Pokud uvažujeme o tom, co nás čeká, co s námi „mocní“ zamýšlejí, je dobré používat selský rozum nebo chcete-li logiku.
Pokud po dlouhou dobu, systematicky a souběžně probíhají desítky procesů, z nichž i každý jednotlivě nemůže mít za následek nic jiného než zánik lidského druhu nebo zánik života na planetě vůbec, není to náhoda, není to způsobeno lidskou blbostí (ta to jen umožňuje), ale je to záměrné, a cíl je přesně ten, a žádný jiný.
Pokud je cílem zánik lidského druhu nebo zánik života na planetě, není tím, kdo tyto procesy řídí nikdo, kdo žije v lidském těle, respektive na planetě. Všichni, kdo se na provádění těchto plánů podílejí, jsou jen „užitečnými“ idioty, nebo tuplovaně politicky korektně bílými koňmi.
To, co teď právě prožíváme, je nefalšovanou válkou mimozemských sil proti lidstvu. Píšu sil, protože oni známí mimozemšťané jsou také jen nástroji vyšších sil, řekněme „zelenými koňmi“. Tvrzení, že se mimozemšťané nemohou ukázat, protože lidé na to nejsou připraveni, jsou „klasika“. Lidé připraveni jsou, ty už nic nepřekvapí, ale oni ne.
Pokud chceme jít v hierarchii dál, můžeme uvažovat o „strachožroutech“, vícerozměrných monstrech živících se strachem živých bytostí, ale i ty se na celkovém procesu jenom přiživují. I na mimozemské úrovni se jedná o řetězec loutek, nad kterým jsou síly zvyšující entropii vesmíru.
Slyšíme, jak je třeba snížit počet obyvatel, protože lidstvo „se“ přemnožilo. Snaží se nám namluvit, že ti, co za těmito plány stojí, to „myslí dobře“, že to chtějí jenom proto, že jsou lidumilové, dobrodějové. Problém je v tom, že jsou to právě oni, kdo přemnožení záměrně způsobili, a nejen to – celou dobu na něm systematicky pracovali.
Nebyl problém se po 2. světové válce dohodnout a vázat mezinárodní spolupráci na udržování stavu populace jednotlivými státy v určitých mezích. Zakonzervovat počet na tehdejších třech miliardách, nebo jej pomalu snižovat. (U národů postižených genocidami by se mohlo vycházet z jejich předchozího početního stavu.)
Místo toho bylo namnoženo dalších pět miliard lidí (jako nástroj k likvidaci planety, který pak má být také zničen?). Jedním z vysvětlení pro jistou prováděcí skupinu mohlo být, že rituálně zavražděných šest miliónů lidí v koncentračních táborech nevedlo k jejich světovládě, protože to bylo špatně spočítáno – že je třeba šest miliard.
Různé verze, že je třeba snížit počet obyvatel na dvě miliardy, „zlatou“ miliardu, půl miliardy a tak dále, jsou jen pohádkami pro různé stupně servisních jelit, podle toho, k jak velké skupině „vyvolených“ si myslí, že patří. Ve skutečnosti se jedná o „domino“ končící sebevraždou poslední hrstky „vyvolených“ a „klíči na stole“ pro mimozemský odpad.
Slyšíme o tom, jak se bude v Evropě vytvářet nová „služebná“ rasa s nahnědlým mozkem, či nové národy a nové jazyky. Vznik národů a jazyků trvá staletí. Tolik času nezbývá. Plánem je vyvraždění původní evropské populace pomocí populace, která není soběstačná, a která po splnění tohoto úkolu sama zanikne.
Představa, že má být evropské obyvatelstvo zotročeno a sloužit nově příchozím, je dávno zastaralá. Už dnes není dost bílé populace, aby stačila uživit tyto „kulturně odlišné“ podle jejich představ. A pokračující změnou početního poměru se tato představa přesouvá k naprosté absurdnosti.
Prý je třeba odstranit populaci, která spotřebovává příliš mnoho zdrojů, což je neúnosné pro planetu. Proč je tedy nahrazována populací, která spotřebovává mnohonásobně víc? Proč má být nahrazeno skromné bílé obyvatelstvo populacemi, které nejsou ochotny ničím šetřit nebo nechat se něčím ve spotřebě omezit?
…Rekreační oblastí pro jelita měl být Nový Zéland (střelba v Christchurchi byla krokem k odstranění novozélandského obyvatelstva). Tam se ale všechna jelita nevejdou. Pro nižší jelita tedy Afrika. Stačí ale pár stupňů oteplení, a na rekreaci to moc nebude. Ale Evropa, v mírném pásmu, zbavená obyvatel a stávající se divočinou…
Oblíbenou pohádkou je, že mocní mají moc. Dobře vidíme, že čím jsou „výš“, tím jsou naopak víc loutkami, tím míň mají svobody, tím míň mají vlastní moci, pouze skrz ně proudí moc cizí. Tento průtok cizí moci může být opojný a návykový. Nemocné mocí „osvobozuje“ od vlastní odpovědnosti a svědomí (pokud někdy něco takového měli).
Stávají se z nich deprivanti – zaniká jejich vědomí, cítění, stávají se z nich bioroboty. Úvahy, že by mohli po zničení planety nahrát své vědomí na nějaký nosič a odletět v takové podobě do vesmíru, postrádají smysl. Není co nahrát. Deprivanti mají v mozku nahranou jenom jakousi „demoverzi“, která vědomí předstírá, která tím může lidi mást.
Podobnou pohádkou je ta, že moc mají peníze. Jak si chcete udržet peníze bez moci? Stačí si představit, jak proti sobě stojí dva, z nichž jeden drží v ruce peníze a druhý klacek. Ve výhodě bude ten s klackem – pokud si nenechá namluvit, že by se měl chovat „tržně“ a klacek tomu druhému prodat. A to už je ukázka moci ideologické.
Daleko víc než tyto druhy moci je schopnost být a zůstat sám sebou, nestát se médiem, přes které působí destruktivní síly. Být tvořivým, byť jen tak, že si člověk sám pro sebe skládá dohromady různé kousky informací. Být spíš na straně sil snižujících entropii, a ne se nechat strhnout k užívání si průtoku energií sil smrti.
Prý to tu už všechno bylo, prý tu už byla podobně zrůdná civilizace, která zanikla. To možná pohádka není. Přírodní národy většinou sami sebe nazývají slovem, které v jejich jazyce znamená člověk. Neznamená to potomci těch, kteří nějakým způsobem unikli přeměně lidí na bioroboty a následnému zániku civilizace?
Pohádkou ale je ono uklidňování, že vždycky všechno nějak dopadlo, představa, že se bude vše opakovat donekonečna. Představy z nepochopení, že dnešní dění probíhá v trochu jiných rozměrech, a z neznalosti exponenciální funkce. Daleko víc moudrosti je ve známém přísloví „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…“.
1. prosince 2020 ▓
Jan Kristek
