Podle sdělovacích prostředků francouzský prezident Emmanuel Macron v rámci pařížských jednání o pomoci Ukrajině (26. 2. 2024) prohlásil, že nemůže vyloučit vyslání pozemních sil zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu. „Není tu shoda na oficiální podpoře vyslání jakýchkoli pozemních sil. To znamená, že nic nemůže být vyloučeno. Uděláme všechno, co můžeme, abychom zajistili, že Rusko nezvítězí,“ řekl Macron podle listu The Guardian a stanice BBC.
Foto: Podle sdělovacích prostředků francouzský prezident Emmanuel Macron v rámci pařížských jednání o pomoci Ukrajině (26. 2. 2024) prohlásil, že nemůže vyloučit vyslání pozemních sil zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu. (ilustrační foto) | Claude Truong-Ngoc / CC BY-SA 3
Na Macronova slova o vyslání vojáků NATO na Ukrajinu následně reagoval slovenský premiér Robert Fico slovy: „Obávám se, že Západ jde na Ukrajině do nejhoršího řešení, do totální eskalace napětí. I kdyby mě měl můj postoj stát funkci předsedy vlády, učiním vše, abych zabránil přímé účasti slovenských vojáků ve válce na Ukrajině.“ Po vyhlášení výsledků nedávných prezidentských voleb na Slovensku pak neúspěšný prezidentský kandidát Ivan Korčok odsoudil používání strachu svým rivalem z možného vyslání slovenských vojáků na Ukrajinu a zatažením do války.
Lze se tedy domnívat, že francouzský prezident pomohl vyhrát Peteru Pellegrinimu prezidentské volby?
Je to velmi pravděpodobné a zdaleka to nemusí být poslední využití Macronovy iniciativy v rámci voleb v evropských státech. Obavy z války budou zajisté silnou kartou i nadále. Pro voliče bude důležitá věrohodnost volených politiků, včetně role, kterou od nich očekávají v rámci řešení podstatných oblastí jejich života, bezpečnost z toho nevyjímaje.
V této křehké době, kdy se stále více pohybujeme na hraně vzniku kritických situací, jež mohou vyústit v ozbrojený konflikt, může mít každé silné prohlášení politiků závažný dopad. Nelze se divit, že občané Slovenska a dalších států v Evropě mají obavy z možného vývoje směrem k válce. Stále více lidí i u nás ztrácí pocit bezpečí a namísto toho se objevují pocity nejistoty z budoucnosti.
Další témata k volbám
Vedle bezpečnosti je pro lidi důležitá např. také kvalita poskytované zdravotní péče. V poslední době dochází, zřejmě nejen v ČR, k nárůstu osob s psychickými poruchami a potřebná zdravotní péče se nedostává vždy na požadované úrovni. V řadě lékařských oborů dochází k prodlužování čekacích dob na vyšetření a odmítání nových pacientů. Nedostatek lékařů vede k nedostupnosti péče v některých lékařských profesích. V této souvislosti rostou také obavy z redukce a rušení zdravotnických kapacit. Vedle bezpečnosti či klesající životní úrovně velké části obyvatel se tak i zdravotnictví může stát silným tématem nejen ve volbách, ale také v rámci nespokojenosti a protestů obyvatel. Postupně se však objevují i další (staronová) témata, jež mají potenciál ovlivnit postoje voličů. Je to např. také migrační pakt, který rozděluje i politiky.
Volby mohou změnit dosavadní vývoj
Volby jsou jedním z hlavních pilířů a symbolů demokracie, jejich výsledek může mít zásadní vliv na další směřováním země, její orientaci a také na přístup k řešení bezpečnostních otázek. Kromě kritiky Emmanuela Macrona z řad některých politiků a bezpečnostních expertů může mít tato kauza další pokračování také v rámci dalších voleb v některých evropských státech. Počátkem června nás čekají volby do Evropského parlamentu. Uvidíme, jak se zachovají voliči ve světle předchozího vývoje a aktuálních událostí.
Zdroj: Novinky.cz, newsukraine.rbc.ua
