Polská vláda se rozhodla, že bude po Německu vymáhat reparace! Za doporučením stojí dnes již bývalý Trumpův poradce John Bolton! Reparace požaduje nově i Řecko, česká vláda se však k požadavkům nepřipojí, i když Německo zatím uhradilo České republice jen 4% z celkových reparačních nároků po II. sv. válce! Česko-německá deklarace z roku 1997 se snažila reparační nároky zahladit, ale explicitně se jich Česká republika nevzdala! Reparace jsou tak najednou nástrojem amerických neoconů v Evropě!
Polská vláda chystá k projednání v parlamentu dokument, na jehož základě chce v nejbližší době po Německu požadovat vyplacení válečných reparací za škody způsobené ve II. sv. válce [1]. A co je zajímavé, Polsko není jediná země EU, která s tím přišla přesně 80. let po vypuknutí II. sv. války. Již v červnu tohoto roku tak učinila řecká vláda, která oficiálně předala německé vládě dokument s žádostí o vyplacení válečných reparací. Ze strany Řecka je tento krok zcela jasně motivován řeckým dluhem vůči Německu, kdy řecká vláda chce smazat svůj dluh naproti německým reparacím. Řecko by se tak oddlužilo za dluhy nasekané v letech 2002 až 2008, které vyústily v mohutnou krizi. Jenže reparace dalece přesahují řecké dluhy, takže Německo by muselo ještě doplácet. A jak se zdá, Polsko jde stejnou cestou. Jenže, musíme si říct, co tak najednou?
Stojí za tím John Bolton, nedávný poradce Donalda Trumpa, který koncem srpna přiletěl do Varšavy a vyjednával s polskou vládou podmínky o rozmístění amerických základen [2] a raket středního doletu namířených proti Rusku. A byl to právě on, kdo Polákům poradil, z čeho mohou financovat provoz těchto amerických základen. Doporučil Polsku, aby otevřelo otázku válečných reparací od Německa a z těchto peněz by potom Polsko mohlo hradit a platit přítomnost amerických vojsk v Polsku.
Co je důležité zopakovat pro čtenáře Aeronetu, to je rozhodnutí polské vlády hostit na území Polska americké základny, jejichž provoz bude financovat polská vláda. Donald Trump s plánem souhlasí a je doslova nadšen. Jenže náklady mohou vyjít polskou kasu opravdu draze, a tak se hledají zdroje. A právě John Bolton podpořil Polsko, aby otevřelo po 80. letech otázku reparací od Německa. Za tímto krokem tak nestojí Poláci, ti by si to sami nedovolili proti Berlínu, ale mají za sebou podporu amerických neoconů.
Krvavá pupeční šňůra mezi Německem a Ruskem
Je naprosto evidentní, že Američané těmito kroky dávají najevo, že zcela ztrácejí mocenský úchop nad procesy v Německu a američtí neoconi už vědí, že v plánu není nic menšího, než nové mocenské uspořádání v Evropě. Na jedné straně to bude Evropská unie a její Nová Evropa pod vedením Berlína, zatímco na druhé straně to bude Rusko. Mezi Berlínem a Moskvou už dnes prý vzniká “krvavá pupeční šňůra”, která propojí ruské a německé zájmy, které ohrožují bezpečnost USA a jejich spojenců. To jsou slova Johna Boltona. Tou krvavou pupeční šňůrou myslí plynovody Nord Stream 1 a 2, které jsou strategickým projektem pro Německo a procesy přechodu německé ekonomiky do nové éry 4. průmyslové revoluci založené na elektromobilismu, deindustrializaci, cirkulární ekonomice a recyklaci, včetně recyklaci lidských těl, které se budou používat jako potravinové zdroje s cílem minimalizace emisí CO2.
Česká republika se k požadavkům na reparace nepřipojí. Oznámil to Andrej Babiš v interpelaci na dotaz Jiřího Valenty z KSČM. Babiš doslova uvedl: “Případné rozhodnutí vymáhat válečné reparace bychom nepovažovali za šťastné, protože by mohlo dojít k výraznému narušení klimatu vzájemné důvěry v Evropě.” Takovému stanovisku se nelze divit, protože český průmysl má také svoji pupeční a krvavou šňůru, a tou je pro změnu těsné provázání na německou ekonomiku a německý trh. Kromě toho, samotný Andrej Babiš má tady v Německu mamutí závod Agrofert Deutschland GmbH ve Wittenbergu, takže požadovat po Německu reparace by bylo vyhlášením ekonomické války Německu, kterou by Česká republika nemohla vyhrát.
