Další naše skvělá videa můžete najít na Herohero 🔸 https://herohero.co/worldhistorycz
🔹🔹🔹
…Tito vězni museli pracovat, dokud nezemřeli, a úkolem jejich nadřízených bylo dostat z nich maximum práce, dokud jsou ještě naživu. Ravensbrück se stal výcvikovým střediskem či „školou násilí“ pro asi 3500 dozorkyň, které pak sloužily buď v Ravensbrücku, nebo v jiných koncentračních táborech.
Od léta 1942 podrobovali doktoři SS vězně v Ravensbrücku neetickým lékařským pokusům. Hlavním koordinátorem těchto pokusů byl Karl Gebhardt a jeho asistenty se stali lékaři Herta Oberheuser a Fritz Fischer.
Často používali kladivo k lámání nohou vězeňkyň, pak otevřené rány infikovali agresivními bakteriemi a sledovali hojení. Porovnávali rozvoj infekce po aplikaci různých chemických látek, například raného antibiotika sulfanilamidu, a bez nich. V domnění, že by to mohlo pomoci při léčbě vojáků s amputovanými končetinami, testovali také různé metody napravení a transplantace kostí. Tyto pokusy zahrnovaly amputace a často se prováděly bez jakékoliv anestezie.
SS si pro tyto pokusy vybraly téměř 80 žen, většinou Polek. Mnoho žen v důsledku toho zemřelo a ty, které přežily, si často odnesly trvalé tělesné poškození. Lékaři SS prováděli také sterilizační pokusy na ženách a dětech, mnohdy z řad Romů a Sintů, ve snaze vyvinout účinnou metodu sterilizace. Podíleli se také na nucených potratech žen, které byly již v sedmém nebo osmém měsíci těhotenství. Kromě těchto nucených potratů byli známí i bitím těhotných žen, aby vyvolali potrat, a zabíjením novorozenců. Vězeňkyně, které měly to štěstí a tyto pokusy přežily, později vypověděly, že Elisabeth Marschall, vrchní sestra v koncentračním táboře Ravensbrück, nikdy žádné z nich nepomohla, a to ani těm nemocným či těhotným.
V Ravensbrücku mezi povinnosti Marschall patřilo dozírat na tyto lékařské experimenty a vybírat vězeňkyně na popravu. Každou noc před popravami chodila do lazaretu táborové nemocnice a vybírala z chorobopisů jména žen určených k likvidaci. Následně Marshall také sestavovala seznamy zavražděných.
Spolu s lékařem SS Percivalem Treitem se Marschall podílela na náhodném výběru 800 vězeňkyň, které byly poté poslány do Osvětimi-Březinky. Mnoho z nich zemřelo ať už během transportu nebo v pak v samotném táboře.
Na těchto selekcích spolupracovala s lékařem Adolfem Winkelmannem, který později popsal jejich průběh: „Výběry probíhaly na některé z táborových ulic nebo v barácích, ale jen velmi zřídka. Vězni pochodovali v řadě kolem mě k doktoru Richardu Trommerovi. Samozřejmě jsme mohli provést jen velmi povrchní prohlídku a byli prohlíženi lidé, kteří byli zjevně nemocní, neschopní práce nebo neschopní pochodu. Vězni měli obnažené nohy, abychom viděli, zda jsou schopni chůze.“ Po válce doktor Winkelmann i Elisabeth Marschall tvrdili, že nevěděli, že selekce může pro vězně znamenat smrt v plynových komorách.
Po skončení války Marschall konečně dostihla spravedlnost, když byla souzena v prvním ravensbrückém procesu, který začal 5. prosince 1946. Na rozdíl od ní našel ravensbrucký lékař Percival Treite, poloviční Brit s nímž Elisabeth Marschall vybrala 800 vězeňkyň do Osvětimi-Březinky, zastání u desítky bývalých vězeňkyň, mezi kterými byla i Yvonne Baseden – agentka britského SOE – Oddělení pro zvláštní operace. Ty napsaly soudu dopisy, v nichž se za něj přimlouvaly. Další bývalá vězeňkyně Mary Lindell, Angličanka z bohaté rodiny, která se za druhé světové války stala členkou francouzského odboje, svědčila u soudu ve prospěch Treiteho s tím, že Treite „byl jediný člověk, který byl lidský, jediný člověk, který se staral o nemocné lidi tak, jak by se o ně měl starat lékař“. Lindell rovněž kritizovala vojenského prokurátora, který, jak tvrdila, byl zaujatý a odmítavý a sám se ujal křížového výslechu svědků a zabránil kladení dalších otázek, které mohly být zodpovězeny ve prospěch obviněného. Přesto britský vojenský tribunál 3. února 1947 odsoudil jak Percivala Treiteho, tak Elisabeth Marschall k trestu smrti oběšením.
Než však mohl být rozsudek vykonán, spáchal tehdy 35letý Triete 8. dubna 1947 sebevraždu – otrávil se.
Elisabeth Marschall nedopadla o nic lépe.
Když britský kat Albert Pierrepoint 3. května 1947 vykonal popravu, bylo jí 60 let.
Marschall se tak stala nejstarší ženou, která byla popravena jako nacistický válečný zločinec britskými okupačními úřady.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#historie
#dejiny
#holocaust
#worldwar2
#ww2
