Významná nová studie výzkumné organizace MCC Brussels varuje, že Evropská unie prosazuje program v oblasti duševního zdraví v hodnotě miliardy eur, který je založen na slabých důkazech, přehnaných tvrzeních o krizi a opatřeních, která mohou psychickou pohodu ve skutečnosti spíše zhoršit než zlepšit.
Zpráva s názvem Výroba křehkosti tvrdí, že Brusel vynakládá nejméně 1,23 miliardy eur na programy, které stále více stírají hranici mezi zdravotní péčí a sociální kontrolou a zavádějí psychologické intervence do škol, na pracoviště, na digitální platformy a do veřejných institucí po celé Evropě. Studie varuje, že opatření podporující psychologické sledování, behaviorální intervence a hodnocení emocionálního stavu mohou oslabit odolnost lidí a zároveň rozšířit vliv byrokracie do každodenního života.
„Evropská unie tvrdí, že Evropa čelí krizi duševního zdraví, která vyžaduje zásahy ve všech oblastech života,“ uvádí zpráva. „Důkazy však stále více ukazují opačným směrem: více osvětových kampaní, více psychologického monitorování a více terapeutických zásahů souvisí s vyšší mírou subjektivně vnímaných duševních potíží, větší závislostí a nižší psychickou odolností.“
Autorkou zprávy je dr. Ashley Frawleyová, socioložka a autorka dvou knih, hostující výzkumná pracovnice v MCC v Bruselu, původem Kanaďanka. Specializuje se na veřejnou prezentaci sociálních problémů a na rostoucí zaměření politiky na jednotlivce, rodiny a emoce jako cestu k jejich řešení.
Evropa řeší nesprávný problém
Podle zprávy spočívá přístup EU na zásadním nepochopení lidského blahobytu. Místo toho, aby rozlišovali mezi závažnými psychiatrickými onemocněními a běžnými lidskými obtížemi, tvůrci politik stále častěji klasifikují normální smutek, úzkost, obavy, zármutek a sociální nespokojenost jako příznaky duševních poruch.
Výsledkem je politický rámec, který medikalizuje každodenní život a zároveň odvádí zdroje od těch, kteří trpí závažnými duševními onemocněními.
„Evropanům se říká, že jsou křehcí, zatímco by měli být povzbuzováni k odolnosti,“ uvedl autorka zprávy dr. Ashley Frawleyová. „EU přijala model, který považuje běžné lidské potíže za zdravotní stavy vyžadující odborný zásah.“
Agenda dohledu maskovaná jako politika duševního zdraví
Zpráva tvrdí, že strategie EU v oblasti duševního zdraví sahá daleko za hranice zdravotní péče. Pod heslem „celospolečenského přístupu“ Brusel prosazuje programy, které se snaží přetvořit vzdělávání, kulturu na pracovišti, projevy na internetu a dokonce i emocionální vývoj dětí.
Péči o duševní zdraví dětí, zabalené do neurčitého pojmu „wellbeing“, je věnována značná pozornost. Je naprosto děsivé, že o programu, který v podstatě znamená úplné přeformulování smyslu vzdělávání, nehlasoval žádný parlament, nevyjádřila se k němu žádná národní vláda a nepočítá se ani s konzultací s rodiči dětí, jichž se má projekt bezprostředně týkat. „Vzdělávání se tradičně zaměřovalo převážně na akademické výsledky“, nyní však musí zaujmout „holistický přístup“, v jehož rámci se „wellbeing“ musí stát „jedním z hlavních cílů vzdělávání“.
Mezi nejkontroverznější návrhy uvedené ve zprávě patří:
- Formální hodnocení emocionálních a sociálních dovedností dětí vedle jejich akademických výsledků.
- Rozšíření monitorování duševního zdraví ve školách, na pracovištích a ve veřejných službách.
- Programy financované EU, jejichž cílem je vyškolit velké množství odborníků k rozpoznávání a zásahům v případě domnělých problémů s duševním zdravím.
- Využití pojmů duševního zdraví a duševní pohody k ospravedlnění větší regulace projevů a online obsahu.
„Agenda EU v oblasti duševního zdraví se primárně nezabývá léčbou duševních onemocnění,“ uzavírá zpráva MCC Brussels. „Stala se nástrojem k řízení toho, jak Evropané myslí, cítí, chovají se a jak se vztahují k institucím.“
Realita odporuje Bruselu
Zpráva poukazuje na rostoucí množství výzkumů, které naznačují, že osvětové kampaně a intervence v oblasti duševního zdraví zaměřené na celou populaci často nevedou ke zlepšení výsledků a mohou zvýšit míru sebeidentifikace s duševními poruchami, zejména mezi mladými lidmi.
Zároveň údaje z průzkumů citované ve zprávě naznačují, že samotní Evropané přikládají mnohem větší význam životní úrovni, finanční jistotě a kvalitě života než osvětovým kampaním či psychologickým intervencím.
Politika EU se však i nadále ubírá opačným směrem.
„Brusel sází ještě více na programy, o které občané nepožádali, o nichž parlamenty smysluplně nediskutovaly a u nichž stále více chybí přesvědčivé důkazy o účinnosti,“ argumentuje zpráva.
Výzva k novému směřování
MCC Brussels vyzývá k zásadnímu přehodnocení politiky EU v oblasti duševního zdraví. Místo rozšiřování plošných osvětových kampaní a programů zaměřených na řízení chování zpráva doporučuje soustředit zdroje na osoby trpící závažnými duševními onemocněními, obnovit demokratickou kontrolu nad iniciativami v oblasti vzdělávání a zdravotnictví a ukončit používání terminologie duševního zdraví jako ospravedlnění širších politických a regulačních cílů.
„EU dělá zásadní chybu,“ uvedl výkonný ředitel MCC Brussels Frank Füredi. „Tím, že považuje běžný život za patologii a odolnost za problém, který je třeba zvládat, riskuje, že vyvolá přesně tu krizi, kterou údajně řeší.“
Publikováno v Hungarian Conservative
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
