Dnešní internet i mainstream plní „důležité zprávy“ o tom, jak lidovci na zahájení svého stranického sjezdu dávají zadost moravské tradici uvítání slivovičkou, či vínkem. „Eurohurák“ pan Pezczynski jim laje, že před desátou ani alkoholik nepije. Pan Pezczyňski se ovšem mýlí.
To, co platí někde v „anglosaxonském světě“, neplatí ani v zemích českých, natož moravských. Tady se příchozí nemusí dívat na hodinky, jako sir Humprey v seriálu „Jistě, pane premiére“, když mu premiér nabízí sherry, nebo portské před desátou… A nemusí se to ani týkat takzvaného „ranního doušku alkoholiků“. Karatelé by mohli vědět, že pohoštění slivovičkou je tradiční moravský obyčej, nejen zvyk (ti, co neznají národopis, nechť vědí, že je rozdíl mezi zvykem a obyčejem – obyčej je závaznější pro tradici než pouhý zvyk!). Takže osobně bych lidovcům vůbec nezazlíval, ten kalíšek slivovice nebo pohárek vínka.
Jistě, pane ministře
Je to staletá tradice a jestli něco kdy na lidové straně bylo dobrého a trvalého – ctění národních obyčejů a tradic, počínaje hody nebo posvícením a konče svatomartinskou husou či adventem…To byla vždy dobrá mince lidovců, včetně ochrany rodiny a víry – což dnes reprezentuje třeba pravý Valach pan Jiří Čunek.
Ovšem tady se děje něco jiného. Humbuk kolem slivovice na sjezdu odvrací pozornost od jiných, daleko závažnějších hříchů, podtrhuji současných lidovců, nikoli lidovců tradičních.
Jeden z těchto neodpustitelných hříchů, které jsou pro nás odbojáře hříchem smrtelným, je staročesky řečeno lidovecké řiťolezectví tzv. sudetským Němcům.
Projevuje se to pravidelně na sjezdech landsmanů, kam lidovci jezdí za landsmany, kteří nejsou našimi pravými krajany, a koří se jejich praporečníku, rotundovitému panu Posseltovi (ten přívlastek není můj, vymysleli jej v Německu…“Mister Rotundity“ – kéž by se staral o zdraví, a ne o dekrety, kterým ani zblo nerozumí!). A když jim to bylo vytčeno dokonce v parlamentu, tak dělají, že jsou hluší. Vzpomeňte si páni lidovci, co Vám oprávněně vytkla SPD!
Bylo to nejen za pana Bělobrádka, a podobá se to řiťolezcům ze sociální demokracie, z nichž nejvýrazněji to prokázal emeritus europoslanec, pan Rouček. Nemluvě o dalších, včetně paní Maláčové… V tom lidovci u nás nejsou pohříchu sami…
Takže lidovcům může býti slabou útěchou, že ze stejného důvodu doporučuji nevolit ani „reformovanou sociální demokracii“ paní Maláčové.
Nás, pozůstalé po obětech sudetského řádění za Mnichova a za německé okupace, nesmírně urážejí nejen smiřovačky, ale i veřejné omlouvání sudetských zločinů na českém národu, respektive jejich zamlčování, bagatelizování a marginalizování, což vše je hrubá lež na dějinách našich osudů za velkoněmecké hrůzovlády.
Každý třetí dospělý sudet dostal metál od Hitlera za zločin odtržení československého pohraničí. Bylo jich jeden milion, stošedesát dva tisíce, šest set sedmnáct, jestli to nevíte. (Těm se omluvil pan president Havel…tak to dopracoval, podobně jako lidovci a sociálové.)
Takže, pokud chtějí lidovci a sociální demokraté získat naše hlasy, musí katolicky prezentováno, roztrhnout svá žíněná roucha, poklonit se v Terezíně, Kouničkách a na jiných místech naší vlasti, obětem sudetských a velkoněmeckých zločinů, a definitivně zavrhnout účast na srazech tzv. landsmanů.
Stačí jen poukázat na složení landsmannschaftů z nejen katolické Ackermangemeinde, a sociálně demokratické Seligergemeinde, které ovšem mají též své temné skvrny, ale též z vysloveně zlořečeného Witikobundu. Rozboru netřeba. Vše je všeobecně známo.
Další smrtelný hřích lidovců, dle nás odbojářů, je lví podíl na tzv. novele restitučního zákona, která do republiky přitáhla množinu neoprávněných restituentů, kteří v nekonečných soudech tarasí kyslíkový provoz dekretálního státu.
Jinak by se do republiky vůbec nemohli dostat tak tragičtí restituenti jako Řád domu paní Marie, alias Řád německých rytířů se svými antidekretálními požadavky.
O Lichtenštejnech, potomcích generálního komisaře pobělohorských konfiskací ani nemluvě, což je jen historická skvrna proti i soudy narýsovanému souběžectví s nacismem za II. války, za což by jim dle nás odbojářů patřilo ne navrácení retribučních majetků, ale úkroj ze štítu…Jen na margo věci, pozice pana presidenta v této záležitosti je nejen antidekretální, ale i morálně politicky nepochopitelná.
Takže milí voliči, vykašlete se na slivovicový humbuk kolem sjezdu lidovců, nehubujte je za obyčej (dnes možná navíc motivovaný i noční můrou dvouprocentní volitelnosti??), ale posuďte sami jejich vylíčené hříchy, o kterých se nemluví, a které tento slivovicový divok a tartas pouze přikrývá do jakéhosi chtěného zapomenutí.
A to se nesmí stát!
Proto pravím, jak lidovce, tak sociály, nehubujte – jen je nevolte!
