LUKÁŠ KOVANDA
Průměrné ceny benzínu i nafty se v Česku nyní vůbec poprvé dostaly nad úroveň, na které byly 8. dubna, tedy v předvečer spuštění mimořádných vládních opatření proti drahým pohonným hmotám. Litr benzínu Natural 95 tehdy stál v průměru 41,63 koruny a litr nafty 48,23 koruny. K 14. září je to už 44,44 koruny u benzínu a 48,24 koruny u nafty, vyplývá z dat CCS.
Benzín je tedy proti předvečeru faktického zahájení regulací dražší o 2,81 koruny na litr, tedy zhruba o 6,8 procenta. Nafta je nad tehdejší úrovní zatím jen symbolicky, o jediný haléř. Přesto je tento okamžik pozoruhodný. V dubnu vláda považovala tehdejší cenovou situaci za natolik mimořádnou, že přistoupila k cenové regulaci, kontrole marží a ke snížení spotřební daně z nafty. Kabinet tehdy argumentoval mimořádnou situací na trhu, růstem cen ropy a nepřiměřenými maržemi.
Dnes jsou přitom ceny obou hlavních pohonných hmot vyšší než tehdy, avšak vláda nový regulační zásah nechystá. To na první pohled může působit nekonzistentně.
V červenci vláda regulaci ukončila a rozhodla ji dále neprodlužovat. Tím fakticky řekla, že mimořádné podmínky, které zásah ospravedlňovaly, již skončily.
Jenže neskončily.
Vláda v dubnu vysílala signál, že ceny kolem 42 korun za benzín a 48 korun za naftu již vyžadují mimořádnou reakci. Dnes jsou ceny stejně vysoké či vyšší a stát nezasahuje. Veřejnost proto může oprávněně klást otázku, kde přesně leží hranice, od níž vláda považuje ceny pohonných hmot za natolik vysoké, že je třeba zasáhnout.
Ekonomicky by ovšem bylo chybou zavádět cenové regulace automaticky pokaždé, když cena překročí určitou nominální hranici. Regulace může mít smysl při mimořádném narušení trhu, prudkém růstu marží nebo krátkodobém cenovém šoku. Pokud ale ceny rostou kvůli evidentnímu „novému normálu“, trvalejší napjaté situaci, kvůli světové ceně ropy, kurzu koruny či velkoobchodním cenám paliv, dlouhodobé zastropování by pouze přesouvalo náklady jinam.
LUKASKOVANDA.CZ
