POPRAVA Josefa Kramera – bestiálního velitele konc. táborů OSVĚTIMI-BŘEZINKY & Bergen-Belsenu

POPRAVA Josefa Kramera – bestiálního velitele konc. táborů OSVĚTIMI-BŘEZINKY & Bergen-Belsenu

video
play-sharp-fill


Další naše skvělá videa můžete najít na Herohero 🔸 https://herohero.co/worldhistorycz
🔹🔹🔹
…Když si Kramer uvědomil, že konec války je nevyhnutelný a Spojenci se blíží, úplně obrátil. Přestal s nástupy, vězně nechal na pokoji a dokonce se pokusil pro hladové a tyfem sužované vězně sehnat jídlo. Proto očekával, že po válce nebude zatčen. Mýlil se však.

Když britské jednotky 15. dubna 1945 osvobodily Bergen Belsen, Josef Kramer v táboře setrval a neutekl, jako to udělalo mnoho dozorců. Vzal Brity na prohlídku tábora, aby si prohlédli „výjevy“. Všude hnily mrtvoly, krysy útočily na živé, kteří byli příliš slabí na to, aby se jim ubránili, po celém táboře ležely hromady mrtvol, hromadné hroby byly zasypány a chatrče byly plné vyhublých a nemocných vězňů. Dita Krausová, která přežila holokaust a byla mezi vězni osvobozenými v Bergen-Belsenu, popsala, že viděla skupinu žen, jak dřepí kolem hrnce, ve kterém se vařila lidská játra.

Poté na Kramera namířil britský důstojník pistoli a donutil ho, aby odnesl do vojenské nemocnice zraněného vězně, který byl postřelen, když se pokoušel dostat do kuchyně a sklepa s bramborami.
Dva dny po osvobození, 17. dubna 1945, byl Kramer zatčen a v okovech veden táborem.
Při výslechu se přiznal ke splnění příkazu ke zplynování 86 Židů v koncentračním táboře Natzweiler-Struthof, které prý jako vykonavatel rozkazu provedl, aniž by cokoli cítil.

Po evakuaci Bergen-Belsenu britské jednotky celý tábor vypálily, aby zabránily šíření tyfu. Během existence tábora zemřelo v Bergen-Belsenu přibližně 50 000 osob a více než 13 000 bývalých vězňů zemřelo po osvobození, protože byli příliš nemocní na to, aby se uzdravili.

Spravedlnost nakonec Kramera dostihla, když byl souzen v belsenském procesu, který začal 17. září 1945.
Na začátku procesu se stejně jako všichni ostatní obžalovaní prohlásil za nevinného. Zároveň řekl, že obvinění vztahující se k osvětimským plynovým komorám, masovým popravám, bičování a krutosti jsou nepravdivá. Později svou výpověď změnil a tvrdil, že byl pouze přítomen selekcím do plynové komory, ale nikdy se jich aktivně neúčastnil. Anita Lasker, která přežila Osvětim, však vypověděla, že se Kramer selekcí v Osvětimi účastnil.

Kramer také tvrdil, že pokud někdo z příslušníků SS, kteří našli potěšení v mučení nebohých vězňů, u sebe nosil hole nebo nepovolené zbraně, činil tak proti jeho rozkazu.
Kramer byl také dotázán na Irmu Grese, která byla údajně jeho bývalou milenkou a stala se známou jako „hyena z Osvětimi“. Do vězňů kopala svými těžkými botami nebo je švihala tkaným koženým bičem, který byl potažen celofánem, aby se z něj dala snadno smýt lidská krev. Kramer řekl, že o Grese může říct jen to nejlepší, a dodal, že své povinnosti brala velmi vážně.
Již dříve zmíněná Herta Ehlert, jedna z dozorkyň v Bergen Belsenu, která byla odsouzena k patnácti letům vězení, vypověděla, že když si jednou Kramerovi stěžovala na zvyšující se počet mrtvých, odpověděl jí: „Ať si umírají, proč by ses starala?“.

Jedinou osobou, která svědčila v Kramerův prospěch, byla jeho manželka Rosina, s níž byl ženatý od října 1937 a měl s ní tři děti.
Dne 17. listopadu 1945 byl Kramer odsouzen k trestu smrti oběšením. O den později podal polnímu maršálovi Bernardu Montgomerymu žádost o milost. V ní obvinil z katastrofálních podmínek v Bergen-Belsenu své nadřízené, odvolával se na okolnosti související s válkou a sám sebe označil za příjemce rozkazů, který „obětavě“ a „bez výhrad“ plnil svou povinnost. Kramer tvrdil, že před předáním tábora „zbaběle“ neutekl, ale svědomitě zůstal na místě „z obavy o svěřené vězně“, a uzavřel to takto:
„Jsem zcela nevinný ve věci zločinů v Bergen-Belsenu i v Osvětimi, z nichž jsem byl obviněn. Nejsem válečný zločinec, nezabil jsem žádnou lidskou bytost z vlastní iniciativy. Byl jsem pouze voják a jako takový jsem plnil rozkazy svých vojenských nadřízených.“
Jeho lži mu však nepomohly uniknout spravedlnosti a žádosti o milost nebylo vyhověno.
Když britský kat Albert Pierrepoint 13. prosince 1945 vykonal rozsudek, bylo Kramerovi 39 let.

Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.

► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1

#historie
#dejiny
#holocaust
#worldwar2
#ww2