Německo dluží České republice reparace za 15 bilionů dnešních českých korun
Dobové nároky českých a moravských zemí na Německo v roce 1945 činily 306 miliard tehdejších korun, což je v přepočtu na dnešní koruny zhruba 15 bilionů korun [3], což představuje přibližně 5 státních rozpočtů České republiky. Jenže pro český průmysl je Německo vývozním trhem č. 1 a jen za minulý rok vyvezly české firmy na exportu do Německa svoji produkci ve výši téměř 56 miliard EUR [4] a každým rokem objem exportu do Německa roste. Pokud by ČR zahájila proces uplatňování reparací, je velmi pravděpodobné, že by Německo přestalo od českých firem odebírat produkci v těch objemech, v jakých je tomu dosud. To by znamenalo mohutnou krizi v českém průmyslu a propouštění. Andrej Babiš nebude riskovat problémy pro svůj Agrofert v Německu, který je největším výrobcem hnojiv pro německé zemědělce, nebude riskovat obchodní válku s Berlínem a ohrožení exportu českých firem do Německa.
Jedná se o tak obrovský reparační nárok, že by se Česká republika mohla zbavit státního dluhu, který činí v současné době 1,73 bilionu korun [5], a přesto by z reparací České republice přebývalo 13 bilionů korun. Na papíru to vypadá doslova jako pohádka. Jenže v praxi by to fungovalo jinak. Německo by nezaplatilo reparace najednou, ale pouze postupně, a to s jediným cílem: Vytvořit lobbing a mechanismy uvnitř ČR, aby se k moci dostala jiná vláda, jiný Vašík Havlů, resp. jiný premiér, který by reparace zase Německu zrušil. Německo by se uvolilo, že bude reparace platit po dobu 50 nebo 70 let, ale ve skutečnosti by se pouze čekalo na to, až se dostane v ČR k moci nová pro-německá vláda. Je to stejný proces, který probíhal v ČR v polovině 90. let.
Německé lobbistické organizace a spolky lobbingem ovládly celou českou polistopadovou politickou garnituru
Německé neziskovky a nadace už od roku 1990 lobovaly v České republice skrze politiky a politické strany, aby byla podepsána deklarace, která všechno zahladí a řekne se v ní, že co jsme si, to jsme si a šmitec. A přesně takto vznikla Česko-německá deklarace, která byla podepsána v roce 1997. Německá vláda se výměnou za zapomenutí reparací zavázala, že bude moderovat a blokovat požadavky Sudetoněmeckého landsmančaftu.
A německá vláda skutečně tento slib víceméně plní, pokud si odmyslíme Horsta Seehofera jako šéfa CSU, který nevynechá jediný sjezd Sudetoněmeckého landsmančaftu. Německé neziskovky se ale přesto snaží sudetoněmeckou otázku rozehrávat, a to skrze české zkorumpované politiky, zejména lidovce. Nemá cenu tady opakovat a připomínat návštěvy Pavla Bělobrádka a Daniela Hermana na slavnostech landsmančaftu v minulých letech, to je totiž jen vrchol ledovce, tedy té jeho části, která je vidět nad politickou hladinou.
Jenže dole pod hladinou je to daleko větší peklo. Pražská radnice a hnutí Jana Čižinského “Praha sobě” s napojením na sudetoněmecké organizace [6], to jsou souvislosti mnohem méně viditelné, ale o to nebezpečnější. A co třeba Mikuláš Minář a jeho neziskovka Milion chvilek, když na Letné vítali na pódiu jáhna ze Sudet [7] s velkou slávou? A co ty oblečky Mikuláše Mináře [8], které připomínají hnědou éru předválečného Německa? A co to přepisování historie a pořady České televize o utrpení odsunovaných Němců z pohraničí? A co třeba Ondřej Kolář jako starosta na Praze 6, který chce místo pomníku maršála Koněva stavět památník Vlasovcům [9], jenž bojovali do poslední chvíle na straně Wehrmachtu?
Za polským a náhlým nápadem požadovat na Německu reparace stojí američtí neoconi
Z těchto procesů je zjevné. že v České republice je tak obrovsky silná pro-německá lobby, že není šance na prosazení požadavků na reparace od Německa, protože v současné době neexistuje politická vůle k přednesení takového požadavku. Německá lobby si již od 90. let pečlivě ošéfovala všechny české politiky, skrze neziskovky, skrze lobbing, že žádná vláda si nedovolí otázku reparací nadnést. Ani v Polsku by si to nikdy nedovolili, jenže tam je jiná situace. Strach Poláků z Ruska je tak obrovský, že se rozhodli spolčit s ďáblem, který jim má poskytnout obranou, a tím ďáblem jsou američtí jestřábi a neoconi. To jsou oni, kteří stojí za polským požadavkem na Německo, a protože za ním stojí USA, Berlín si nedovolí sáhnout k odvetě a k prudké reakci proti Varšavě, zatím tedy ne.
Situace se nemůže z Polska tak snadno překopírovat do ČR, protože i když Američané mají velký vliv na vládu Andreje Babiše, situace v Praze není stejná jako ve Varšavě. Český průmysl je existenčně závislý na Německu, na rozdíl od Polska, které na exportu vyváží do celé EU a rovněž do USA, takže polský export není vůbec vázaný na německou ekonomiku. Nikdo z českých politiků neohrozí vlastní pozici v politice tím, že by ohrozil zaměstnanost a výkon ekonomiky na exportu do Německa.
