Poprava Heinricha Jöckela – extrémně brutálního velitele věznice v Malé pevnosti v Terezíně

Poprava Heinricha Jöckela – extrémně brutálního velitele věznice v Malé pevnosti v Terezíně

video
play-sharp-fill


Další naše skvělá videa můžete najít na Herohero 🔸 https://herohero.co/worldhistorycz
🔹🔹🔹
…Zatímco v roce 1940 byl průměrný počet vězňů 150, v posledních týdnech války byla věznice přeplněná a dosáhla nejvyššího počtu 5 500 vězňů. Více než 2 500 vězňů zemřelo ve vězení v důsledku špatných podmínek, nedostatečné výživy, nemocí a chybějící lékařské pomoci a také katastrofálních hygienických podmínek. Byli ubiti k smrti, zemřeli na tyfus nebo byli popraveni.

Podle svědectví přeživších vězňů dělal Heinrich Jöckel vše pro to, aby bylo co nejvíce mrtvých. Vězni mu říkali “Krvavý Pinďa“ a tato přezdívka měla bagatelizovat jeho krutou povahu a způsob, jakým vězně mučil.
Jöckel se vyžíval v dlouhé a trýznivé smrti vězňů a v desítkách prokázaných případů je zabíjel vlastníma rukama. Jeho oblíbenou metodou bylo udeřit vězně zezadu do hlavy a poté, co vězeň upadl, mu šlápnout na krk nebo mu nohama zlomit hrudní koš. Poté, co žebra pronikla do plic a vězeň zemřel, Jöckel klidně odešel.

Jöckel byl člověk s nízkým intelektem, a kdyby se dodržely úřední postupy, důstojníkem SS by se nestal, protože neměl potřebnou kvalifikaci.
Jeho tvrdost a bezohlednost však nacistickým nadřízeným stačila k tomu, aby se stal vládcem věznice v Malé pevnosti.

Když se Jöckelovi někdo nelíbil, vypustil na něho své dva psy, Berndta a Hartla, a pak nadšeně sledoval, jak se na vězně vrhají a rvou mu svaly z těla.

Jednou zabil židovský pár obzvlášť bestiálním způsobem. Žena byla těhotná, což bylo podle nacistických zákonů trestné. Jöckel ji odvedl na dvůr věznice a zmlátil ji holí tak, že z ní vyšel plod ven. Po tomto strašlivém utrpení zemřela v nesnesitelných bolestech. Jejího manžela dozorci ubili k smrti ještě téhož večera.
Jöckel žil v Malé pevnosti se svou ženou a dvěma dcerami, Johannou a Elfridou. Johanna, která byla starší, často flirtovala s důstojníky SS a měla několik milostných románků s dozorci.

Podle svědectví jednoho z přeživších holokaustu se Jöckelovy dcery nechovaly o nic lépe než jejich otec. Jöckel nařídil několika ruským vězňům, aby pro jeho dcery postavili bazén. Vězni byli tak unavení, že sotva chodili a nemohli ani pořádně nosit cihly. Jöckelovy dcery zbídačené Rusy pozorovaly a svlékaly si plavky, aby je poškádlily. Ve chvíli, kdy by se vězni odvážili podívat, dcery by na ně vypustily psy, kteří by je roztrhali na kusy.

Přestože na jaře 1945 bylo jasné, že Německo válku prohrálo, mnozí nacističtí představitelé zůstali až do konce oddáni jejich genocidnímu programu.
Dne 2. května 1945, dva dny poté, co Adolf Hitler spáchal sebevraždu, přišli do Malé pevnosti dva představitelé pražské centrály gestapa. Přečetli jména ze seznamu a požádali vězně, aby opustili své cely a přišli na apelplac. Přihlásilo se 52 vězňů, z nichž většina patřila k české levicové odbojové skupině. Ostatní, jejichž jména byla přečtena, se nepřihlásili a zůstali v přeplněných celách, kam se naštěstí příslušníci SS neodvážili vstoupit, protože byly plné vězňů nakažených skvrnitým tyfem. Ti, kteří se přihlásili, pak byli odvedeni na popraviště a zastřeleni rychle zorganizovaným popravčím komandem.

Když byli nevinní vězni popraveni, Jöckel a jeho rodina byli ještě v Malé pevnosti. Navzdory varování táborových lékařů a přímým příkazům nadřízených odmítl Jöckel přijmout opatření proti šíření tyfu, který nakonec zabil až 1 000 vězňů.

Dne 5. května 1945, tři dny před osvobozením koncentračního tábora Terezín Rudou armádou, Jöckel z Terezína uprchl.

Na útěku se oddělil od rodiny a skrýval se v Offenbachu. Při náhodné kontrole prováděné americkými jednotkami byl však odhalen, protože si v oblečení schoval průkaz SS pro případ, že by ho potřeboval. V lednu 1946 byl předán československým úřadům a několik měsíců byl zadržován v Malé pevnosti, věznici, které kdysi velel.

Jöckel zde zůstal až do zahájení procesu u Mimořádného lidového soudu, kde byl obviněn z mučení a vraždy vězňů. Spolu s ním byla internována i jeho nejstarší dcera Johanna, která před soudem vypovídala, ale brzy poté zemřela na tuberkulózu.

Když 26. října 1946 odsoudil Mimořádný lidový soud v Litoměřicích Heinricha Jöckela k trestu smrti oběšením, bylo mu 47 let.
Jeho poprava se konala veřejně ještě téhož dne a stala se divadlem hrůzy. Asi 200 lidí, převážně bývalých terezínských vězňů, se přišlo podívat na jeho oběšení na dvoře litoměřické věznice, vzdálené necelé 4 km od Terezína – místa jeho zločinů.

Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.

► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1

#worldwar2
#ww2
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust