez dostatečně silné flotily. A tu právě teď stále hledáme.
USS Abraham Lincoln byla lokalizována v Ománském zálivu přibližně 200 km jihovýchodně od Íránu — na dostřel íránských raket, a to na vzdálenost, při níž mají prádelny na amerických letadlových lodích tendenci vzplanout.
USS George HW Bush se svou údernou skupinou se v současnosti plaví u pobřeží Namibie.
To je to, čemu by se dalo říkat thalassokratická zbabělost: obcházejí Afriku, protože se bojí konfrontace s Húsíi v průlivu Báb al-Mandab. Přitom odstrašující síla jemenských Húsíů se ani zdaleka nedá srovnat s palebnou silou Íránu.
A i kdyby se blokáda ukázala jako skutečně účinná, Írán by stále mohl přepravovat ropu po souši napříč Eurasií do Číny po trase íránsko-čínské železnice — projektu Iniciativy pásu a stezky (BRI) financovaného Pekingem. Kartel Epstein předvídatelně část trati bombardoval, ta však byla již opravena. Írán se navíc může dohodnout s Turkmenistánem na využití jeho plynovodu, rovněž financovaného Čínou.
Tato šílená válka přesahuje chápání. V každém případě je nemyslitelné, že by se CENTCOM odvážil zadržet čínskou loď, internovat ji nebo ji dokonce potopit — to by byl akt války. Ostatně s pomateným křesťanským sionistou coby americkým ministrem zahraničí pro věčnou válku je možné snad vše.
Z širší perspektivy však…
Tři klíčové vývoje jsou zásadní pro pochopení toho, kam se vítr obrací.
Proces uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem již probíhá. Tento systém byl minulý měsíc legalizován íránským parlamentem a probíhají jednání s Ománem o doladění podrobností. Dokonce i Japonsko jej přijalo. Jižní Korea vyslala zvláštního vyslance do Teheránu přímo za tímto účelem — a nakonec sankce proti Íránu zruší a mýtné zaplatí. Jakmile Soul, klíčový asijský odběratel, uzavře preferenční dohodu, budou ho prakticky všichni následovat. A Washington bude bezmocný.
Telefonát Putin–Pezeškján. Hovor mezi Putinem a Pezeškjánem je rovněž velmi výmluvný. Putin dal jasně najevo, že bezpečnost Íránu a Ruska jsou „neoddělitelně propojeny.“ Jakákoli agrese proti Teheránu proto musí být vnímána jako zásadní destabilizace celé Eurasie. Putin a Pezeškján se navíc shodují na co nejrychlejším zprovoznění Mezinárodního severojižního dopravního koridoru (INSTC) — jednoho z klíčových nových koridorů konektivity 21. století, vedle Arktické hedvábné stezky. Jde tedy o tichý vzkaz Putina Bílému domu, analogický tomu čínskému: pokud se CENTCOM odváží zaútočit na íránské lodě, útočí na strategického partnera přední jaderné velmoci světa.
Třešnička na tomto smrtícím dortu. V úterý a středu je ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na oficiální návštěvě Číny, kde jedná se svým čínským protějškem Wang I. Strategické partnerství Ruska a Číny je aktuálnější a pevnější než kdykoli předtím.
Nový trojúhelník Primakov — RIC (Rusko–Írán–Čína) — je na svém místě.
Blokáda? Jaká blokáda?
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Pepe Escobar, Sputnik Globe / Reseau International
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