Právě z toho důvodu neprošla ani výstavba amerického radaru v Brdech, protože by to bylo posílení americké lobby v ČR nad určitou bezpečnou úroveň, která už by nebyla akceptovatelná pro Německo. Nová Evropa má největšího nepřítele, a tím jsou USA a američtí neoconi. Právě neoconi uvalují sankce na německé banky (Deutsche Bank a kauza Libor), uvalují mamutí pokuty německým automobilkám (Volkswagen a kauza Dieselgate), uvalují sankce na německé firmy, které staví s Rusy plynovod do Německa, odposlouchávají Angele Merkel telefon.
Polsko se stane v blízké době novým domovem pro americkou armádu v Evropě, vliv USA se přesune ze Západní Evropy do bývalých zemí Východního bloku
Američané si zvolili Poláky jako hlavní partnery v projektu vražení klínu mezi Novou Evropu a Rusko, a tímto klínem má být oprášený a letitý polský imperiální model Trojmoří. Američanům se ta myšlenka natolik zalíbila, že ji teď intenzivně realizují. Pobaltské země, Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Kosovo a Severní Makedonie mají vytvořit blok států mezi třemi moři, Baltským, Černým a Jaderským, které budou pod kontrolou amerických jestřábů a neoconů, které budou nakupovat americké zbraňové systémy a nikoliv evropské systémy, americké stíhačky, americké vrtulníky, a které svoji zahraniční politiku budou stavět do souladu výhradně s tou americkou.
A jak sami vidíte, ty procesy už běží ve všech těchto zemích. Německo se bude snažit skrze Brusel a EU tyto projekty a procesy blokovat. Protiopatření najdeme v Aachenské smlouvě [10] mezi Německem a Francií, kde se mluví o vytvoření vlastní evropské armády pod křídly EU, nikoliv pod americkým NATO. A ve smlouvě se hovoří o hrozbách anglikanizace a amerikanizace mládeže, takže smlouva ukotvuje výuku němčiny a francouzštiny na školách v EU, a to prioritně před angličtinou, tedy proces na 1. prioritě jako vyšitý.
V současné době se vede válka o Střední Evropu. Neconi bojují o kontrolu nad zahraničními politikami zemí Trojmoří proti globalistům a jmenovitě proti Německu. Co je ale mnohem důležitější je, že za tímto procesem neoconů stojí Izrael. Ten dosazuje v Evropě své prezidenty do funkcí, na Ukrajině, na Slovensku a jakmile tyto figury jsou u moci, začínají se na jedné straně v těchto zemích nakupovat americké a také izraelské zbraně, a současně s tím se začínají přijímat v parlamentech těchto zemí usnesení proti antisemitismu. Ten proces je neuvěřitelně synchronizovaný. Andrej Babiš přijel do Izraele, nasadil si jarmulku u Zdi nářků, a okamžitě dostal pozvání k Donaldu Trumpovi do Bílého domu. Na oplátku česká vláda nakupuje americké helikoptéry, Jenže do nich dodává systémy izraelský zbrojní průmysl, ve kterém má podíl i rodina Benjamina Netanyahua. Kolečko se nám uzavřelo.
Kdokoliv začne mluvit o reparacích, měl by nejprve mluvit o likvidaci politických neziskovek a lobbingových skupin
Pokud někdo usiluje o reparace od Německa, musel by nejprve v ČR zakročit proti neziskovému sektoru, který je Německem v ČR infiltrovaný odshora dolů. Tento sektor lobuje a korumpuje postoje a pozice českých politiků a celých partají. Je potom zbytečné usilovat o reparace, protože nikdo z českých politiků pod vlivem německé lobby pro ně ruku nezvedne. Očekával bych od českých politiků více reflexe a znalostí o realitě, protože otázka reparací není blokována neschopností Němců platit, ale je blokována přímo českou reprezentací a českými vrcholovými politiky a stranami.
Pokud někdo nechce vyplatit reparace, tak mu je prostě Německo nebude nutit. Jenže, to je důsledek infiltrace německého vlivu po roce 1990 na celou českou politickou scénu. Nikdo nemůže očekávat, že politická garnitura v ČR poté, co byla 30 let očkována havlismem a pro-německým éthosem, začne najednou jít proti Německu a žádat reparace. To je prostě iluzorní. Poláci se rozhodli upsat ďáblu, ale otázkou je, jakou cenu za ty reparace nakonec Polsko zaplatí, protože ten nápad nevychází z polských hlav a lidu, je to součást plánu na financování amerických jaderných základen v Polsku, kde budou v blízké době rozmístěny americké rakety středního doletu. Ty peníze z reparací nepůjdou polákům, ale americkým a izraelským zbrojním závodům, jejichž majiteli jsou zase a opět v konečném důsledku židé. A tím je to dané.
-VK-
Šéfredaktor AE News
